37 C 203/2023-22 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobkyně se žalobou podanou dne 21. 4. 2023 domáhala u zdejšího soudu zaplacení částky 10 618 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod č. 6200801560 ze dne 16. 6. 2008. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř. Ze smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod č. 6200801560 ze dne 16. 6. 2008 uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou soud zjistil, že jejím předmětem byla dodávka vody a odvádění odpadních vod v odběrném místě žalované na adrese [adresa žalované] Cena za odebranou vodu a svod odpadní vody byla sjednána v čl. VI. odst. 1 smlouvy cenovým výměrem provozovatele. Z cenového výměru pro rok 2022 (P-CV. 2022) soud zjistil, že jím žalobkyně pro rok 2022 stanovila cenu vodného částkou 53,94 Kč/m3 + 10 % DPH a cenu odvedených odpadních vod částkou 48,29 Kč/m3 + 10 % DPH. Z faktury č. 3212222845 soud zjistil, že touto žalobkyně vyúčtovala žalované vodné a stočné v odběrném místě [adresa žalované] za období 19. 1. 2022 až 11. 11. 2022 částkou 10 618 Kč (po odečtení záloh ve výši 5 800 Kč), splatnou dne 15. 12. 2022. Z předžalobní výzvy (vč. vrácené listovní zásilky) ze dne 23. 1. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Dne 16. 6. 2008 uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod č. 6200801560 v odběrném místě žalované na [adresa žalované] Cena vodného a stočného byla stanovena v čl. VI odst. 1 smluv odkazem na cenový výměr žalobkyně. Vodné a stočné v období 19. 1. 2022 až 11. 11. 2022 vyúčtovala žalobkyně žalované fakturou na částku 10 618 Kč, splatnou dne 15. 12. 2022. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu, a to předžalobní upomínkou ze dne 23. 1. 2023. Podle § 8 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích (dále jen„ z. v. k.“) vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele. Podle § 8 odst. 13 z. v. k. vlastník vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen„ vodné“), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4. Podle § 8 odst. 14 z. v. k. vlastník kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen„ stočné“), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním, čištěním, nebo jiným zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), se řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Podle § 588 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ s. o. z.“), z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. Podle § 517 odst. 2 s. o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Po právní stránce byla věc posouzena tak, že žalobkyně a žalovaná spolu zavřely kupní smlouvu na dodávku a odvádění odpadních vod, na základě níž vznikla žalované povinnost platit žalobkyni (kupní) cenu za dodanou vodu a odvedenou odpadní vodu (§ 588 s. o. z. a § 8 odst. 6 z. v. k.). Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila za dodanou vodu a odvedenou odpadní vodu ve lhůtě splatnosti, dostala se tím s plněním svého závazku do prodlení, čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 517 odst. 2 s. o. z.), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Smlouvu soud posoudil s ohledem na datum jejího vzniku podle tehdy účinného s. o. z., který se na tento smluvní vztah aplikoval i nadále s ohledem na předchodné ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. S ohledem na výše uvedené soud shledal ve zbytku žalobu důvodnou a žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.).