14 C 238/2024-21 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně po žalované (jejíž příjmení je dle údajů v evidenci obyvatel správně , příjmení, , nikoliv , příjmení, , jak bylo uvedeno v žalobě) domáhala zaplacení částky 11 700 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávku za žalovanou nabyla od původního věřitele, společnosti , právnická osoba, ., na základě smluv o postoupení pohledávek. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl žalované úvěr ve výši 11 700 Kč, který měl být splacen nejpozději dne , datum, . Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek , název webových stránek, (dříve , název webových stránek, ), kde k ověření totožnosti byla žalovaná povinna uvést informace o své platební kartě a autorizovala provedení platby ve výši 1 Kč na účet věřitele. Totožnost byla ověřena i prostřednictvím fotokopií občanského průkazu. Následně žalovaná kliknutím na tlačítko odeslala návrh na uzavření smlouvy, původní věřitel sdělil svůj souhlas prostřednictvím klientského profilu a e-mailu, čímž došlo k uzavření smlouvy. Žalovaná úvěr neuhradila. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné jistiny úvěru 11 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila.4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:5. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že v této je uvedeno, že ji uzavřela společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , s žalovanou jako klientem. Číslo smlouvy je , číslo smlouvy, . Ve smlouvě je uvedeno, že výše úvěru činí 11 700 Kč, splatnost úvěru je , datum, . Úvěr měl být poskytnut na účet č. , č. účtu, . Smlouva je datovaná , datum, . V závěru smlouvy se nachází pouze podpis za společnost , právnická osoba, , podpis žalované tam není. Z textu smlouvy nevyplývá, že by ji žalovaná nějakým způsobem podepsala či jinak potvrdila. Součástí textu smlouvy byly také všeobecné obchodní podmínky a standardní informace o spotřebitelském úvěru, z těchto však nebylo zjištěno nic podstatného pro rozhodnutí ve věci.6. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , k , datum, změnila obchodní firmu na , právnická osoba, .7. Z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, zaslala tohoto dne částku 11 700 Kč na účet č. , č. účtu, .8. Ze zprávy , právnická osoba, ., bylo zjištěno, že majitelem účtu č. , č. účtu, byla žalovaná, a to v období od , datum, do , datum, .9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy bylo zjištěno, že touto smlouvou společnost , právnická osoba, postoupila společnosti , právnická osoba, ., pohledávky specifikované v příloze smlouvy. V této příloze byla mj. uvedena pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. , číslo smlouvy, .10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy bylo zjištěno, že touto smlouvou společnost , právnická osoba, , postoupila žalobkyni pohledávky ze smluv uzavřených společností , právnická osoba, a specifikované v příloze smlouvy – seznamu pohledávek. V této příloze byla mj. uvedena pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. , číslo smlouvy, .11. Z výzvy před podáním žaloby ze dne , datum, soud zjistil, že touto zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky do 3 dnů. Dle předloženého podacího lístku byla předžalobní výzva zaslána žalované dne , datum, .12. O pravosti uvedených listinných důkazů nebyl důvod pochybovat.13. Pokud žalobkyně předložila potvrzení , právnická osoba, , ze dne , datum, , které obsahovalo přehled plateb společnosti , právnická osoba, za období od , datum, do , datum, , tak soudu není jasné, z jakého důvodu byly soudu předloženy a jak by měly s touto věcí souviset (zejména když úvěr měl být poskytnut až v roce , rok, ). Z této listiny tedy nebylo zjištěno nic, co by mělo význam pro věc.14. Po provedeném dokazování soud nemá za prokázané, že předložená smlouva o spotřebitelském úvěru byla žalovanou uzavřena. Předložená smlouva je podepsaná jen za společnost , právnická osoba, (dřívější název společnosti , právnická osoba, , jak vyplývá z obchodního rejstříku), žalovanou podepsaná není. Ze smlouvy nevyplývá, že by ji žalovaná odsouhlasila jiným způsobem. Nebyl předložen jiný důkaz prokazující uzavření smlouvy. Nebylo nijak prokázáno, že žalovaná odeslala návrh na uzavření smlouvy, stejně tak nebylo prokázáno, že jí věřitel sdělil souhlas s uzavřením smlouvy. Nebylo prokázáno ani to, že byla ověřována totožnost žalované, jak bylo tvrzeno v žalobě (že uhradila platbu na účet věřitele, předložila občanský průkaz).15. Pro úplnost soud uvádí, že jelikož se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl ji soud vyzvat k doplnění důkazů a poučit ji o následcích neunesení důkazního břemene dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu. Jelikož se toto poučení poskytuje zásadně na jednání (jak vyplývá z tohoto ustanovení), jde k tíži účastníka, že se k jednání nedostavil. Není to důvodem pro odročení jednání (§ 119 odst. 1 občanského soudního řádu).16. Bylo však prokázáno, že společnost , právnická osoba, zaslala žalované na její účet dne , datum, částku 11 700 Kč, což dokazuje potvrzení o provedené platbě a zpráva , právnická osoba, , podle které byla k tomuto datu majitelem uvedeného účtu žalovaná. Dále bylo prokázáno, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovanou společnosti , právnická osoba, , a že tato společnost následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, tuto pohledávku postoupila žalobkyni (to prokazují předmětné smlouvy o postoupení pohledávek). Také bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně zaslal žalované dne , datum, předžalobní výzvu, ve které ji vyzval k zaplacení dlužné částky (předmětná výzva, podací lístek). Doručení této výzvy žalované však prokázáno nebylo (z žádného z předložených důkazů to nevyplývá).17. Vzhledem k tomu, že soud nemá za prokázané uzavření smlouvy o úvěru (§ 1731 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), avšak bylo prokázáno, že žalovaná obdržela od společnosti , právnická osoba, částku 11 700 Kč, hodnotil soud tento nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku, jako majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, který je žalovaná povinna vydat. Bylo prokázáno, že žalobkyni byla pohledávka postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku. Zde je nerozhodné, že pohledávka náleží z jiného titulu, než jak ji ve smlouvách o postoupení její účastníci právně kvalifikovali, tedy nikoliv ze smlouvy, ale z bezdůvodného obohacení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009). Žalobkyně je tedy oprávněna se dlužné částky domáhat.18. Splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku proto platí, že věřitel může požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost tak nastane v den, kdy je dlužník věřitelem o plnění požádán. Žalobkyně sice doložila, že její zástupce zaslal žalované výzvu k plnění (předžalobní výzvu), nebylo však prokázáno, že tato byla žalované doručena. Přitom právní jednání působí až okamžikem, kdy dojde adresátovi (§ 570 odst. 1 občanského zákoníku). Opět zde platí, že se žalobkyně nedostavila k jednání, proto ji soud nemohl vyzvat k navržení důkazů k prokázání této skutečnosti. Za první doručenou výzvu k placení tak soud považuje až žalobu v této věci. Ta byla žalované poprvé doručována spolu s elektronickým platebním rozkazem na adresu jejího trvalého pobytu dne , datum, , tím se dostala do její dispoziční sféry a nehraje roli, že si žalovaná zásilku nevyzvedla. Tímto dnem tak nastala splatnost dluhu, od následujícího dne byla žalovaná v prodlení a byla povinna hradit věřiteli úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.19. Soud proto žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 11 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od , datum, do zaplacení a ve zbytku žalobu zamítl. Pro úplnost soud uvádí, že je vázán návrhem, který nemůže překročit (§ 153 odst. 2 občanského soudního řádu), proto přiznal úrok z prodlení jen v požadované výši 8,25 % ročně (ačkoliv k , datum, byla zákonná sazba úroku z prodlení vyšší).20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Přitom při posouzení úspěchu je třeba přihlížet i k příslušenství, tj. k úrokům z prodlení