36 C 402/2023-41 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala u zdejšího soudu zaplacení částky 30 864,70 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 28. 7. 2019 a 19. 10. 2019 spolu právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a žalovaný uzavřeli dvě smlouvy o úvěru, na jejichž základě poskytla společnost , právnická osoba, . žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a 20 000 Kč. Pokud jde o úvěr ze smlouvy z , datum, , tak žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný svůj závazek hradil, avšak nehradil ho řádně a včas a po poslední splátce ze dne , datum, celková dlužná částka byla 3 286,70 Kč, přičemž tato částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 1 387,85 Kč, neuhrazeného úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 20,22 Kč, neuhrazené úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 629,37 Kč, neuhrazené úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 119,36 Kč, neuhrazené úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 231,20 Kč a neuhrazené smluvní pokuty ve výši 898,70 Kč. Pokud jde o úvěr ze smlouvy z , datum, , tak žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný svůj závazek hradil, avšak nehradil ho řádně a včas a po poslední splátce ze dne , datum, celková dlužná částka byla 27 578 Kč, přičemž tato částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 9 075,61 Kč, neuhrazeného úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 404,73 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 4 237,42 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 119,36 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 556,61 Kč a smluvní pokuty ve výši 11 500 Kč. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti, žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného společnost , právnická osoba, . zkoumala zejména na základě informací získaných od žalovaného v žádosti o úvěr, když tyto informace byly dále ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ze smlouvy o úvěru č. , č. smlouvy, soud zjistil, že tato byla dne , datum, uzavřena mezi společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, a žalovaným. Společnost , právnická osoba, . se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, přičemž finanční prostředky byly poskytnuty žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se částku 15 000 Kč spolu s úrokem 1 444 Kč, a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč, poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve výši 2 700 Kč (celkem tedy 27 888 Kč) zavázal poskytovateli úvěru vrátit v pravidelných 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč.4. Ze smlouvy o úvěru č. , č. smlouvy, soud zjistil, že tato byla dne , datum, uzavřena mezi společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, a žalovaným. Společnost , právnická osoba, . se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, přičemž finanční prostředky byly poskytnuty žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se částku 20 000 Kč spolu s úrokem 1 925 Kč, a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 1 859 Kč, poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve výši 3 600 Kč (celkem tedy 37 184 Kč) zavázal poskytovateli úvěru vrátit v pravidelných 14 měsíčních splátkách ve výši 2 656 Kč.5. Z žádosti o úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný ke svým poměrům uvedl, že je zaměstnaný od , Anonymizováno, , nemá sjednaný rezidenční úvěr, bydlí u rodičů, je svobodný, nezletilé děti nemá, má základní vzdělání, jeho čistý měsíční příjem je 6 932 Kč a měsíční výdaje jsou ve výši 3 410 Kč, když náklady na bydlení 4 000 Kč hradí jiná osoba v domácnosti, která má příjem 10 309 Kč/měsíc z důchodu. Žalovaný uvedl, že údaje v žádosti dokládá výplatními páskami a pracovní smlouvou, tyto však nebyly k žádosti přiloženy.6. Z žádosti o úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný ke svým poměrům uvedl, že je zaměstnaný od , Anonymizováno, , nemá sjednaný rezidenční úvěr, bydlí u rodičů, je svobodný, nezletilé děti nemá, má základní vzdělání, jeho čistý měsíční příjem je 13 878 Kč a měsíční výdaje jsou ve výši 6 710 Kč ( 2 000 Kč bydlení, doprava, jídlo a osobní náklady ve výši 3 410 Kč a splátky předchozích úvěrů ve výši 1 300 Kč). Žalovaný uvedl, že údaje v žádosti dokládá výplatními páskami a pracovní smlouvou, tyto však nebyly k žádosti přiloženy.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , vč. vybraných stran přílohy, uzavřené mezi společností , právnická osoba, . jakožto postupitelem a žalobkyní jako postupníkem soud zjistil, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek specifikovaných v přílohách této smlouvy. Z přílohy smlouvy soud zjistil, že zde jsou uvedeny obě pohledávky za žalovaným.8. Z dvou oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že jím společnost , právnická osoba, . oznámila žalovanému postoupení pohledávek ze smluv o úvěru na žalobkyni coby postupníka.9. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, , včetně podacího lístku, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, a to nejpozději do 25. 9. 2023.10. Z provedených důkazů má soud po skutkové stránce za prokázané tyto skutečnosti: právní předchůdce žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky v celkové výši 15 000 Kč a 20 000 Kč. Pokud jde o závazky žalovaného k úhradě různých úroků a poplatků souvisejících s poskytnutými úvěry, pak soud vzal za prokázaná shora uvedená skutková zjištění, na která dále pro zjednodušení pouze odkazuje. Pohledávky za žalovaným byly následně postoupeny na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván žalobkyní k úhradě dluhu do 25. 9. 2023.11. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“).12. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.17. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.18. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.19. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.20. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené