75 C 97/2024-37 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne , datum, domáhala vůči žalované zaplacení částky v celkové výši 33 355,55 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 25 273 Kč od , datum, do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.2. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela s žalovanou prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , a to zadáním unikátního jednorázového SMS kódu nahrazujícího vlastnoruční podpis. Na základě smlouvy o zápůjčce pak poskytla žalované dne , datum, zápůjčku ve výši 19 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit částku 49 778 Kč, tedy zápůjčku, obchodní úrok ve výši 18 778 Kč a administrativní poplatek ve výši 12 000 Kč, a to ve 47 měsíčních splátkách po 1 038 Kč a 48. splátce ve výši 992 Kč. První splátka byla splatná dne , datum, . Žalovaná však platby dle smlouvy o zápůjčce nehradila, když neuhradila ničeho, pročež s ohledem na prodlení žalované žalobkyně neuhrazenou část jistiny zápůjčky zesplatnila ke dni , datum, . Žalobkyně tak eviduje za žalovanou pohledávku v celkové výši 33 355,55 Kč sestávající z dosud neuhrazené jistiny zápůjčky ve výši 19 000 Kč, když na jistině zápůjčky žalovaná do dne zesplatnění neuhradila ničeho, z neuhrazených obchodních úroků za dobu do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky, následující po zesplatnění, ve výši 3 623 Kč, když na obchodních úrocích zápůjčky do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky, následující po datu zesplatnění, žalovaná neuhradila ničeho, z neuhrazených měsíčních poplatků za správu zápůjčky ve výši 1 500 Kč, když žalovaná na administrativních poplatcích neuhradila ničeho, dále ze zákonného úroku z prodlení za dobu do zesplatnění v celkové částce 270,02 Kč. Jelikož žalovaná nesplnila svou povinnost uhradit svůj dluh sestávající po zesplatnění z nesplacených částí zápůjčky ani v dodatečné lhůtě, vyčíslila žalobkyně úhradu zákonného úroku z prodlení z aktuální výše neuhrazených částí zápůjčky za dobu od zesplatnění do data , datum, v celkové částce 1 568,31 Kč. Za dobu do data , datum, tedy žalobkyně vyčíslila úrok z prodlení v celkové souhrnné výši 1 838,33 Kč. Žalobkyně je dále oprávněna uplatnit vůči žalované smluvní pokutu pro případ prodlení se splácením jakékoliv splátky nebo její části, a to ve výši dle sazebníku, tedy pokutu ve výši 0,5 % denně z aktuální výše dlužné splátky, počítanou až do okamžiku, kdy takto vypočtená výše smluvní pokuty dosáhne příslušného zákonného limitu, tedy 500 Kč za prodlení s každou jednotlivou splátkou, nejvýše však 3 000 Kč v kalendářním roce, v němž došlo k prodlení, je-li klient v prodlení s více než jednou splátkou. Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni za dobu do zesplatnění smlouvy o zápůjčce smluvní pokuty v celkové výši 2 428 Kč. Dále je žalobkyně oprávněna uplatnit vůči dlužnici smluvní pokutu za porušení povinnosti uhradit dluh po zesplatnění, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Žalobkyně tedy vyčíslila smluvní pokutu za dobu do , datum, v celkové výši 3 816,22 Kč. Souhrnná výše smluvních pokut (za dobu do zesplatnění a za dobu po zesplatnění) tak činí 6 244,22 Kč. Konečně žalobkyně požaduje úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 150 Kč. Jelikož žalovaná ani přes opakované výzvy žalobkyně nesplnila svou povinnost uhradit svůj dluh z nesplacených částí zápůjčky, a to ani ke dni , datum, , požaduje žalobkyně dále úhradu zákonného úroku z prodlení z aktuální výše neuhrazených částí zápůjčky, tedy z částky 25 273 Kč, i za dobu od , datum, do zaplacení.3. Žalobkyně následně doplnila, že pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalované, žalobkyně postupovala zcela v souladu se zákonem, který stanoví povinnost poskytovateli spotřebitelského úvěru zkoumat příjmy a výdaje žadatele dostatečně a přiměřeně, přičemž současně podle judikatury platí, že se nelze spoléhat pouze na informace sdělené žadatelem o úvěr. Žalobkyně pořizuje přehled o příjmech a výdajích formou čestného prohlášení žadatele o úvěr, z něhož však žalobkyně slepě nevychází, ale sdělené údaje ověřuje prostřednictvím dalších zjištěných podkladů, a to konktrétně výpisů z účtů, výplatního listu a pracovní smlouvy. V daném případě žalobkyně ověřila, že žalovaná má stabilní příjem ve výši přibližně 20 000 Kč měsíčně, přičemž z předloženého dodatku k pracovní smlouvě vyplynulo, že s uvedeným příjmem lze po dobu splácení poskytnuté zápůjčky počítat. Zjištěné údaje pak žalobkyně