34 C 353/2025-19 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce , právnická osoba, a.s., IČO: , IČO, uzavřel s žalovaným dne , datum, Smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které mu poskytl částku , částka, , kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy, což stvrdil podpisem na uvedené smlouvě. Smlouvou se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku , částka, v týdenních splátkách, přičemž celá poskytnutá částka měla být vrácena nejpozději do , datum, . Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, a tak je žalovaný od , datum, v prodlení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .3. Elektronickým platebním rozkazem ze dne , datum, , č. j. EPR , č. účtu, -, Anonymizováno, soud žalovaného v souladu s ustanovením § 114b o. s. ř. vyzval, aby se pro případ, že podá odpor, ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, která mu byla doručena spolu s platebním rozkazem. Zároveň soud žalovaného uvedeným platebním rozkazem poučil o následcích nesplnění této výzvy.4. Dne , datum, byl žalovanému elektronický platební rozkaz doručen. Dne , datum, žalovaný osobně podal odpor proti platebnímu rozkazu, aniž by se ve věci vyjádřil. Pouze uvedl, že se v současné době nachází v zahraničí a prozatím nemůže doložit žádné odůvodněné námitky a z tohoto důvodu žádá o zrušení platebního rozkazu a nařízení jednání. Lhůta k podání odporu uplynula dne , datum, .5. Vzhledem k tomu, že se žalovaný nevyjádřil ve smyslu § 114b o. s. ř. ve stanovené 30-ti denní lhůtě ode dne uplynutí lhůty k podání odporu, která marně proběhla dnem , datum, , jsou splněny všechny podmínky § 153a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 114b odst. 5 o. s. ř. pro vydání rozsudku pro uznání. Soud má proto za to, že žalovaný nárok uplatněný žalobou uznává a na základě tohoto uznání (fikcí) rozhodl rozsudkem v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou.6. Neodůvodněný odpor podaný proti platebnímu rozkazu, nemůže splňovat náležitosti kvalifikovaného vyjádření podle § 114b odst. 1 o. s. ř., jež představuje překážku vzniku fikce uznání nároku podle § 114b odst. 5 o. s. ř. (např. rozhodnutí sp.zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).7. S ohledem na shora uvedené má tak soud s odkazem na ustanovení § 114b o. s. ř. za to, že žalovaný uznal nárok, který je žalobou uplatňován, a proto ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř. Jen pro vydání rozsudku pro uznání soud podle § 153a odst. 4 o. s. ř. nenařizoval jednání a ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání bez nařízení jednání.8. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku z titulu smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .10. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.11. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty.