14 C 111/2025-61 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně po žalované domáhala určení vlastnictví k nemovitým věcem. Žalobu odůvodnila tím, že s již zemřelým manželem byla majitelkou následujících nemovitostí: pozemku parc. č. , hodnota, , zahrada, parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, , č.p. , číslo popisné, , rod. dům, vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, (dále též jen „předmětné nemovitosti“). Dne , datum, žalobkyně na základě darovací smlouvy tyto nemovitosti darovala žalované, své dceři. Důvodem darování byl slib žalované, resp. ústní dohoda, že v nemovitosti bude s rodiči společně bydlet. Žalovaná ale tuto dohodu porušila, v nemovitosti nebydlí už dlouhou dobu, o matku ani o nemovitosti se nestará a žalobkyně se dokonce dozvěděla, že žalovaná má v plánu nemovitosti prodat, což je porušením dohody, že nemovitost zůstane v rodině. O záměru žalované nemovitost prodat se dozvěděla dne , datum, od svého syna , jméno FO, . Žalobkyni toto zjištění a porušení dohod natolik ublížilo, že požadovala vrácení daru pro nevděk. Dne , datum, proto žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení daru z uvedených důvodů. To žalovaná odmítla. Odvoláním daru se obnovují původní právní poměry, vlastníkem darované věci se tedy stává dárce. Naléhavý právní zájem byl odůvodněn tím, aby vlastnické právo k předmětným nemovitostem bylo zapsáno v katastru nemovitostí ve prospěch skutečného vlastníka a odpovídalo tak skutečnému právnímu stavu. Žalobkyně se tak domáhala určení, že je vlastníkem předmětných nemovitostí. Na jednání soudu pak ještě doplnila, že je aktuálně po operaci ramene a má kardiostimulátor, aktuálně má problém se zajištěním sebeobsluhy, vařením a žalovaná jí neposkytuje žádnou pomoc, tímto dále odůvodňuje nezájem ze strany žalované.2. Žalobkyně učinila nesporným, že od svých rodičů obdržela darovací smlouvou ze dne , datum, předmětné nemovitosti, tyto společně s žalobkyní užívá. Dále uvedla, že byla s rodiči neformálně ústně domluvena, že bude dům spolu s nimi užívat, ale nebylo to míněno tak, že nemůže dům opustit, rozhodně to nebylo podmínkou poskytnutí či držení daru. Není pravdou, že by žalovaná nemovitosti dlouhou dobu neužívala a nepečovala o ně. Žalovaná v domě nepřetržitě bydlela do , měsíc, , rok, , dům podle svých sil a možností udržovala, opravovala, nechala instalovat tepelné čerpadlo, upravila první patro domu, zajistila opravu plotu. Připouští, že po určitou dobu, kdy navázala partnerský vztah, v domě nebydlela stabilně, šlo o období od , období, , i po tuto dobu však o nemovitosti pečovala, za matkou se stavovala, nabízela jí svou pomoc. Žalovaná nehodlala nemovitosti prodat, měla však zájem o zateplení pláště domu, v této souvislosti se snažila o získání úvěrových prostředků, což bylo spojeno s přípravou odhadu ceny nemovitostí pro případné zajištění úvěru. Zejména od doby, kdy bratr žalované , jméno FO, po smrti otce začal dojíždět k matce, se chování žalobkyně vůči žalované změnilo, žalobkyně se chovala odtažitě, tuto změnu žalovaná připisuje působení bratra. Žalobkyně se začala chovat k žalované otevřeně nepřátelsky, to se projevuje například v nenávistných komentářích na sociální síti Facebook. Žalovaná si neuvědomuje nic, čím by žalobkyni ublížila, situace ji velmi trápí. Má však za to, že nebyl ani není dán žádný důvod pro vrácení daru, proto navrhla zamítnutí žaloby.3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:4. Z výpisu z katastru nemovitostí k , datum, bylo zjištěno, že k tomuto datu byla jako vlastník předmětných nemovitostí evidovaná žalovaná. Jako nabývací titul byla uvedena smlouva darovací, o zřízení věcného břemene – bezúplatná ze dne , datum, , s právními účinky zápisu k , datum, . Dále bylo zapsáno věcné břemeno užívání, jako doživotní právo, ve prospěch žalobkyně a , jméno FO, , nar. , datum, , a to na základě smlouvy darovací, o zřízení věcného břemene – bezúplatné ze dne , datum, .5. Z výzvy k vrácení daru, předžalobní výzvy ze dne , datum, , bylo zjištěno, že touto zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení daru, a to předmětných nemovitostí. Výzva byla odůvodněna tím, že žalobkyně spolu s otcem žalované darovala žalované dne , datum, předmětné nemovitosti, darování bylo podmíněnou dohodou, že v nemovitosti bude s rodiči společně bydlet. Tuto dohodu porušila, v nemovitosti nebydlí, o žalobkyni ani o nemovitosti se nijak zásadně nestará a nad to se žalobkyně dokonce dozvěděla, že