Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 56 159,61 Kč s příslušenstvím, a to s úrokem z úvěru ve výši 11,48 % ročně z částky 22 797,46 Kč od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 56 159,61 Kč od , datum, do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o poskytnutí splátkového úvěru, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč ve prospěch jejího běžného účtu č. , č. účtu, , přičemž v souvislosti s tím byl veden úvěrový účet č. , č. účtu, . Úvěr byl poskytnut na dobu určitou, nejdéle na dobu tří let ode dne uzavření smlouvy, a žalovaná se jej zavázala splácet ve 36 měsíčních splátkách po 989 Kč, splatných vždy devátý den v měsíci. Smluvní strany si sjednaly úrokovou sazbu ve výši 11,48 % ročně platnou a neměnnou po celou dobu trvání smlouvy. Úvěr byl žalovanou dne , datum, v plné výši čerpán jednorázovým převodem z úvěrového účtu na její běžný účet. Žalovaná řádně a včas uhradila pouze první tři splátky, následně se dostala do prodlení se splácením úvěru. K další a současně poslední úhradě došlo dne , datum, ve výši 5 076,32 Kč. Celkem žalovaná na úvěr uhradila částku 8 043,32 Kč. V důsledku dlouhodobého porušování smluvních povinností žalovanou, zejména jejího prodlení se splácením úvěru, žalobkyně využila smluvního oprávnění a prohlásila úvěr včetně úroků a dalších pohledávek ze smlouvy za předčasně splatný ke dni , datum, , o čemž žalovanou informovala oznámením o zesplatnění splátkového úvěru a výzvou k úhradě dlužné částky ze dne , datum, , zaslanou na její adresu bydliště i adresu pro doručování. Žalovaná si však oznámení nepřevzala. Celkový dluh ke dni , datum, činil 56 159,61 Kč, sestávající z jistiny po splatnosti ve výši 22 797,46 Kč a z naúčtovaného příslušenství připsaného k jistině ve výši 33 362,15 Kč. Toto příslušenství bylo tvořeno úroky z úvěru ve výši 6 415,18 Kč, zákonnými úroky z prodlení ve výši 11 946,97 Kč a smluvní pokutou ve výši 15 000 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy posoudila podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, přičemž vycházela zejména z údajů uvedených žalovanou v žádosti o úvěr, z pohybů na jejím běžném účtu za období od , datum, do , datum, , z informací o jejích příjmech a výdajích a z údajů získaných z databáze BRKI. Žalovaná v žádosti uvedla průměrný příjem ve výši 26 000 Kč, žalobkyně však pro účely posouzení úvěruschopnosti vycházela z nižší částky 23 823 Kč. Dále zohlednila nezbytné výdaje žalované ve výši 15 000 Kč a splátku jejího dalšího úvěru ve výši 1 666 Kč, přičemž dovodila, že žalované po odečtení těchto částek zbývá alespoň 7 157 Kč, tedy částka převyšující splátku požadovaného úvěru ve výši 989 Kč. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby opakovaně vyzývala k úhradě dluhu, mimo jiné výzvou k plnění ze dne , datum, , kterou si žalovaná rovněž nepřevzala. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.2. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za jednotlivými dílčími skutkovými zjištěními.3. Žalovaná elektronicky podepsala dne , datum, smlouvu o poskytnutí splátkového úvěru. Žalobkyně se smluvně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit tento úvěr včetně smluveného úroku, a to ve 36 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 989 Kč. Splatnost splátky byla sjednána vždy na den, který svým číselným označením v příslušném kalendářním měsíci odpovídá číselnému označení dne čerpání úvěru. Pokud se takový den v příslušném kalendářním měsíci nevyskytuje, je splátka splatná poslední den tohoto kalendářního měsíce. Celkem se žalovaná zavázala uhradit částku ve výši 35 603,77 Kč. Smluvní strany si sjednaly úrok ve výši 11,48 % ročně. Žalobkyně je oprávněna požadovat po žalované smluvní pokutu z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které je žalovaná v prodlení. Smluvní strany si sjednaly, že příslušenství úvěru se ke dni jeho splatnosti připočítává k jistině úvěru, nestanoví-li žalobkyně jinak, a úrok z úvěru i úrok z prodlení se od prvního dne po této splatnosti vypočítá z takto zvýšené jistiny. V případě prodlení žalované s plněním dluhu ze smlouvy je žalobkyně oprávněna prohlásit úvěr za předčasně splatný a požadovat po žalované náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vzniknou v souvislosti s prodlením (předsmluvní informace ke splátkovému úvěru na č. l. 9-11 spisu, smlouva o poskytnutí splátkového úvěru ze dne , datum, a obchodní podmínky pro poskytování splátkových úvěrů pro spotřebitele ze dne , datum, , detail žádosti o splátkový úvěr na