36 C 378/2023-26 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 14. 8. 2023 domáhala u zdejšího soudu zaplacení částky 24 611 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 23. 8. 2022 spolu žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 14 500 Kč. Zápůjčka spolu s poplatkem ve výši 3 000 Kč měla být splacena nejpozději do 22. 9. 2022. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti, žalobkyně k uvedenému ničeho konkrétního neuvedla. V rozsahu 4 611 Kč žalobkyně žalobou uplatnila rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z 14 500 Kč od 23. 9. 2022 do 7. 8. 2023.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ze smlouvy o zápůjčce z 23. 8. 2022, vč. dodatků 7. 9. 2022, 13. 9. 2022, 13. 9. 2022 a 13. 9. 2022 soud zjistil, že tyto měly být uzavřeny mezi žalobkyní a žalovaným. Smlouva, vč. dodatků, měla být uzavřena dálkově přes internet, kdy žalovaný ji měl podepsat zadáním PIN kódu. Žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému finanční prostředky v konečné celkové 14 500 Kč, a to na bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaný se částku 14 500 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 000 Kč (celkem tedy 17 500 Kč) měl zavázat žalobkyni vrátit nejpozději do 22. 9. 2022.4. Z , právnická osoba, podmínek žalobkyně soud zjistil bližší úpravu práv a povinností účastníků smlouvy.5. Z pěti výpisů z účtu (potvrzení o platbě) soud zjistil, že žalobkyně postupně zaslala žalovanému dne 23. 8. 2022, 7. 9. 2022, 13. 9. 2022, 13. 9. 2022 a 13. 9. 2022 finanční prostředky ve výši 3 000 Kč, 3 000 Kč, 3 000 Kč, 3 000 Kč a 2 500 Kč (tj. celkem 14 500 Kč) na účet č. , č. účtu, .6. Z upomínek z 29. 9. 2022, 6. 10. 2022, 13. 10. 2022, 22. 10. 2022 a 6. 11. 2022 soud zjistil, že žalobkyně měla opakovaně vyzývat žalovaného k úhradě dluhu; ve všech případech chybí doklad o odeslání.7. Z kopie občanského průkazu (č. l. 18) soud zjistil, že tento má číslotel. číslo a byl vystaven na jméno žalovaného s platností do 27. 9. 2028.8. Z předžalobní upomínky ze dne 26. 6. 2023, včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, a to do tří dnů. Předžalobní výzva byla odeslána dne 26. 6. 2023.9. Z provedených důkazů má soud po skutkové stránce za prokázané tyto skutečnosti: Žalobkyně a žalovaný spolu dne 23. 8. 2022 uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši 14 500 Kč. Žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky společně s poplatkem žalobkyni. Žalovaný však svůj dluh nehradil řádně a včas (na svůj dluh neuhradil ničeho) a dostal se tak se splacením do prodlení. Žalovaný byl vyzván žalobkyní k úhradě dluhu dne 26. 6. 2023, a to ve lhůtě tří dnů.10. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) ve znění od 29. 5. 2022.11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.16. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. V daném případě žalobkyně konkrétně netvrdila, jak úvěruschopnost žalovaného zkoumala, ani neprokázala, že tuto vůbec zkoumala. S ohledem na uvedené má soud za to, žalobkyně nedostála požadavku odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, a proto je úvěrová smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 z. s. ú., § 580 a § 588 o. z.), k této neplatnosti přihlíží soud sám i bez návrhu.21. Z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy posoudil soud právní vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.). Žalovaný je povinen bezdůvodné obohacení odpovídající dočasně poskytnutým prostředkům vydat žalobkyni (§ 2991 odst. 1 o. z.), soud mu tak uložil, aby zaplatil žalobkyni částku 14 500 Kč (tj. žalobkyní poskytnuté finanční prostředky žalovanému) s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 500 Kč od 4. 7. 2023 do zaplacení (bod I. výroku; počátek běhu úroku z prodlení soud stanovil v souladu s ust. § 573 o. z., když předžalobní upomínka byla odeslána dne 26. 6. 2023 s lhůtou tří dnů a před předžalobní upomínkou žalovaný k úhradě celého dluhu prokazatelně vyzván nebyl). Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.22. Ve zbytku soud žalobu zamítl, když v tomto rozsahu převyšuje bezdůvodné obohacení žalovaného (výrok II.). Pokud jde o částku 2 500 Kč coby náklady na uplatnění pohledávky za odeslané upomínky, pak je soud nemá za prokázané, neboť v řízení nebylo prokázáno, že žalobkyně předmětné upomínky žalovanému skutečně odeslala.23. Pro úplnost soud uvádí, že z důvodu nadbytečnosti neprováděl soud jako důkaz výpis z účtu žalobkyně ze dne 8. 3. 2022 a dotazy na , jméno FO, a.s.24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 280,44 Kč, přičemž tato částka představuje 12 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 56 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 44 %, přičemž soud při výpočtu zohlednil veškeré žalobou uplatněné nároky, vč. příslušenství, obdobně např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 2717/08, které kapitalizoval pro účely výpočtu ke dni rozhodnutí).). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 885 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 111 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.25