nahrává do skóringového systému schváleného ČNB, do něhož zadává příjmy a výdaje žadatele o spotřebitelský úvěr. V daném případě bylo ohledně příjmů počítáno s částkou 20 119 Kč jakožto průměrným příjmem, přičemž pokud jde o ostatní úvěry, žalobkyně jim přičítá koeficient 0,01 až 0,001, takže například v daném případě z částky 52 300 Kč bylo počítáno s částkou 523 Kč. Pokud jde o výdaje, žalobkyně zohledňuje skutečné výdaje a pokud jde o neidentifikované převody a výběry, tak v těchto případech rovněž žalobkyně počítá s nižším koeficientem, neboť nelze jednoznačné určit, zda se jedná o výdaje mandatorní nebo pouze jednorázové, přičemž dále žalobkyně počítá s částkou životního minima, jež v daném případě činila 4 860 Kč. V daném případě tedy vyplynulo, že žalovaná je schopna splácet až částku 4 601 Kč měsíčně, ale s ohledem na skutečnost, že žalovaná dosud nebyla klientkou žalobkyně a měla rovněž další úvěry, byla prostřednictvím nižších koeficientů maximální možná měsíční splátka snížena na částku 1 055,36 Kč. S ohledem na nižší úrokové sazby zápůjček poskytovaných žalobkyní pak lze mít za to, že se v daném případě jednalo o konsolidační půjčku, jejímž prostřednictvím by se snížily výdaje na ostatní půjčky žalované. Žalobkyně tedy dospěla k závěru, že žalovaná je schopna řádně splácet poskytnutou zápůjčku ve výši 19 000 Kč ve 48 splátkách. Konečně v případě splátky ve výši přibližně 1 000 Kč měsíčně by nebylo po žalobkyni přiměřené žádat, aby požadovala po žalované veškeré podklady ke všem platbám. Žalovaná žádala o poskytnutí vyššího úvěru, než jaký ji nakonec žalobkyně poskytla, a to právě v důsledku použití nižších koeficientů v rámci skóringového modelu při zkoumání úvěruschopnosti žalované.4. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a po celou dobu řízení byla pasivní.5. Soud věc projednal na jednání konaném dne , datum, podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti žalované, jež se k jednání, leč řádně předvolána, bez omluvy nedostavila.6. Ze smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, ze dne ze dne , datum, soud zjistil, že se v ní žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky v celkové výši 19 000 Kč, přičemž finanční prostředky měly být poskytnuty žalované bezhotovostně na účet č. , č. účtu, . Žalovaná se částku 19 000 Kč spolu s úroky a poplatky zavázala poskytovateli úvěru vrátit ve 48 měsíčních splátkách. Ke smlouvě byl připojen splátkový kalendář a sazebník úroků, poplatků a smluvních pokut.7. Z obchodních podmínek soud zjistil, že tyto podrobněji upravují práva a povinnosti účastníků smlouvy o zápůjčce.8. Z elektronického výpisu informací ze systému uzavírání smluv on-line soud zjistil, že obsahuje souhrnné informace evidované žalobkyní o žalované ke smlouvě o zápůjčce.9. Z výpisu z účtu poř. č. , hodnota, za období dne , datum, soud zjistil, že z účtu žalobkyně byla na účet č. , č. účtu, odeslána částka 19 000 Kč.10. Ze získaných údajů z internetového bankovnictví klienta v rámci směrnice PSD2 užitím služby Kontomatik – č. ú. , č. účtu, za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že v uvedeném období činil počáteční zůstatek na účtu - , částka, , konečný zůstatek byl ve výši , částka, , příjmy byly ve výši , částka, a výdaje činily - , částka, . Pokud jde o příchozí platby, byly činěny z účtu č. , č. účtu, , dále z účtu žalované č. , č. účtu, a dále od poskytovatelů úvěrů jako , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., , právnická osoba11. Ze získaných údajů z internetového bankovnictví klienta v rámci směrnice PSD2 užitím služby Kontomatik – č. ú. , č. účtu, za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že v uvedeném období činil počáteční zůstatek na účtu - , částka, , konečný zůstatek byl ve výši , částka, , příjmy byly ve výši , částka, a výdaje činily - , částka, . Pokud jde o příchozí platby, byly od společností , právnická osoba, a dále od poskytovatelů úvěrů jako , právnická osoba, ve výši , částka, a , právnická osoba, . ve výši , částka, .12. Ze získaných údajů z internetového bankovnictví klienta v rámci směrnice PSD2 užitím služby Kontomatik – č. ú. , č. účtu, za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že v uvedeném období nebyly na uvedeném účtu činěny žádné transakce.13. Z čestného prohlášení o příjmech a výdajích soud zjistil, že žalovaná v něm prohlásila, že její čistý měsíční příjem ze zaměstnání je ve výši , částka, , její pravidelné měsíční splátky závazků jsou ve výši , částka, , náklady na léky, te