37 C 152/2023-34 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 8. 12. 2022 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 16 546,65 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem [právnická osoba] dne 19. 5. 2020 smlouvu o úvěru, na základě které mu byla poskytnuta finanční hotovost 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit spolu s jistinou úvěru částku 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladech na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal uhradit částku 27 888 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách. Splatnost poslední splátky byla dne 19. 7. 2021. Žalovaný však sjednanou částku nezaplatil řádně a včas, když uhradil jen částku 15 000 Kč, která byla započtena poměrně na jistinu a další sjednané nároky. Jelikož je žalovaný v prodlení, vzniklo původnímu věřiteli právo na úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Původním věřitelem byla pohledávka postoupena na žalobkyni, a to na základě dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 7. 2022. Žalobkyně se domáhala zaplacení nesplacené jistiny 7 255,08 Kč, smluvního úroku 344,29 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 3 396,68 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru 644,18 Kč, inkasního poplatku 1 247,77 Kč, dalšího smluvního úroku ve výši 1 070,37 Kč (smluvní úrok ve výši 15 % ročně z nesplacené jistiny za období od 20. 7. 2021 do 14. 7. 2022), vyčísleného úroku z prodlení ve výši 606,54 Kč (zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny za období od 20. 7. 2021 do 14. 7. 2022), zákonného úroku z prodlení z nesplacené jistiny od 29. 7. 2022 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 2 604,57 Kč (smluvní pokuta 0,1 % denně z nesplacené jistiny za období od 20. 7. 2021 do 13. 7. 2022) a nákladů mimosoudního vymáhání ve výši 328 Kč. K těmto nákladům žalobkyně uvedla, že se má jednat o náklady, které žalobkyni vznikly při mimosoudním vymáhání, a to za odeslaný obyčejný dopis, telefonický hovor a cestu pověřeného pracovníka na kontaktní adresu dlužníka. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: 5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 19. 5. 2020 soud zjistil, že tuto uzavřela společnost [právnická osoba] jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným. Touto smlouvou se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaný převzetí této částky v hotovosti potvrdil podpisem smlouvy. Bylo uvedeno, že dlužník se zavazuje zaplatit věřiteli úrok v celkové výši 1 444 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a inkasní poplatek 2 700 Kč. Celková částka splatná dlužníkem tak činila 27 888 Kč, přičemž měla být zaplacena ve 14 splátkách po 1 992 Kč, první splátka do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka do měsíce po splatnosti předchozí splátky. Jednotlivé splátky měly být použity na úhradu dle předpisu splátek uvedeného v příloze č. 1 smlouvy. Bylo sjednáno, že pokud dlužník nezaplatí jakoukoliv splátku řádně a včas, je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, přičemž zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo věřitele na náhradu účelně vynaložených nákladů a náhradu škody vzniklé v souvislosti s prodlením, ani nárok na úrok z prodlení, přičemž úrokem z prodlení bude úročena jistina i splatný úrok. Ohledně úroku bylo dále ve smlouvě uvedeno, že je počítán denně ze skutečné výše vyčerpané a nesplacené jistiny, zápůjční úroková sazba při úvěru na 14 měsíců činí 15 % ročně. Z přílohy č. 1 smlouvy – předpisu splátek bylo zjištěno, jak měly být započítávány jednotlivé splátky na jistinu a další sjednané nároky. Uzavření smlouvy pak prokazují i další listiny, které byly vyhotoveny a žalovaným podepsány v souvislosti s uzavřením smlouvy (žádost o úvěr, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). 6. Z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaný v souvislosti s uzavřenou smlouvou o úvěru zaplatil celkem 15 000 Kč. 7. Ze žádosti o úvěr ze dne 19. 5. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že jeho měsíční příjem činí 24 751 Kč, za bydlení v nájmu utrácí částku 3 000 Kč měsíčně, za dopravu, jídlo a osobní náklady utrácí 9 090 Kč měsíčně a srážky ze mzdy/výživné činí 3 165 Kč měsíčně. Dále uvedl, že má vyživovací povinnost vůči dvěma dětem ve věku do 26 let. Ohledně svých dluhů uvedl, že dluží celkem 12 600 Kč jednomu věřiteli, z něhož zbývá doplatit 4 100 Kč. 8. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 7. 2022 a potvrzení o zaplacení kupní ceny soud zjistil, že společnost [právnická osoba] na základě rámcové smlouvy uzavřela smlouvu dílčí. V dílčí smlouvě (příloze č. 1) byla specifikována pohledávka ze shora uvedené smlouvy o úvěru, která byla touto smlouvou postoupena na žalobkyni. Soud má uvedenou skutečnost za prokázanou rovněž oznámením společnosti [právnická osoba] ze dne 4. 8. 2022, kterým oznámila žalovanému, že pohledávka z předmětné smlouvy o úvěru byla postoupena žalobkyni. Z podacího archu vyplývá, že oznámení bylo odesláno žalovanému dne 8. 8. 2022. 9. Z dopisu ze dne 21. 8. 2022 bylo zjištěno, že v tomto žalobkyně vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky, vyzvala jej k zaplacení a upozornila jej, že pokud dluh neuhradí, bude si žalobkyně účtovat účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání, přičemž uvedla nacenění jednotlivých úkonů. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 8. 9. 2022 bylo zjištěno, že tímto vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Z výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 21. 11. 2022 bylo zjištěno, že touto žalovaného opakovaně vyzýval k zaplacení před podáním žaloby. Z podacího archu bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla odeslána dne 23. 11. 2022. 10. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání vyhotoveného žalobkyní dne 6. 12. 2022 bylo zjištěno, že v tomto je uvedeno, že v souvislosti s předmětným dluhem žalovaného měla žalobkyně odeslat dopis dne 8. 9. 2022, telefonovat žalovanému 23. 11. 2022 a že měla proběhnout cesta pověřeného pracovníka na kontaktní adresu dlužníka dne 20. 9. 2022. 11. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně je zapsanou obchodní společností a kdo je oprávněn za ni jednat. 12. Z pracovní smlouvy žalovaného ve znění jejího dodatku bylo zjištěno, že od 1. 1. 2020 žalovaný pracoval v hlavním pracovním poměru uzavřeném na dobu neurčitou. Z výplatních pásek za období 2/ 2020, 3/ 2020 a 4/ 2020 bylo zjištěno, že čistá mzda žalovaného činila lehce přes 21 000 Kč čistého, přičemž mu byla ze mzdy srážena částka za účelem výkonu exekuce – v únoru 2 572 Kč, v březnu 3 177 Kč a v dubnu 3 747 Kč. V únoru pak byla žalovanému vyplacena jednorázově částka 10 189 Kč coby roční zúčtování zálohy daně. 13. O pravosti předložených listinných důkazů nebyl důvod pochybovat. 14. Na základě uvedených zjištění tak má soud za prokázané, že byla uzavřena předmětná smlouva o úvěru, že žalovaný převzal peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč (to potvrdil přímo ve smlouvě), že pohledávka ze smlouvy byla postoupena žalobkyni, že žalovanému bylo oznámeno postoupení a že právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému dne 23. 11. 2022 předžalobní výzvu. Žalovaný pak zaplatil v souvislosti s uzavřenou smlouvou o úvěru částku 15 000 Kč. 15. Dále má soud za prokázané, že žalovaný za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti předložil pracovní smlouvu a výplatní pásky a uvedl výše uvedená tvrzení ohledně svých osobních poměrů a pravidelných měsíčních výdajů. 16. Na základě zjištěného skutkového stavu učinil soud následující právní zhodnocení věci. 17. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby. 18. Protože společnost [právnická osoba] dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 7. 2022 postoupila spornou pohledávku dle 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), za žalovanou na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou. 19. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci. 20. Soud učinil závěr, že mezi společností [právnická osoba], jakožto věřitelem, a žalovaným, jako dlužníkem, byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Žalovaný pak vystupoval v pozici spotřebitele ve smyslu § 419 o. z. pročež je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy o zápůjčce se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce (dále jen„ ZSÚ“). 21. [právnická osoba] tedy byla povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného-spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, který představuje popsaná z