č. l. 20 spisu a karta klienta na č. l. 43, 44 spisu).4. Účastnice dne , datum, uzavřely smlouvu o běžném účtu (smlouva o běžném účtu ze dne , datum, a rámcová smlouva o poskytování platebních služeb ze dne , datum, a obchodní podmínky k rámcové smlouvě o poskytování platebních služeb ze dne , datum, ).5. Konečný zůstatek na účtu žalované činil: v únoru 2023 částku 2 729,40 Kč, v březnu 2023 částku 358,38 Kč, v dubnu 2023 částku 9 029,60 Kč, v květnu 2023 částku 885,92 Kč, v červnu 2023 částku 7 545,80 Kč, v červenci 2023 částku 3 486,46 Kč, v srpnu 2023 (ke dni , datum, ) částku 2 618,26 Kč (přehled pohybů na účtu za období od , datum, do , datum, ).6. Žalovaná měla při uzavření smlouvy pravidelný příjem cca 23 740 Kč čistého měsíčně (přehled pohybů na účtu za období od , datum, do , datum, a tabulka posuzování ze dne , datum, ).7. Žalovaná měla ke dni žádosti o úvěr dluhy po splatnosti ve výši 1 667 Kč (FIO CCB Report na č. l. 23, 24 spisu).8. Žalovaná poskytnutý úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč zcela vyčerpala (výpis z účtu ze dne , datum, ).9. Žalovaná uhradila celkem částku 8 043,32 Kč (výpočtová tabulka na č. l. 46-51 spisu a karta konta na č. l. 52 spisu).10. Žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela z čistého měsíčního příjmu ve výši 23 823 Kč, pravidelných měsíčních výdajů ve výši 14 751 Kč a výdajů na splátky dalších úvěrů ve výši 1 516 Kč (tabulka posuzování ze dne , datum, ).11. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužných částek ke dni , datum, (oznámení o zesplatnění splátkového úvěru č. , hodnota, a výzva k úhradě dlužné částky ze dne , datum, , doručenka ze dne , datum, , doručenka ze dne , datum, , výzva k plnění ze dne , datum, a doručenka ze dne , datum, ).12. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 27 873,78 Kč s příslušenstvím do 7 dnů s upozorněním na možnost podání žaloby (výzva k plnění ze dne , datum, a doručenka ze dne , datum, ).13. Na základě provedených důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:14. Žalovaná elektronicky podepsala dne , datum, smlouvu o poskytnutí splátkového úvěru. Žalobkyně se smluvně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit tento úvěr včetně smluveného úroku, a to ve 36 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 989 Kč. Splatnost splátky byla sjednána vždy na den, který svým číselným označením v příslušném kalendářním měsíci odpovídá číselnému označení dne čerpání úvěru. Pokud se takový den v příslušném kalendářním měsíci nevyskytuje, je splátka splatná poslední den tohoto kalendářního měsíce. Celkem se žalovaná zavázala uhradit částku ve výši 35 603,77 Kč. Smluvní strany si sjednaly úrok ve výši 11,48 % ročně. Žalobkyně je oprávněna požadovat po žalované smluvní pokutu z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které je žalovaná v prodlení. Smluvní strany si sjednaly, že příslušenství úvěru se ke dni jeho splatnosti připočítává k jistině úvěru, nestanoví-li žalobkyně jinak, a úrok z úvěru i úrok z prodlení se od prvního dne po této splatnosti vypočítá z takto zvýšené jistiny. V případě prodlení žalované s plněním dluhu ze smlouvy je žalobkyně oprávněna prohlásit úvěr za předčasně splatný a požadovat po žalované náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vzniknou v souvislosti s prodlením. Účastnice dne , datum, uzavřely smlouvu o běžném účtu. Konečný zůstatek na účtu žalované činil: v únoru 2023 částku 2 729,40 Kč, v březnu 2023 částku 358,38 Kč, v dubnu 2023 částku 9 029,60 Kč, v květnu 2023 částku 885,92 Kč, v červnu 2023 částku 7 545,80 Kč, v červenci 2023 částku 3 486,46 Kč, v srpnu 2023 (ke dni , datum, ) částku 2 618,26 Kč. Žalovaná měla při uzavření smlouvy pravidelný příjem cca 23 740 Kč čistého měsíčně. Žalovaná měla ke dni žádosti o úvěr dluhy po splatnosti ve výši 1 667 Kč. Žalovaná poskytnutý úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč zcela vyčerpala. Žalovaná uhradila celkem částku 8 043,32 Kč. Žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela z čistého měsíčního příjmu ve výši 23 823 Kč, pravidelných měsíčních výdajů ve výši 14 751 Kč a výdajů na splátky dalších úvěrů ve výši 1 516 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužných částek ke dni , datum, . Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 27 873,78 Kč s příslušenstvím do 7 dnů s upozorněním na možnost podání žaloby.15. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a dále pak zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“).16. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.22. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.23. Žalobkyně nepostupovala v souladu s požadavkem náležité péče při zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru. Celkové saldo na účtu žalované za období od , datum, do , datum, činilo 1 970,39 Kč. Žalovaná neměla fakticky žádné volné prostředky, které by jí umožnily navýšit úvěrové zatížení. Žalobkyně navíc nezohlednila skutečnost, že žalovaná byla ke dni žádosti o úvěr v prodlení s hrazením předchozích dluhů ve výši 1 667 Kč. Soud proto posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru mezi účastníky jako neplatnou a právní vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení, konkrétně jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1, 2 o. z.).24. Ust. § 86 a 87 z. s. ú. jsou transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Soud proto musí tato ustanovení vykládat v souladu s právem Evropské unie a judikaturou Soudního dvora Evropské unie (tzv. eurokonformní výklad). Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13, ze kterého se podává, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48 musí být vykládán zaprvé v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a zadruhé, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. Soud se ztotožňuje se závěry Soudního dvora Evropské unie a ve shodě s ním dospěl k závěru, že se nelze při posuzování úvěruschopnosti omezit pouze na ničím nepodložená tvrzení žadatele o úvěr, ale je nutné trvat na předložení listin, které tvrzení žadatele o úvěr osvědčují (zejména potvrzení o výši příjmu). Jiný výklad by byl v rozporu se smyslem a účelem zákona, který má zabránit úvěrování bez dostatečného posouzení schopnosti žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet.25. Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (srovnej rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, ve věci C-679/18, OPR-Finance s. r. o., dostupný na: http://curia.europa.eu/juris/recherche.jsf?language=cs).26. Žalobkyně neprovedla v souladu s veřejnoprávním předpisem (z. s. ú.) kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavkem náležité péče. Smyslem a účelem § 86 a 87 z. s. ú. není toliko ochrana spotřebitele jakožto jedné ze smluvních stran, nýbrž i ochrana celé společnosti před negativními důsledky, k nimž předluženost a neschopnost fyzických osob splácet své závazky pravidelně vede. Současně je zprostředkovaně chráněno konkurenční prostředí na trhu se spotřebitelskými úvěry tak, aby poskytovatelé úvěru porušující zákon o spotřebitelském úvěru nezískali neoprávněnou konkurenční výhodu oproti poskytovatelům provádějícím kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavky odborné péče. Soud k této vadě právního jednání přihlíží z úřední povinnosti tak, aby ochrana poskytnutá slabší straně byla skutečně účinná a dostatečně odrazující od poskytování úvěrů bez náležitého zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani prohlášení žalované, že poskytnuté údaje jsou úplné a správné. Poskytovatel spotřebitelského úvěru nemůže smluvním prohlášením přenášet důkazní břemeno ohledně provedení kontroly úvěruschopnosti na spotřebitele jako slabší smluvní stranu (srovnej rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, ve věci C-449/13, CA Consumer Finance SA).27. Obohacená (žalovaná) je povinna bezdůvodné obohacení odpovídající dočasně poskytnutým prostředkům vydat ochuzené (žalobkyni) dle § 2991 odst. 1 o. z. a soud jí tak uložil, aby zaplatila žalobkyni částku 21 956,68 Kč (jistina ve výši 30 000 Kč po zohlednění úhrad ve výši 8 043,32 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 21 956,68 Kč od , datum, do zaplacení (bod II. výroku). V části, v níž se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 34 202,93 Kč s úrokem ve výši 11,48 % ročně z částky 22 797,46 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34 202,93 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 21 956,68 Kč od , datum, do zaplacení, soud žalobu zamítl (bod I. výroku), neboť tato částka převyšovala výši bezdůvodného obohacení ke dni rozhodování soudu. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila dlužnou částku do dne určeného žalobkyní ve výzvě k úhradě, ocitla se žalovaná s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost dluhu na základě výzvy k plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.) nastala dne , datum, .28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly, a proto jejich náhrada nebyla přiznána žádnému z účastníků.