76 C 84/2024-39 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v , adresa, dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení s odůvodněním, že jakožto zhotovitel uzavřela dne , datum, s žalovaným jakožto objednatelem ústní smlouvu o dílo pro žalovaného. Dílo spočívalo v uložení litého potěru, čerpání litého potěru, dodávce cementového litého potěru Cemflow a dodávce a montáži okrajové dilatační pásky za celkovou cenu , částka, . Žalobkyně po předání díla vystavila fakturu č. , hodnota, na cenu díla splatnou do , datum, . Žalovaný cenu díla neuhradil. Dne , datum, žalovaný svůj dluh písemně uznal co do důvodu i výše a zavázal se jej uhradit ve třech splátkách s tím, že první splátku ve výši , částka, uhradí nejpozději do , datum, , druhou splátku do , datum, a třetí splátku do , datum, . Jelikož byl splátkový kalendář sjednán pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení žalovaného po dobu delší, než pět dnů s úhradou splátky nebo jakékoliv její části žalovaný neuhradil ani první splátku, stal se celý dluh splatný dne , datum, .2. Žalovaný se žalobě bránil tvrzením, že s žalobkyní uzavřel dohodou o uznání a úhradě dluhu, s tím, že dluh bude splacen nejpozději do , datum, . Dále uvedl, že výše dluhu nárokovaná žalobou k úhradě není oprávněná, jelikož dluh v mezidobí částečně uhradil.3. Úvodem soud podotýká, že nevyhověl návrhu žalobkyně na vydání částečného rozsudku pro uznání, neboť nebyly splněny podmínky § 153a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o. s. ř.“.), když z vyjádření žalovaného k žalobě jednoznačně nevyplývá, že žalovaný nárok uznává. Žalovaný toliko konstatoval, jednak že s žalobkyní uzavřel dohodu, dle které má být dluh splacen nejpozději do , datum, , jednak že provedl částečnou úhradu dluhu (po podání žaloby). Soud pak nemůže provádět takový výklad vyjádření žalovaného, který z něho jednoznačně nevyplývá (srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. IV. ÚS 544/05, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení ÚS, 43/2006). Z toho plyne, že nebyly dány podmínky pro vydání rozsudku pro uznání podle § 153a odst. 3 o. s. ř., a to ani podle § 153a odst. 3 o. s. ř., když žalovaný včas a řádně reagoval na výzvu k vyjádření podle § 114b o. s. ř. [pokud by se totiž tvrzení žalovaného stran ukázala jako pravdivá, nemusela by žalobkyně být v řízení (zcela) úspěšná]. Uznání nároku je pak procesním úkonem, který je třeba striktně odlišovat od mimoprocesních hmotněprávních úkonů včetně například uznání dluhu podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o. z.“). Jinak řečeno „hmotněprávní“ uznání dluhu samo o sobě nemůže vést k vydání rozsudku pro uznání.4. Žalobkyně podáním ze dne , datum, , doplněným dne , datum, a dne , datum, , vzala žalobu zpět co do částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení.5. Dle ustanovení § 96 odst. 1 až 4 o. s. ř., může vzít žalobce za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela (odst. 1). Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí (odst. 2). Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení (odst. 3). Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (odst. 4).6. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět dříve, než začalo jednání, soud podle ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení v rozsahu zpětvzetí částečně zastavil, aniž by bylo třeba souhlasu žalovaného (výrok I.).7. Soud účastníky usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas. Žalovanému bylo usnesení s výzvou doručeno dne , datum, a ač byl soudem poučen, že nevyjádří-li, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, se ve stanovené lhůtě (tj. do , datum, ) nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu tady dali souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.8. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu:9. Žalobkyně pro žalovaného provedla dne , datum, na základě ústně uzavřené smlouvy domluvené práce spočívající v uložení litého potěru, čerpání litého potěru, dodávce cementového litého potěru Cemflow a dodávce a montáži okrajové dilatační pásky, a to v množství specifikovaném v daňovém dokladu č. , hodnota, ze dne , datum, , za celkovou cenu , částka, splatnou do , datum, . Žalovaný celý dluh co do důvodu a výše uznal, a to včetně příslušenství sestávajícího z úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaný se zavázal dluh uhradit prostřednictvím tří měsíčních splátek s tím, že první splátku ve výši , částka, uhradí do , datum, , druhou splátku ve výši , částka, uhradí do , datum, a třetí splátku ve výši , částka, uhradí do , datum, , to vše na účet 1121178002/5500 pod VS , var. symbol, . Účastníci se dále dohodli, že splátkový kalendář je sjednán pod ztrátou výhody splátek, tedy dostane-li se žalovaný do prodlení s úhradou jakékoli splátky po dobu delší než pět dnů, stane se celý zbytek dluhu splatný den následující po uplynutí této pětidenní lhůty. Žalobkyně se zavázala, že v případě dodržení splátkového kalendáře nebude po žalovanému požadovat úhradu příslušenství dluhu. Tuto část pohledávky žalobkyně žalovanému prominula pod podmínkou včasné úhrady částky , částka, dle sjednaného splátkového kalendáře (dohoda o uznání a úhradě dluhu, datovaná dnem , datum, a podepsaná oběma účastníky; dále též „Dohoda“). Žalobkyně vystavila dne , datum, fakturu č. , hodnota, , na částku , částka, splatnou dne , datum, , v níž žalovanému vyúčtovala uložení litého potěru, čerpání litého potěru, dodávku cementového litého potěru Cemflow v množství 5,2 m3 a dodávku a montáž okrajové dilatační pásky v množství 49 m2 (faktura – daňový doklad č. , hodnota, ). Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce dopisem doručeným žalovanému dne , datum, jej vyzvala k úhradě částky , částka, s příslušenstvím a smluvní pokutou v dodatečné lhůtě sedmi dnů od doslání výzvy s upozorněním, že dluh bude vymáhat soudně (předžalobní výzva k úhradě a doručenka datové zprávy). Žalovaný v pořadí první splátku ve výši , částka, splatnou dne , datum, poukázal na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, dne , datum, (potvrzení o provedení transakce).10. Podle § 548 odst. 1 o. z., vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní.11. Podle § 548 odst. 2 o. z., podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou.12. Podle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.13. Institut uznání dluhu je preventivním nástrojem, který vede k posílení postavení věřitele v případném budoucím sporu, neboť vytváří vyvratitelnou právní domněnku, že dluh v době jeho uznání existoval a trval. Důsledkem uznání dluhu je tedy přesun důkazního břemene z věřitele na dlužníka, na němž tak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. Hmotněprávní domněnka zakotvená v § 2053 o. z. má pak vazbu na procesní ustanovení § 133 o. s. ř., podle něhož platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, dokud není dokázán opak. Skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, není předmětem procesního dokazování, a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, soud musí mít podle ustanovení § 133 o. s. ř. tuto skutečnost za prokázanou (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo , hodnota, , ročník 2002, po