žalovaná má v plánu nemovitosti prodat, což je opět porušením dohody mezi žalovanou a rodiči, že nemovitost zůstane v rodině. Toto zjištění žalobkyni natolik ublížilo, že požaduje vrácení daru pro nevděk. Žádá o podpis darovací smlouvy a návrhu na vklad do katastru nemovitostí, které měly být přílohou dopisu. Žádá o součinnost nejpozději do , datum, , jinak bude podána žaloba.6. Z e-mailové zprávy ze dne , datum, , která obsahovala i dřívější e-mailovou komunikaci, bylo zjištěno, že žalovaná dne , datum, sdělovala zástupkyni žalobkyně, že si tohoto dne vyzvedla ve schránce od ní dopis, proto nemohla do , datum, splnit její požadavek. Zástupkyně žalobkyně ji v reakci požádala o sdělení stanoviska nyní. Žalovaná dne , datum, odpověděla, že to, co se píše v předžalobní výzvě, není předmětem darovací smlouvy a nezakládá se na pravdě, což může doložit.7. Ze zprávy, zjevně z mobilního telefonu (dle žalobkyně se jednalo o SMS od žalobkyně pro , jméno FO, .) bylo zjištěno, že tato neobsahuje datum, pouze čas , čas, . Píše se v ní, že pokud bude bratr souhlasit, přepíše mu ½ podíl na zahradu, po prodeji domu půlku s tím, že z částky odečte veškeré náklady, co do domu vrazila, na vše má doklady. Posílá odhad na zahradu i „barák“.8. Ze dvou posouzení obvyklé prodejní/tržní ceny ze dne , datum, , vypracovaných , tituly před jménem, , jméno FO, z , právnická osoba, , bylo zjištěno, že první uvádí obvyklou prodejní tržní cenu 3 750 000 Kč, druhé uvádí obvyklou prodejní tržní cenu 1 450 000 Kč. Není zcela jasné, co mělo být předmětem ocenění, obě posouzení však odkazují na list vlastnictví č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, .9. Z čestného prohlášení datovaného , datum, a podepsaného , adresa, , nar. , datum, , , jméno FO, , nar. , datum, , a , právnická osoba, , nar. , datum, , bylo zjištěno, že v tomto se vyjadřují ke vzájemným vztahům mezi žalobkyní a žalovanou s tím, že jde o jejich příbuzné. Je jim známo, že rodiče žalované, tj. žalobkyně a , jméno FO, , jí darovali nemovitosti zahrnující mj. rodinný dům na adrese , adresa, . Žalovaná se snažila starat o nemovitosti i pomáhat rodičům, popř. po smrti pana , jméno FO, své matce. Žalovaná dle svých možností zajišťovala údržbu domu i zahrady, mj. nechala provést rekonstrukci prostor v prvním patře domu, zajistila vytápění domu tepelným čerpadlem. K jejich překvapení zaznamenali, že se vztah žalobkyně k žalované významně zhoršil, důvody nechápou. Mrzí je zcela nepřiměřené nenávistné komentáře na sociální síti Facebook (např. „nenávidím ji, přeji jí, ať je nešťastná“). Mohou potvrdit, že žalovaná se nikdy nechovala nevhodně ke svému otci ani matce, ze změny chování své matky je nešťastná.10. Soud konstatuje, že nebyl důvod pochybovat o pravosti předložených listinných důkazů, v tomto směru ani proti nim nebylo nic namítáno.11. Soud dále vyžádal z katastru nemovitostí výpisy k předmětným nemovitostem a samotnou darovací smlouvu.12. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu , datum, vyplývá, že k tomuto datu byli jako vlastníci předmětných nemovitostí evidováni žalobkyně a , právnická osoba, , nar. , datum, , přičemž tyto byly ve společném jmění manželů.13. Z výpisu z katastru nemovitostí k , datum, bylo zjištěno, že jako vlastník předmětných nemovitostí je stále evidovaná žalovaná, stále je zapsáno věcné břemeno užívání ve prospěch žalobkyně.14. Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne , datum, bylo zjištěno, že tuto uzavřeli manželé , jméno FO, , nar. , datum, , a žalobkyně jako dárci a oprávnění z věcného břemene a žalovaná jako obdarovaná a povinná z věcného břemene. Touto smlouvu darovali žalované její rodiče předmětné nemovitosti. Nebyly sjednány žádné podmínky pro darování, smlouva pouze uváděla možnost požadovat vrácení daru z důvodů dle § 2068 a násl. a § 2072 a násl. občanského zákoníku. Smlouvou dále bylo zřízeno věcné břemeno – služebnost užívacího práva části domu k předmětným nemovitostem, kdy oprávnění mají právo doživotně, výlučně a bezplatně užívat předmětné nemovitosti, budou však povinni hradit služby spojené s užíváním těchto nemovitých věcí. Věcné břemeno bylo zřizováno bezplatně. V části VIII. smlouvy bylo uvedeno, že strany smlouvy jsou si vědomy, že věcným břemenem bude omezen i každý další (spolu)vlastník předmětných nemovitostí, přičemž věcné břemeno zaniká pro každého z oprávněných jeho smrtí. Smlouva byla všemi jejími účastníky podepsána, podpisy byly ověřeny advokátem.15. Soud dále provedl důk