36 C 77/2023-42 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 8. 3. 203 domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 21 848 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaný dne 23. 4. 2019 uzavřeli smlouvu o nájmu bytu [číslo] v domě v ulici [adresa], [obec] Smlouva byla uzavřena na dobu tří měsíců s účinností od 1. 5. 2019, prodloužena dodatkem do 31. 10. 2019 a skončila uplynutím doby nájmu ke dni 31. 10. 2019. Byt byl žalobkyni za strany žalovaného předán dne 31. 3. 2020. Po zániku nájemního vztahu žalovaný byt neodevzdal a nadále v období od 1. 11. 2019 do 31. 3. 2020 bez právního důvodu užíval. Žalovaný dluží žalobkyně na nájemném 2 605 Kč za září 2019, na nájemném v podobě bezdůvodného obohacení za březen 2020 celkem částku 4 605 Kč. Dále od 1. 5. 2019 do 31. 12. 2019 na spotřebovaných službách žalovaný neuhradil částku 6 883 Kč a v období od 1. 1. 2020 do 31. 3. 2020 částku 7 679 Kč. Dále žalovaný žalobkyni neuhradil částku 76 Kč (2 x 38 Kč) za další služby spojené s užíváním bytu, které nejsou předmětem vyúčtování. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z informativního výpisu z KN (č. l. 7) soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem bytového domu [adresa] v [obec] v ulici [ulice]. 4. Z nájemní smlouvy ze dne 16. 6. 2020, vč. evidenčního listu (č. l. 9-13, 15) soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným, přičemž na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému shora specifikovaný byt a žalovaný se zavázal hradit nájemné a služby spojené s nájmem bytu. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou na tři měsíce počínaje dnem 1. 5. 2019. Výše nájemného byla sjednána 4 605 Kč/měsíc. Z evidenčního listu soud zjistil, že měsíční výše nájemného a záloh na služby spojené s nájmem bytu činila celkem 6 343 Kč (nájemné z toho 4 605 Kč). 5. Z dodatku [číslo] ze dne 29. 7. 2019 (č. l. 14) soud zjistil, že tento uzavřely smluvní strany nájemní smlouvy ze dne 16. 6. 2020 a došlo jím k prodloužení doby sjednaného nájmu do 31. 10. 2019. 6. Z protokolu o předání a převzetí bytu ze dne 31. 3. 2020 (č. l. 16) soud zjistil, že žalovaný odevzdal byt žalobkyni dne 31. 3. 2020. 7. Z opisu karty úhrad nájemného za byt (č. l. 17) soud zjistil, že za období 1. 5. 2019 až 31. 3. 2020 byla celková předepsaná výše nájemného 50 655 Kč, z čehož žalovaný uhradil toliko 43 445 Kč. Celková předepsaná výše záloh na služby byla 30 280 Kč, žalovaný uhradil celkem 15 642 Kč. Jako částka k úhradě je uvedeno 21 848 Kč. 8. Z vyúčtování služeb spojených s užívání bytu za rok 2019, vč. dodejky (č. l. 18-21) soud zjistil, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala za období od 1. 5. 2019 do 31. 12. 2019 nedoplatek na službách spojených s nájmem bytu ve výši 6 883 Kč (tj. celkové náklady 18 783 Kč mínus uhrazené zálohy 11 900 Kč). Ohledně nákladů na vodu a vytápění žalobkyně pouze odkázala na externí vyúčtování, které bylo učiněno přílohou vyúčtování. Vyúčtování bylo žalovanému zasláno. 9. Z vyúčtování služeb spojených s užívání bytu za rok 2020, vč. dodejky (č. l. 22-25) soud zjistil, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala za období od 1. 1. 2020 do 31. 3. 2020 nedoplatek na službách spojených s nájmem bytu ve výši 7 679 Kč (tj. celkové náklady 11 079 Kč mínus uhrazené zálohy 3 400 Kč). Ohledně nákladů na vodu a vytápění žalobkyně pouze odkázala na externí vyúčtování, které bylo učiněno přílohou vyúčtování. Vyúčtování bylo žalovanému zasláno. 10. Z předžalobní upomínky ze dne 12. 12. 2022, vč. dodejky, soud zjistil, že žalobce vyzýval před podáním žaloby žalovaného k úhradě dluhu ve lhůtě 7 dnů. 11. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně se jakožto vlastnice bytového domu [adresa] v [obec] v ulici [ulice] zavázala přenechat žalovanému výše specifikovaný byt a žalovaný se zavázal hradit nájemné a služby spojené s nájmem bytu. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou na dobu určitou od 1. 5. 2019 do 31. 10. 2019. Byt byl žalovaným předán žalobkyni dne 31. 3. 2020. Měsíční výše nájemného za nájem bytu a zálohy na služby spojené s nájmem činily celkem 6 343 Kč (nájemné z toho 4 605 Kč). Žalovaný nezaplatil žalobkyni za užívání bytu za měsíce [číslo] a [číslo] (2 605 Kč + 4 605 Kč) a dále vyúčtované služby za roky 2019 a 2020 ve výši 6 883 Kč a 7 679 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní upomínkou. 12. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 15. Podle § 2217 o. z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Má-li být nájemné podle ujednání stran plněno jinak než v penězích, je rozhodná majetková hodnota poskytovaného plnění vyjádřená v penězích. 16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Podle § 2292 o. zák. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. 19. Podle § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 20. Podle § 2 písm. f) zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty vyúčtováním vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období (dále jen„ z. v. s.“). 21. Podle § 7 odst. 1 z. v. s. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. 22. Podle § 7 odst. 2 z. v. s. poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. 23. Soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Žalobkyně (pronajímatelka) se žalovaným (nájemkyní) uzavřeli smlouvu o nájmu bytu (§ 2201 a násl. o. z.), kterou žalobkyně žalované přenechala do dočasného užívání výše specifikovaný byt a žalovaný se oproti tomu zavázal žalobkyni platit dohodnuté nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu (§ 2217 o. z.). Žalovaný nesplnil svou povinnost platit nájemné řádně a včas a ani odevzdat byt (§ 2292 o. z.) ke dni skončení nájmu, žalobkyně má proto právo požadovat dlužné nájemné a náhradu ve výši ujednaného nájemného (§ 2295 o. z.) a soud tak v tomto rozsahu žalobě vyhověl. Žalovaný rovněž porušil své (smluvní) povinnosti tím, že řádně nezaplatil vyúčtování služeb spojených s nájmem bytu, i v tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl. Soud dále přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z žalované částky, když žalovaný se ocitl v prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vzniklo právo i na úrok z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 171,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 093 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 1 980 Kč za každý ze dvou úkonů