Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 11 090 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že se žalovanou uzavřel smlouvu o sdružených službách dodávky energií (elektřina) č. , Anonymizováno, (dále jen „smlouva“). Žalovaná podpisem smlouvy vyjádřila souhlas rovněž se všeobecnými obchodními podmínkami dodávky elektřiny (dále jen „VOPD“). Na základě smlouvy žalobce poskytoval žalované služby spočívající v dodávce elektřiny. Žalovaná byla povinna hradit cenu za dodanou elektřinu a regulované platby na základě vyúčtování, a to ve lhůtě 14 dnů ode dne vystavení faktury. Cena za odebranou elektřinu vycházela z ceníku žalobce. Žalobce žalované vyúčtoval za odběrné místo identifikované , Anonymizováno, částku 6 153 Kč, splatnou dne , datum, , za období od , datum, do , datum, , a částku 4 937 Kč, splatnou dne , datum, , za období od , datum, do , datum, . Těmito vyúčtováními byla účtována cena odebrané elektřiny a regulované platby, zejména za distribuci a systémové služby. Žalovaná vyúčtované částky nezaplatila. Žalobce proto uplatnil rovněž zákonný úrok z prodlení od dne následujícího po splatnosti každé jednotlivé vyúčtované částky do zaplacení. Prostřednictvím právního zástupce žalovanou před podáním žaloby vyzval k plnění, avšak bezvýsledně.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná.3. Soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl věc bez nařízení jednání, jelikož ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Z listiny označené jako „Smlouva o sdružených službách dodávky energií (Elektřina)“ č. , Anonymizováno, soud zjistil, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytovat žalované sdružené služby dodávky elektřiny, tedy dodávat jí elektřinu a zajišťovat její distribuci do odběrného místa. Žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu a distribuční služby hradit sjednanou cenu. Žalovaná podpisem smlouvy vyslovila souhlas s VOPD.5. Z VOPD soud zjistil bližší úpravu práv a povinností smluvních stran při dodávkách elektřiny, zejména povinnost žalované hradit cenu za dodávky elektřiny a distribuční služby na základě vyúčtování a splatnost vyúčtování nejpozději do 14 dnů ode dne jejich vystavení. Z ceníku žalobce soud zjistil výši ceny za odebranou elektřinu.6. Z vyúčtování s variabilním symbolem č. , var. symbol, soud zjistil, že žalobce žalované vyúčtoval za období od , datum, do , datum, cenu za odebranou elektřinu a regulované platby, zejména za distribuci a systémové služby, v celkové výši 6 153 Kč. Splatnost vyúčtované částky byla stanovena na , datum, .7. Z vyúčtování s variabilním symbolem č. , var. symbol, soud zjistil, že žalobce žalované vyúčtoval za období od , datum, do , datum, cenu za odebranou elektřinu a regulované platby, zejména za distribuci a systémové služby, v celkové výši 4 937 Kč. Splatnost vyúčtované částky byla stanovena na , datum, .8. Z výzvy k plnění a dokladu o jejím odeslání soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě uplatněné pohledávky a že tato výzva byla žalované odeslána.9. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky energií (elektřina) č. , Anonymizováno, . Žalobce se na jejím základě zavázal dodávat žalované elektřinu a zajišťovat její distribuci do odběrného místa identifikovaného , Anonymizováno, zatímco žalovaná se zavázala hradit sjednanou cenu za dodávky elektřiny a distribuční služby. Žalobce žalované vyúčtoval za období od , datum, do , datum, částku 6 153 Kč, splatnou dne , datum, , a za období od , datum, do , datum, částku 4 937 Kč, splatnou dne , datum, . Žalovaná tyto částky v celkové výši 11 090 Kč neuhradila ani přes výzvu žalobce, a od , datum, , respektive od , datum, , je v prodlení.10. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „energetický zákon“), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje dodavatel elektřiny dodávat výrobci elektřiny nebo provozovateli zařízení pro ukládání elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice, a výrobce elektřiny, provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny nebo zákazník se zavazuje zaplatit dodavateli elektřiny cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat údaje o rezervovaném příkonu nebo výkonu a typu měření. Součástí smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny musí být ujednání o přenesení odpovědnosti za odchylku. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu.11. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.12. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.13. Podle § 1970 věty první o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.14. Na základě shora uvedeného skutkového stavu posouzeného citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z., na základě které žalobkyni jako dodavateli vznikla povinnost dodávat žalované elektřinu a žalované jako odběrateli povinnost zaplatit za dodávky elektřiny stanovenou cenu. V souladu s § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se účastnice dohodly, že smlouva se bude řídit obchodními podmínkami, v nichž bylo sjednáno, že dodávky elektřiny budou vyúčtovány fakturami. Předloženými fakturami bylo prokázáno, v jakém množství žalovaná elektřinu odebírala a jaké částky jí byly vyúčtovány. Žalovaná však své povinnosti ze smlouvy porušila, když faktury nezaplatila a dostala se do prodlení se zaplacením vyúčtované ceny. Žalovaná nesplnila svoji povinnost řádně a včas uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení ceny za dodanou elektřinu a právo na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 090 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.16. Lhůtu k plnění žalobkyni přiznaného nároku i náhrady nákladů řízení soud stanovil jako základní třídenní počítanou od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož neshledal důvody pro stanovení lhůty delší či povolení splátek. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.