37 C 272/2023-100 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně podala dne [datum] ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala zaplacení částky 85 738 Kč včetně příslušenství, a to z titulu nesplaceného spotřebitelského úvěru, který poskytla žalovanému. Žalovaná částka představuje zbývající dlužnou jistinu, přirostlý smluvní úrok a smluvní pokutu za pozdní splácení; příslušenstvím pak je zákonný úrok z prodlení. Spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč měl být poskytnut na základě smlouvy [číslo] ze dne [datum], ve které se žalovaný zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem 95,90 % ročně. splatit v 48 měsíčních splátkách po 4 508 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko částku v celkové výši 13 114 Kč. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti, žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala zejména na základě informací získaných od žalovaného, když tyto informace byly dále ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného, když zkoumala zejména příjmovou a výdajovou stránku u žalovaného. Žalobkyně dále uvedla, že provedla lustraci žalovaného v databázích [příjmení], NRKI a dostupných databázích umožňujících ověření úvěruschopnosti žalované. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní. 3. Soud ve věci nařídil ústní jednání konané dne [datum], kterého se zúčastnil zástupce žalobkyně. Žalovaná se bez řádné omluvy nedostavila a soud tedy jednal v její nepřítomnosti. 4. Ve věci soud učinil následující skutková zjištění. 5. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně disponuje povolením ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů. 6. Z předsmluvního formuláře ze dne [datum] vztahujícího se ke smlouvě o úvěru [číslo] soud zjistil, že tento byl podepsán žalovanou. Žalovaná v něm souhlasila s podmínkami úvěrové smlouvy, tedy s poskytnutím částky 50 000 Kč a následným splácením v 48 měsíčních splátkách po 4 508 Kč, což odpovídá zápůjční úrokové sazbě 95,90 % p. a. 7. Z kopie občanského průkazu žalovaného vyplývá, že byla pořízena dne [datum] osobou zprostředkující úvěr pro žalobkyni. 8. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že byla uzavřena s žalovanou coby zaměstnancem (pozice pečovatelka) na dobu určitou s tříměsíční zkušební dobou. Z dodatku k pracovní smlouvě ze dne [datum] vyplývá, že mezi stranami bylo sjednáno prodloužení pracovní poměru do [datum]. 9. Ze mzdového lístku žalované za červenec 2019 vyplývá, že na účet jí byla vyplacena mzda ve výši 22 593 Kč. 10. Ze mzdového lístku žalované za září 2019 vyplývá, že na účet jí byla vyplacena mzda ve výši 19 871 Kč. 11. Ze společného prohlášení o poskytnutí osobního účtu ze dne [datum] vyplývá, že úvěr měl být vyplacen na bankovní účet [jméno] [příjmení]. 12. Z printscreenu internetového bankovnictví [jméno] [příjmení] vyplývá, že na její účet byly vypláceny mzdy žalované za období [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] a dále, že byl zadán souhlasem s inkasem ve prospěch účtu č. [bankovní účet] ve výši 4 510 Kč měsíčně počínaje [datum]. 13. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že tento byl uzavřen mezi žalobkyní a žalovanou a jedná se de facto přímo o úvěrovou smlouvu, nikoli o její návrh. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit úvěr s úrokem 95,90 % p. a. ve 48 měsíčních splátkách po 4 508 Kč. 14. Z přílohy [číslo] k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru a přihlášky do pojištění ze dne [datum] vyplývá, že mezi žalobkyní a žalovanou bylo sjednáno přistoupení k pojistné smlouvě uzavřené mezi žalobkyní (pojistník) a společnostmi [právnická osoba], a [obec] pojišťovna [právnická osoba] (pojistitel). Předmětem pojištění byla schopnost splácet poskytnutý úvěr. Pojistné mělo být placeno ve výši 410 Kč měsíčně a tato platba byla již zahrnuta do stanovené měsíční splátky úvěrové smlouvy. 15. Z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum], vč. dodejky soud zjistil, že jím žalobkyně oznámila žalované schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] za podmínek uvedených v návrhu na uzavření smlouvy ze dne [datum], a tedy uzavření úvěrové smlouvy. 16. Z hodnocení klienta soud zjistil, že se jedná o dokument zachycující poměry žalované. Žalovaná zde uvedla, že její pravidelný čistý měsíční příjem je ve výši 21 232 Kč, a to formou„ ze zaměstnání“. Jako měsíční výdaje jsou zde uvedeny částky 3 410 Kč coby životní minimum, 2 000 Kč jako výživné na jedno dítě v domácnosti, 1 000 Kč na bydlení a 1 000 Kč jako rezerva. Jako volné zdroje žalobkyně vyhodnotila částku 13 822 Kč. Žalovaná dále uvedla, že jeho bydlení je ve formě„ u rodičů“, má středoškolské vzdělání s maturitou. 17. Z karty klienta soud zjistil, že se jedná o souhrn informací k úvěrové smlouvě [číslo]. Jsou zde uvedeny úhrady žalovanou v období od [datum] do [datum], a to v celkové výši 13 114 Kč 18. Z výpisu z registru [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný nemá evidovány žádné záznamy. 19. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně zaslala částku 50 000 Kč na účet [číslo] [bankovní účet]. 20. Z výpisu z NRKI ze dne [datum] soud zjistil, že obsahuje hodnocení žalované, kdy žalovaný obdržel skóre 404. Dle přiložené legendy tedy žalovaný spadá do [anonymizováno] II. = vyšší body do interní [anonymizována dvě slova], menší riziko, lepší segment klientů. 21. Z výzev žalobkyně zaslaných dne [datum], [datum] a [datum] vyplývá, že žalobkyně žalovanou vyzývala z úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru. 22. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně žalované oznámila zesplatnění celého úvěru a vyzvala k okamžité úhradě částky 64 040 Kč. 23. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu před podáním žaloby, a to do 15 dnů od odeslání výzvy. Výzva byla odeslána dne [datum]. 24. Soud tedy shrnuje, že účastníci podepsali smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované částku 50 000 Kč a žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit ve 48 měsíčních splátkách po 4 508 Kč. Žalobkyně před sjednáním smlouvy ověřila měsíční příjmy žalované, ovšem o výdaje se již zajímala velmi nedostatečně. Žalovaná na splátkách zaplatila 13 114 Kč, ovšem následně přestala hradit splátky úplně a ze strany žalobkyně došlo k oznámení o zesplatnění úvěru. Následně žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku k zaplacení dlužné částky. 25. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah uzavřený mezi spotřebitelem a podnikatelem (§ 419 a § 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a zákona [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ z. s. ú.“). V posuzovaném případě uzavírala žalobkyně s žalovanou úvěrovou smlouvu jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měla tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) z. s. ú. Žalovaný je uzavíral jako fyzická osoba, která při tom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se přitom o úvěr, která by naplňoval znaky vymezené v § 4 z. s. ú. a byl tak vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Je proto třeba předmětný úvěr posuzovat jako úvěr spotřebitelský. 26. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 27. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 28. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 29. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 30. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 31. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 32. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele