70 C 119/2023-23 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 26. 4. 2023 domáhala zaplacení částky jistiny 45 260,22 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku 4 484,25 Kč, měsíčních poplatků za pojištění schopnosti splácet ve výši 1 038,70 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 462,50 Kč, nesplacených poplatků za odeslání písemných upomínek ve výši 600 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 45 260,22 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč. Součet částky 4 484,25 Kč, 1 038,7é Kč a 600 Kč označuje žalobkyně v žalobě jako„ kapitalizovaný úrok“, a soud se takto zvolené terminologie z důvodu přehlednosti přidržel ve výroku II. tohoto rozsudku (výše). 2. Svou žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že dne 8. 6. 2021 uzavřel právní předchůdce žalobkyně - [anonymizována čtyři slova], jednající prostřednictvím odštěpného závodu [právnická osoba], [IČO] (dále též„ úvěrující“ či„ původní věřitel“), s žalovaným smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalovanému platební kartu s možností čerpání finančních prostředků až do výše 50 000 Kč, tedy poskytla žalovanému možnost čerpat úvěr v aktuálním rámci 50 000 Kč, a to až do celkové sumy opětovného čerpání 500 000 Kč („ maximální úvěrový rámec“). Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr vracet v pravidelných měsíčních splátkách představujících 5 % aktuální výše čerpaného úvěru, nejméně však 500 Kč. Sjednán byl rovněž smluvní úrok ve výši 23,76 % ročně z čerpaného úvěru. Původní věřitel s žalovaným pak rovněž sjednali přistoupení k pojištění, a zpoplatnění tohoto pojištění ve výši 7,99 % měsíčně z každé měsíční splátky revolvingového úvěru. Žalovaný nicméně následně porušil svou povinnost splácet čerpaný úvěr řádně a včas, pročež původní věřitel od úvěrové smlouvy odstoupil a prohlásil ke dni 30. 11. 2022 úvěr za splatný. Do té doby žalovaný celkem čerpal z úvěrového rámce částku 61 645,86 Kč, a původnímu věřiteli v souhrnu splatil 29 270 Kč. Ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru pak původní věřitel měl právo požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, kterou žalobkyně uplatnila v žalobě v rozsahu částky 462,50 Kč (0,1 % denně z částky 45 260,22 Kč za období od 21. 10. 2022 do 1. 11. 2022). Žalobkyně dále v žalobě tvrdila, že původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2022, a to s účinností ke dni 13. 12. 2022. Po postoupení pohledávky již žalovaný neuhradil na svůj dluh z předmětné úvěrové smlouvy ničeho. Žalobkyně rovněž tvrdila, že při„ mimosoudním vymáhání“ pohledávky za žalovaným vynaložila náklad ve výši 473 Kč sestávající z 2* 217 Kč (za dvě cesty pověřeného terénního pracovníka žalobkyně na kontaktní adresu žalovaného z důvodu osobní návštěvy) a 1* 39 Kč (zaslaný obyčejný dopis ze dne 16. 12. 2022). Žalobkyně rovněž tvrdila, že původní věřitel s odbornou péčí prověřoval pravdivost tvrzení žalovaného ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru, a to v interních i externích databázích třetích subjektů a v registru [příjmení], přičemž odkázala příslušnou pasáž k důkazu předložené listiny žádosti o úvěr. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovanému zaslala předžalobní upomínku ze dne 3. 4. 2023. 3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu písemně nevyjádřil. Při jednání dne [datum] pak žalovaný uvedl, že v žalobě uvedená tvrzení nerozporuje, aniž ale uplatnil jakoukoli obranu; žalobou uplatněný nárok nicméně výslovně neuznal. Žalobkyně se z jednání předem písemně omluvila, a proto soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/ 1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)). 4. Soud provedl při jednání důkaz všemi k žalobě přiloženými listinami. Provedeným dokazováním přitom dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne 8. 6. 2021 podepsali žalovaný a zprostředkovatel úvěru [webová adresa] a. s., [IČO]) listinu označenou jako„ Žádost/smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] Přihláška k pojištění pro revolvingový úvěru (Produktové smlouvy k rámcové smlouvě pro poskytování bankovních produktů a služeb [číslo])“, a dne 16. 6. 