8 C 37/2023-46 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala zaplacení shora uvedených částek. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaná s žalobkyní (resp. jejím právním předchůdcem ([právnická osoba]) uzavřely smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl předchůdce žalobkyně žalované finanční částku ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit celkem částku zápůjčky navýšenou o souhrnný poplatek ve výši 16 000 Kč představující součet kapitalizovaných úroků, poplatek za zpracování půjčky a nákladů na hotovostní inkaso splátek za sjednané trvání smlouvy, a to v 60 týdenních splátkách á 600 Kč (poslední splátka dne [datum]). Žalovaná ovšem řádně nehradila sjednané splátky. Žalovaná uhradila pouze částku v celkové výši 2 350 Kč. Ke dni [datum], zůstala neuhrazena jistina ve výši 20 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 21 850 Kč, a dále úroková sazba 25,23 % ročně, kterou žalobce požaduje dle smlouvy, resp. dobrovolně v nižší sazbě, než je sjednána ve smlouvě. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z požadované částky, kapitalizovaného úroku do dne postoupení pohledávky a dále úročený zákonnou sazbou z nesplacené jistiny, a kapitalizovaný úrok od skončení smlouvy do postoupení pohledávky a úrok z nesplacené jistiny se splatností [datum]. Dále se žalobkyně ohledně ověření úvěruschopnosti vyjádřila v tom smyslu, že (právní předchůdkyně) řádně provedla ověření schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě odpovědí na dotazy do žalovanou vyplněné„ karty zákazníka“, které byly ověřeny oproti dokladům v ní uvedených ("dokumenty k ověření"). Dále uvedla, že občanský zákoník předpokládá, že každý má povinnost jednat poctivě a není povinností druhé strany a priory nedůvěřovat straně druhé, tím spíše, když uvedením nepravdivých údajů by se žadatel o úvěr mohl dopustit trestného činu, a není povinností poskytovatele úvěru prověřovat, zda osoba žádající o úvěr se dopouští pokusu o úvěrový podvod. Dále odkázal na obsah smlouvy, ve kterém„ podpisem zákazník potvrzuje, že poskytla úplné, pravdivé a přesné údaje.“. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud nařídil jednání k projednání věci na den [datum], ze kterého se žalobkyně omluvila, aniž by žádala odročit jednání, a žalovaná osoba se bez omluvy nedostavila ani nepožádala o odročení jednání, ačkoli jí bylo předvolání řádně doručeno, soud proto věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Z karty zákazníka ze dne [datum], smlouvy o nájmu, pokladního dokladu, výplatních pásek a pracovní smlouvy soud zjistil, že žalovaná žila v době žádosti o zápůjčku v nájemním bydlení s manželem a 2 dětmi, byla zaměstnána u [právnická osoba] s čistou mzdou ve výši [částka], což poskytovatel úvěru ověřil z předložených listin (shora). Výdaje žalovaná uvedla ve výši [částka] za bydlení, což poskytovatel spotřebitelského úvěru ověřil nájemní smlouvou, a dále uvedla částku [částka] bez splátek jiného závazku. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] vč. smluvních podmínek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalovanému částku 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tyto finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 4 000 Kč za "administrativní poplatek", 8 000 Kč za hotovostní inkaso splátek a s úrokem ve sjednané kapitalizované výši 4 000 Kč (čl. 1 smlouvy), který současně odpovídá sjednané úrokové sazbě 32,15 % ročně "po celou sjednanou dobu trvání smlouvy" (čl. 1 smlouvy), tj. na předepsanou délku týdnů splácení, resp. až do vypořádání veškerých závazků (č.l. 2 smluvních podmínek). Dluh se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách ve výši 600 Kč každý 7. kalendářní den od uzavření smlouvy. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] vč. seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným a dopisem ze dne [datum] mu postoupení bylo oznámeno. 7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] vč. podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzvala k zaplacení žalovaného. 8. Po skutkové stránce soud z předložených listinných důkazů zjistil následující skutečnosti. Na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], obsahem smlouvy je závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému půjčku ve výši 20 000 Kč, a závazek žalovaného vrátit tyto finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 4 000 Kč za "administrativní poplatek", 8 000 Kč za hotovostní inkaso splátek a s úrokem ve sjednané kapitalizované výši 4 000 Kč (čl. 1 smlouvy), který současně odpovídá sjednané úrokové sazbě 32,15 % ročně "po celou sjednanou dobu trvání smlouvy" (čl. 1 smlouvy), tj. na předepsanou délku týdnů splácení, resp. až do vypořádání veškerých závazků (č.l. 2 smluvních podmínek). Dluh se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách ve výši 600 Kč, počínaje 7. dnem ode dne uzavření smlouvy, a to pod ztrátou výhody splátek k nejbližšímu termínu další splátky, pokud je s předchozí splátkou dlužník v prodlení. Ze samotného tvrzení žalobkyně o sjednaných částkách jistiny a souhrnného poplatku a zůstatku, který zůstal nesplacený, vyplývá, že žalovaný na tuto smlouvu celkem uhradil toliko 2 350 Kč. Právní předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost žalované dotazy na žalovanou osobu a doklady předloženými žalovaného, které vždy zaznamenala do zákaznické karty žalované. Žalobkyně předložila zákaznickou kartu, s vyznačenými doklady, ze kterých byl ověřen příjem žalované [částka] měsíčně. Výdaje měla žalovaná uvedeny v doložené výši [částka] za nájemní bydlení a dále uvedla dalších [částka] měsíčně bez doložení, což ovšem odpovídá statistickému průměru tzv. rodinných účtů vedeném Českým statistickým úřadem. Žalobkyně vyzvala dopisem ze dne [datum] k zaplacení. Žalovaná osoba ničeho dalšího nezaplatila. 9. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah. Smlouvu účastníků soud posoudil jako platně uzavřenou smlouvu o zápůjčce (§ 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen o.z.), na níž se vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ ZSÚ“). Z této smlouvy byl věřitel (žalobkyně) povinen přenechat dlužníkovi (žalované) věci určené podle druhu, konkrétně peníze, čemuž souvztažně odpovídá povinnost dlužníka (žalované) po uplynutí dohodnuté doby vrátit věci stejného druhu spolu se souhrnným poplatkem za sjednání půjčky, resp. úrokem (§ 2392 o.z.). Žalovaná osoba se ocitla ode dne následujícího po dni splatnosti poslední splátky v prodlení s úhradou celé dlužné jistiny zápůjčky (§ 1968 věta první o.z.), a žalobkyni, které byla pohledávka postoupena v souladu s § 1879 a násl. o.z., tak vzniklo právo požadovat po žalované dle § 1970 o.z. za dobu prodlení rovněž úrok z prodlení z dlužné jistiny zápůjčky ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. S ohledem na výše uvedené soud žalobou uplatněnému nároku vyhověl. 10. O nákladech řízení tak bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení plně úspěšná. Výše nákladů bylo určena dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen AT), a za úkony před zahájením řízení dle § 14b AT, neboť v případě návrhu žalobce jde o opakované předkládání návrhu na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč Celkem soud proto přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 524 Kč Náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 346 Kč, a dále odměna a hotové výdaje zástupce žalobce z řad advokátů za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka, podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a), d)) AT) ve výši 3 x 500 Kč (§ 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bod 3. AT), a 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT), to vše navýšené o náhradu 21 % DPH, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad odvést (§ 137 odst. 1, 3 o.s.ř.). Žalovaný je povinen určené náklady řízení zaplatit advokátu, který zastupoval žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), a to ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení (§ 160 o.s.ř.).