8 C 206/2023-81 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení shora uvedených částek. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná osoba uzavřela s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru„ [anonymizováno]“, elektronicky na webových stránkách žalobkyně, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované úvěrový rámec ve výši 87 962 Kč na nákup auta. K čerpání došlo účelově na účet obchodníka za nákup zboží dne [datum]. Žalovaná osoba se zavázala splácet úvěr měsíčními splátkami vždy ve výši 2 745 Kč ke každému 8. dni v měsíci vč. úroku 21,45 % ročně. Součástí je také poplatek 3 % z výše úvěru za sjednání úvěru. Celkem měla žalovaná osoba vrátit částku 131 760 Kč, ovšem uhradila pouze 8 235 Kč, které byly započteny na jistinu (3 582 Kč) a úrok (4 653 Kč). Žalovaná osoba řádně nehradila sjednané splátky, a proto žalobkyně využila právo zesplatnit úvěr, odstoupit do smlouvy a požadovat celou dlužnou částku, a to učinila dopisem ze dne [datum] (účinky tak odstoupení nabylo dne [datum]). Neuhrazena zůstala jistina ve výši 84 380 Kč, úroky ve výši 7 315 Kč vyčíslených ke dni odstoupení od smlouvy, náklady za upomínání ve výši 500 Kč a smluvní pokuta za neplacení pojistného ve výši 10 000 Kč Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z požadované částky, a úroku z nesplacené části úvěru. Dále se žalobkyně ohledně ověření úvěruschopnosti vyjádřila vč. doplnění v tom smyslu, že řádně provedla ověření schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr prostřednictvím odborných pracovníků, a to především na základě údajů sdělených žadatelem o úvěr ohledně příjmových a výdajových poměrů, které doložil výpisem z účtu za 3 měsíce. Tyto údaje žalobkyně dále ověřila telefonickými dotazy, zaslaným výpisem z účtu, vlastním statistickým modelem a přihlédla k institutům životního a existenčního minima a výdajích dle Českého statistického úřadu (ČSÚ). Kromě sdělených poměrů žadatele je také kontrolován žadatel v tzv. registrech závazků (CRIF). 2. Žalovaná osoba se ve věci nevyjádřila. 3. Soud nařídil jednání k projednání věci na den [datum], na které se žalobkyně omluvila, ovšem nepožádala o odročení jednání, a žalovaná osoba se nedostavila, ač má řádně doručení vykázáno, neomluvila se, ani nepožádala o odročení jednání. Soud proto věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], formuláře předsmluvních informací a sazebníku soud zjistil, že obsahem smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalované osobě úvěr ve výši 87 962 Kč, který může čerpat na nákup zboží ([anonymizováno]) s úrokovou sazbou 21,45 % ročně (a poplatkem za sjednání ve výši 3 % z výše úvěru). Smlouva současně obsahuje závazek žalované osoby splácet úvěr měsíčními 48 splátkami ve výši 2 745 Kč vždy do každého 15. dne v měsíci (celkem 131 760 Kč). Dále byly sjednány poplatky a sankce pro případ neplnění smlouvy (náklady na vymáhání 500 Kč za upomínku, smluvní pokuta 10 000 Kč za nesjednání, neudržování nebo nedoložení pojištění k vozu) a oprávnění žalobkyně odstoupit od smlouvy v případě prodlení 2 splátek (nebo 1 splátky déle než 3 měsíce), a to doručením odstoupení. Dále bylo mimo jiné sjednáno, že pokud není doručena ani vrácena zásilka žalobkyně, považuje se za doručenou 10. den od odeslání. 5. Z kupní smlouvy, faktury, přehledu transakcí ze dne [datum] a protokolu o převzetí vozidla ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný si zakoupil vozidlo za cenu 85 400 Kč, které byli poskytnuty prodávajícímu, a toto vozidlo bylo žalovanému předáno. 6. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu za nedoložení dokladu o zaplacení pojistného ve výši 10 000 Kč s okamžitou splatností. 7. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti (nedatované) má soud za zjištěné, že žalobkyně počítala s příjmy žalovaného dle sdělení 25 000 Kč (mzda), a výdaji: 3 000 Kč náklady na bydlení s tím, že vycházela z výpisu z účtu žalovaného a„ příslušných databází a registrů“, což by měl být registr SOLUS, insolvenční rejstřík, a registr CRIF. Jako rozdíl příjmů a výdajů počítala 22 000 Kč měsíčně. 8. Z výpisu z účtu 6, 7, 8/2019 bylo zjištěno, že jde o výpis z účtu u [právnická osoba] za období [datum] až [datum], ze kterého nevyplývá pravidelné placení nájemného (14 200 Kč dne [datum], resp. 7 100 Kč dne [datum]), a průměrně více, než jak kalkulovala žalobkyně, a naopak vyplývá splátka exekuce ve výši 14 262,92 Kč jednorázově dne [datum], nicméně vyplývají platby ze mzdy v celkové výši průměrně více než počítaných 25 000 Kč. 9. Z přehledu splátek žalovaného (výpisu čerpání, splátek a úhrad) ze dne [datum] soud zjistil, že celkem žalovaná osoba zaplatila žalobkyni částku ve výši 13 235 Kč, které byly započteny na jistinu (3 582 Kč) a úrok (4 653 Kč) a poplatek (5 000 Kč). 10. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum] vč. podacího archu a výzvy zástupce z řad advokátů ze dne [datum] vč. podacího archu soud zjistil, že žalobkyně oznámila odstoupení od smlouvy – odesláno dne [datum], a vyzvala žalovanou osobu k okamžitému zaplacení dlužné částky 11. Po skutkové stránce soud z předložených listinných důkazů zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně se žalovanou sepsali smlouvu o úvěru dne [datum], obsahem smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 87 962 Kč, který může čerpat na nákup zboží ([anonymizováno]) s úrokovou sazbou 21,45 % ročně (a poplatkem za sjednání ve výši 3 % z výše úvěru). Žalovaný vozidlo zakoupil a převzal a žalobkyně poskytla prodejci kupní cenu. Smlouva současně obsahuje závazek žalované osoby splácet úvěr měsíčními 48 splátkami ve výši 2 745 Kč vždy do každého 15. dne v měsíci (celkem 131 760 Kč). Dále byly sjednány poplatky a sankce pro případ neplnění smlouvy (náklady na vymáhání 500 Kč za upomínku, smluvní pokuta 10 000 Kč za nesjednání, neudržování nebo nedoložení pojištění k vozu) a oprávnění žalobkyně odstoupit od smlouvy v případě prodlení 2 splátek (nebo 1 splátky déle než 3 měsíce), a to doručením odstoupení. Dále bylo mimo jiné sjednáno, že pokud není doručena ani vrácena zásilka žalobkyně, považuje se za doručenou 10. den od odeslání. Žalobkyně počítala jako příjem pro ověření schopnosti žalovaného částku ze mzdy 25 000 Kč a výdaje 3 000 Kč na bydlení. Žalovaný měl sice vyšší výdaje na bydlení, a další výdaje, ale z předloženého výpisu z účtu vyplývá, že průměrně měl vyšší příjmy než 25 000 Kč měsíčně a zůstatek byl vyšší než sjednaná měsíční splátka. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu za nedoložení dokladu o zaplacení pojistného ve výši 10 000 Kč s okamžitou splatností dopisem ze dne [datum] Celkem žalovaná osoba zaplatila žalobkyni částku ve výši 13 235 Kč, které byly započteny vedle poplatku na jistinu (3 582 Kč) a úrok (4 653 Kč), dostala se do prodlení, a žalobkyně oznámila odstoupení od smlouvy – odesláno dne [datum] (účinky doručení a odstoupení tak nastaly dle smlouvy dne [datum]), a vyzvala žalovanou osobu k okamžitému zaplacení dlužné částky, což se ovšem nestalo. 12. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah z platně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 87 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (jinak jen ZSÚ), a § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (jinak jen o.z.). Žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného (srov. shora). Uplatněný nárok vyplývá z nesplacené smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěrový rámec. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou (§ 2399 o.z.), a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru (§ 1802 o.z.). Soud se dále nezabýval sjednanou sazbou úroku, neboť zpětvzetím žalobkyně nadále na úhradě tohoto dílčího nároku netrvala. Nárok za zaplacení smluvní pokuty vyplývá z ust. § 2048 o.z.. Nárok na zaplacení úroku z prodlení pak vyplývá z § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto ve zbylé části žalobních nároků podle těchto ustanovení žalobě vyhověl. 13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla plně úspěšná. Dále soud aplikoval vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.). Celkem soud proto přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 21 990 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 5 110 Kč, a dále odměna zástupce žalobkyně z řad advokátů z tarifní hodnoty započatých 103 tis. Kč (§ 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 7 bod 5. a.t.) ve výši 2 x 5 220 Kč za úkony právní služby převzetí věci a podání žaloby (dle § 11 odst. 1 písm. a), d) AT) a 1 x 2 610 Kč za poloviční úkon jednoduché výzvy k plnění (ve které absentuje byť základní právní rozbor věci; dle § 11 odst.2 písm. h) a.t.), a dále paušální náhradu hotových výdajů ve výši 3 x 300 Kč (dle § 13 odst. 4 a.t.), to vše navýšené o náhradu 21 % DPH, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad odvést (§ 137 odst. 1, odst. 3 o.s.