Žalobou podanou dne , datum, se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru či eventuálně z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované, kdyby soud dospěl k závěru o tom, že úvěrová smlouva nebyla sjednána platně. Tento nárok měl původně vzniknout právní předchůdkyni žalobkyně, společnosti , právnická osoba, , která pohledávku postoupila žalobkyni.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení byla pasivní.3. Soud ve věci nařídil jednání konané dne , datum, , k němuž se nedostavil žádný z účastníků ani jejich zástupců, ač byli řádně předvoláni. Žalobkyně se z jednání omluvila a uvedla, že souhlasí s projednáním věci bez její účasti. Žalovaná se neomluvila. Soud proto věc projednal bez jejich účasti ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalovaná se společností , právnická osoba, vedla jednání o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši , částka, , resp. , částka, (smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a dodatek č. , hodnota, ze dne , datum, ). Společnost , právnická osoba, poukázala dne , datum, na bankovní účet žalované částku , částka, a následně dne , datum, částku , částka, (výpisy z účtu společnosti , právnická osoba, ). Žalovaná uhradila společnosti , právnická osoba, celkem , částka, (seznam úhrad žalované). Společnost , právnická osoba, a žalobkyně dne , datum, podepsaly smlouvu o postoupení pohledávek, ve které sjednaly postoupení specifikovaných pohledávek na žalobkyni coby postupníka. Mezi takto postoupenými pohledávkami byla také pohledávka za žalovanou, která vznikla poukázáním výše uvedených částek na účet žalované (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek, tabulka postoupených pohledávek). Právní zástupce žalobkyně odeslal dne , datum, žalované předžalobní výzvu k plnění společně s oznámením o postoupení pohledávky na žalobkyni (oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva ze dne , datum, a podací lístek).5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně.6. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Protože předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila spornou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.7. Soud učinil závěr, že mezi žalobkyní, jakožto věřitelem, a žalovanou, jako dlužníkem, byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalovaná pak vystupovala v pozici spotřebitele ve smyslu § 419 o. z., přičemž je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen „ZSÚ“).8. Žalobkyně tedy byla povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalované-spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Posouzení schopnosti splácet úvěr je přitom závislé na disponibilních příjmech žalované, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Soud je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z doložených údajů o skutečném poměru mezi příjmy a výdaji žadatele o úvěr. Smyslem této povinnosti věřitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucí zadluženosti domácností. Soud v této souvislosti odkazuje rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle nějž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.9. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci žalobkyně neprokázala a ani netvrdila, že by dostála povinnosti stanovené v § 86 ZSÚ, jelikož před poskytnutím úvěru s odbornou péčí neposoudila schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr.10. Neúčastí na nařízeném jednání se žalobkyně připravila o možnost být poučena o nutnosti doplnit tvrzení a důkazy v tomto ohledu (§ 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.).11. Jelikož tedy soud dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru neposoudila schopnost žalované splácet úvěr s odbornou péčí, posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 ZSÚ.12. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou, avšak bylo prokázáno, že žalobkyně žalované poskytla částku , částka, , posoudil soud právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o. z., jelikož ochuzená (žalobkyně, resp. právní předchůdkyně) přenechala obohacené (žalované) bez právního důvodu uvedenou částku. Žalovaná uhradila , částka, . K vrácení tak stále zbývá částka , částka, , jež představuje bezdůvodné obohacení žalované. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , plyne, že § 87 ZSÚ lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 ZSÚ.13. S ohledem na pro nižší soud závazný právní názor vyslovený Nejvyšším soudem je zjevné, že žalovaná se ještě nemohla ocitnout v prodlení s vrácením zbývající dlužné jistiny ve výši , částka, , kterou je povinna vrátit v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 o. s. ř.). Jedině tehdy, když by žalovaná dlužnou částku v takto stanovené době nezaplatila, by bylo možno uvažovat o tom, že se žalovaná ocitnula v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. – nikoliv však dříve.14. S ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru jako celku pak soud ve zbytku žalobu zamítl (výrok II.).15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť jejich úspěch ve věci byl přibližně shodný.