Okresní soud v Ústí nad Labem 38 C 77/2026-38 – Náklady řízení

Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala u zdejšího soudu zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení 12 % ročně z částky , částka, od 11 .5. 2025 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s původní věřitelkou , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „úvěrující“), se stala věřitelkou pohledávky za žalovanou z úvěrové smlouvy č. , hodnota, , kterou žalovaná s úvěrující uzavřeli dne , datum, . Na základě této smlouvy úvěrující poskytla žalované dne , datum, úvěrovou jistinu , částka, na účet žalované č. , č. účtu, , a žalovaná se zavázala úvěr i s úrokem a poplatkem splatit jednorázově do , datum, , avšak žalovaná ničeho nezaplatila, a to ani po postoupení pohledávky žalobkyni. Z hlediska posuzování úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy žalobkyně tvrdila, že úvěrující posoudila úvěruschopnost žalované výpisem z účtu, případně dalšími přiloženými doklady za rozhodné období, přičemž z těchto listin vyplynula dostatečná výše čistých příjmů žalované ke splacení úvěru. Nárokovaná částka sestává z dlužné jistiny , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru , částka, , úroku , částka, , smluvní pokuty , částka, (0,1 % denně z částky jistiny úvěru za období od , datum, do , datum, ) a úroku z prodlení 12 % ročně z , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala procesně pasivní.3. Soud provedl dne , datum, jednání ve věci, k němuž řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se předem písemně omluvila, aniž žádala o odročení jednání. Žalovaná se k jednání nedostavila a svou nepřítomnost neomluvila.4. Z listiny smlouva o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, soud zjistil, že úvěrující společnost Leader , právnická osoba, . a žalovaná se dne , datum, dohodly, že úvěrující poskytne dne , datum, žalované na účet žalované č. , č. účtu, jistinu , částka, , kterou žalovaná splatí jedinou splátkou splatnou dne , datum, ve výši , částka, (z toho jistina , částka, , poplatek za úvěr , částka, a úrok , částka, ). Součástí ujednání byl odkaz na všeobecné obchodní podmínky. V čl. II bodu 1. listiny je ujednání, dle něhož účelem poskytnutí úvěru je prodloužení splatnosti předchozího spotřebitelského úvěru žalované, který jí byl úvěrující poskytnut na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Návazně v bodu 2. téhož článku je uvedeno, že úvěrující a žalovaná způsobem stanoveným ve všeobecných obchodních podmínkách a na základě žádosti žalované o prodloužení splatnosti, uzavřeli nynější smlouvu o spotřebitelském úvěru.5. Z listiny všeobecné obchodní podmínky soud zjistil, že podle bodu 2.17. po prodloužení úvěru platí nové individuální podmínky smlouvy o úvěru.6. Z listiny , Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, _fib.pdf soud zjistil, že bankovní účet č. , č. účtu, byl veden v období od , datum, do , datum, pro žalovanou, a že na tento účet byly poukazovány částky výplaty invalidního důchodu pro žalovanou 3. stupně, a to za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, , dále invalidního důchodu 1. stupně za období , datum, do , datum, ve výši , částka, , dále plat/mzda od „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ dne , datum, ve výši , částka, , dále invalidního důchody pro žalovanou 1. stupně za období , datum, až , datum, ve výši , částka, , přičemž ke dni pořízení této listiny byl stav zůstatku účtu , částka, a disponibilní zůstatek , částka, .7. Z listiny editace profilu klienta , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud zjistil, že úvěrující , právnická osoba, . měla o žalované evidovala, že hlavním zdrojem jejího příjmu je „starobní/invalidní důchod“ ve výši , částka, měsíčně, dle jako druh jiného příjmu „podnikatelská činnost“, typ bydlení „vlastní bydlení“, nulovou výši splátky hypoték či jiných úvěrů, , částka, měsíčních ostatních nákladů (telefon, internet apod.), čistý měsíční příjem domácnosti , částka, , náklad na služby a energie , částka, .8. Z listiny zpráva , právnická osoba, ., vč. .xls přílohy (č. l. 20 až 28) soud zjistil, že účet č. , hodnota, byl uvedenou bankou veden pro žalovanou, přičemž v období od , datum, do , datum, nebyla na účet připsána žádná platba ve výši , částka, , jež by svými identifikátory odpovídala výplatě jistiny dne , datum, ze strany , Anonymizováno, . Platby připsané ve výši , částka, na účet žalované v dnech , datum, byly opatřeny poznámkami „, právnická osoba, . Čerpání ze dne , datum, “ či „, Anonymizováno, ., Anonymizováno, : Čerpání ze dne , datum, “.9. Z listiny potvrzení o platbě (, Anonymizováno, , podezřelý výraz, , Anonymizováno, ) soud zjistil, že úvěrující , právnická osoba, . zaplatila dne , datum, na účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, a specifickým symbolem , spec. symbol, částku , částka, s poznámkou „Půjčka“.10. Z listiny Smlouva o postoupení pohledávky č. , hodnota, / , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, . jako postupitel a , právnická osoba, , IČO , Anonymizováno, , jako postupník, se dne , datum, dohodly na postoupení pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, za žalovanou.11. Z listiny smlouva o postoupení pohledávek č. 11/25 soud zjistil, že , právnická osoba, jako postupitel a žalobkyně jako postupník se dne , datum, dohodly na postoupení souboru pohledávek vymezených v příloze 1 dané smlouvy; dle přílohy 1 pak pod řádkem 211 figuruje pohledávka za žalovanou ve výši jistiny , částka, ze smlouvy č. , hodnota, .12. Z listiny předžalobní výzva ze , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím v záhlaví tohoto rozsudku označené advokátky žalovanou dopisem ze dne , datum, k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, s upozorněním na možnost zahájení soudního řízení. Listina obsahuje základní skutkový a právní rozbor věci.13. Z listiny podací lístek , Anonymizováno, soud zjistil, že v záhlaví tohoto rozsudku označená advokátka zaslala prostřednictvím , právnická osoba, dne , datum, s podacím číslem , Anonymizováno, žalované doporučenou listovní zásilku.14. Z listiny Předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru neučinil soud žádná pro věc významná skutková zjištění.15. Soud vyšel z následujícího závěru o skutkovém stavu: , právnická osoba, . poskytla na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, žalované dne , datum, úvěrovou jistinu , částka, na účet žalované č. , č. účtu, . Dne , datum, se smlouvou č. , hodnota, tyto strany dohodly, na prodloužení splatnosti uvedeného dříve poskytnutého úvěru, a to do , datum, ; tímto nahradily předchozí smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Pohledávka ze smlouvy č. , hodnota, byla dne , datum, postoupena z , právnická osoba, . na , právnická osoba, , a z ní dále dne , datum, na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím advokátky k zaplacení dlužné částky ze smlouvy č. , hodnota, . V řízení nevyšlo najevo, že by žalovaná čehokoli z titulu smlouvy č. , hodnota, zaplatila společnostem , právnická osoba, . či , právnická osoba, či žalobkyni.16. Soud byl připraven poučit žalobkyni o neunesení důkazního břemene při jednání nařízeném ve věci samé; žalobkyně se nicméně dobrodiní takového poučení vzdala tím, že se po omluvě jednání nezúčastnila. Na straně žalované pak zůstalo netvrzeno, zda případně žalovaný žalobkyni čehokoli plnila.17. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“).18. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.21. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.22. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.23. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.24. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.25. Dle hodnocení soudu žalobkyně v řízení neprokázala, že úvěrující dostatečně ověřovala majetkovou situaci žalované před uzavřením smlouvy o úvěru. Žalobkyně předložila toliko důkazy k majetkové situaci žalované v období měsíců března až června 2024, ačkoli k uzavření předmětné úvěrové smlouvy (která byla ve své podstatě novací původní úvěrové smlouvy na totožnou jistinu, sledující především nové sjednání či prodloužení splatnosti původního úvěru) došlo až dne , datum, , tedy přibližně rok poté. Navíc žalobkyně nepředložila žádné důkazy k ověření příjmu domácnosti žalované, ačkoli pokud by s takovým příjem (přes , částka, , jak zaznamenáno v ID klienta – žalované) nebylo počítáno, musela by