2023 tuto listinu podepsala osoba zastupující úvěrujícího. V této listině se mj. pod bodem III. úvěrující zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s aktuálním úvěrovým rámcem 50 000 Kč, maximálním úvěrovým rámcem 500 000 Kč, vést pro žalovaného úvěrový účet za účelem evidence čerpání a splácení úvěrového rámce a poskytnout žalovanému platební prostředky (zejm. platební kartu), dále se zavázala uhradit za žalovaného formou„ prvního čerpání“ sjednávaného revolvingového úvěru (ve výši 3 344 Kč) zprostředkovateli úvěru nákup zvoleného zboží. Žalovaný se zavázal čerpané úvěrové prostředky splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z výše čerpaných prostředků, nejméně však 500 Kč, a dále se zavázal platit měsíčně poplatek za přistoupení k pojištění, a to ve výši 7,99 % z měsíční splátky úvěru, a dále se zavázal platit měsíčně poplatek 50 Kč za rezervaci úvěrových zdrojů v Kč. Z téže listiny soud rovněž zjistil, že žalovaný sdělil úvěrující v žádosti o úvěr, že je zaměstnán u společnosti [právnická osoba], [IČO], dosahuje čistého měsíčního příjmu 23 000 Kč, celkový příjem domácnosti činí měsíčně 38 000 Kč a celkové náklady domácnosti dosahují měsíčně výše 12 000 Kč; dále žalovaný úvěrující takto sdělil, že má finanční závazky ve výši 3 000 Kč měsíčně. Z listiny (transakčního přehledu) Číslo úvěru: [číslo] soud zjistil, že transakce s popisem„ Čerpání FMRB F [číslo]“ byla datována dnem 6. 6. 2021, s datem zaúčtování dne 24. 6. 2021, tedy že úvěrující poskytla dne 24. 6. 2021 žalovanému„ první čerpání“ revolvingového úvěru úhradou zboží zakoupeného žalovaným u zprostředkovatele úvěru, a dále z této listiny soud zjistil, že žalovaný od uvedeného data do data posledního čerpání úvěrového rámce (11. 2. 2022) vyčerpal celkem částku 61 160,86 Kč, a naopak na vedený úvěrový účet splatil celkem (poslední splátka dne 6. 6. 2022) částku 29 270 Kč. Žalovaný pravidelně a včas splácel, přičemž od prodlení se dostal prvně se splátkou splatnou dne 17. 3. 2022, dále s následujícími třemi měsíčními splátkami, které vyrovnal úhradami ze dne 17. 5. 2022 a 6. 6. 2022; následně se opět dostal žalovaný do prodlení se splátkou splatnou dne 17. 6. 2022, po čemž již neuhradil ničeho (to, že žalovaný dále neuhradil ničeho, ostatně označil žalovaný za nesporné v rámci svého vyjádření při jednání). Dopisem ze dne 25. 10. 2022 úvěrující informovala žalovaného o svém odstoupení od smlouvy o úvěru [číslo] vyzvala jej ke splacení celé zbylé nesplacené částky ve výši 51 846 Kč do 30. 11. 2022 (dopis byl žalovanému odeslán dne 25. 10. 2022 a doručen dodán dne 27. 10. 2022, jak plyne ze soudem opatřené listiny –„ sledování zásilek“ k zásilce s podacím číslem RR0420636993F). Soud dále zjistil, že pohledávka ze smlouvy o revolvingovém úvěru („ kreditní karta – revolvingový úvěr“) byla úvěrující jako postupitelem postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2022 (což plyne ve spojení s přílohou [číslo] – seznam postupovaných pohledávek, str. 19 z 38). Dopisem ze dne 16. 12. 2022 oznámila úvěrující žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni; dopis byl odeslán žalovanému dne 20. 12. 2022 (poštovní podací arch ze dne 20. 12. 2022). Dopisem ze dne 20. 1. 2023 a znovu dopisem ze dne 3. 4. 2023 (zaslán žalovanému dne 4. 4. 2023 – poštovní podací arch ze dne 4. 4. 2023) vyzvala žalobkyně v zastoupení advokáta žalovaného k zaplacení jeho dluhu ze smlouvy o revolvingovém úvěru. Z dalších provedených listinných důkazů neučinil soud žádná pro věc relevantní skutková zjištění. 5. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a zákona [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). 6. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci, neboť pohledávka za žalovanou z předmětné úvěrové smlouvy byla žalobkyni platně postoupena smlouvou ze dne 12. 12. 2022, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 16. 12. 2022. 7. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že úvěrující provedla kontrolu úvěruschopnosti žalovaného v souladu s požadavkem náležité péče dle § 86 a 87 z. s. ú. Ustanovení § 86 a 87 z. s. ú. jsou transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Soud proto musí tato ustanovení vykládat v souladu s právem Evropské unie a judikaturou Soudního dvora Evropské unie (tzv. eurokonformní výklad). Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C [číslo], ze kterého se podává, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nem