úvěrující vycházet z částky měsíční dávky invalidního důchodu žalované 1. stupně, tj. toliko , částka, , která zjevně nepostačuje ke sjednanému způsobu splacení úvěru (jednorázová splátka za měsíc po uzavření úvěrové smlouvy ve výši , částka, ). Žalobkyně ani nedoložila, že by úvěrující před poskytnutím úvěru (formou prodloužení jeho splatnosti) jakkoli aktualizovala své dřívější informace o majetkové situaci žalované, zejména že by ji lustrovala v obecně dostupných databázích typu Nebankovní registru klientských informací či registr SOLUS. To vše v situaci, kdy dle obsahu úvěrové smlouvy z , datum, bylo zjevné, že žalovaná de facto požaduje prodloužení splatnosti předešlého úvěru, tedy že není s to splatit předešlý úvěr v dohodnuté době splatnosti (což je samo o sobě indikátorem nezdravé finanční situace žalované).26. Soud uzavírá, že bylo povinností žalobkyně v řízení tvrdit i prokázat skutečnosti, na jejichž základě by bylo možné vyhodnotit provedené posouzení úvěruschopnosti jako důkladné, řádné a ustanovení § 86 z. s. ú. vyhovující. Jelikož žalobkyně v prvé řadě ani netvrdila nezbytné rozsah dílčích kroků řádného posouzení úvěruschopnosti (a v tom omezeném rozsahu, který tvrdila, se jí dané tvrzení nepodařilo prokázat), musí tento deficit jít k její tíži, a sice přijetím závěru, že úvěrující (právní předchůdkyně žalobkyně) nedostála požadavku odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti žalované, a souvisejícím vývodem, dle kterého je úvěrová smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 z. s. ú., § 580 a § 588 o. z.); k této neplatnosti přihlíží soud sám i bez návrhu.27. Z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy posoudil soud právní vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.). Žalovaná je povinna bezdůvodné obohacení odpovídající dočasně poskytnutým prostředkům vydat žalobkyni (§ 2991 odst. 1 o. z.), která se věřitelem pohledávky stala v důsledku platného postoupení pohledávky za žalovanou, avšak s ohledem na § 87 odst. 1 větu třetí z. s. ú. je tak žalovaná povinna učinit v době přiměřené svým možnostem, nikoli nezbytně na výzvu věřitele (žalobkyně). Jelikož úvěrující zaplatila žalované z titulu předmětné neplatné smlouvy , částka, , a žalovaná nezaplatil úvěrující ani posléze dalším věřitelům této pohledávky ničeho, lze uzavřít, že ke dni vyhlášení rozsudku dle zjištěného skutkového stavu přetrvávalo na straně žalované bezdůvodné obohacení vůči ochuzené žalobkyni ve výši , částka, . Soud tak žalované výrokem I tohoto rozsudku uložil, aby zaplatila žalobkyni tuto částku.28. Ve zbytku soud žalobu zamítl, když v tomto rozsahu převyšuje bezdůvodné obohacení žalované (výrok II). Zamítnuty byly i nároky žalobkyně na zaplacení vyčísleného smluvního úroku, poplatku za poskytnutí úvěru a smluvní pokuty, neboť všechny tyto nároky jsou žalobkyní odvozovány z absolutně neplatné úvěrové smlouvy, která jí (či dříve úvěrující) právo na zaplacení těchto plnění nemohla platně založit. Pokud žalobkyně uplatnila žalobou rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení, učinila tak nedůvodně, neboť (jak uvedeno již výše) s ohledem na § 87 odst. 1 z. s. ú. je bezdůvodné obohacení úvěrovaného z neplatné smlouvy splatné v době přiměřené jeho možnostem, tedy splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení je určena až rozhodnutím soudu. Jelikož v řízení žalovaná netvrdila žádné skutečnosti vedoucí k závěru, že by bezdůvodné obohacení nebylo v jejích možnostech vrátit žalobkyni ve standardní pariční lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), rozhodl soud o lhůtě k plnění přiznaného výrokem I rozsudku podle uvedeného zákonného pravidla. To však ale zároveň znamená, že v době vyhlášení rozsudku nebyla povinnost žalované vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ještě splatná, žalovaná tedy nemohla být v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení a žalobkyni tak dosud nemohlo vzniknout právo na zaplacení úroku z prodlení s plněním dané povinnosti ve smyslu § 1970 o. z. Soud proto zamítl (výrokem II) rovněž žalobkyní uplatněný nárok na úrok z prodlení jako nedůvodný.29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona o. s. ř. Porovnáním výroků I a II rozsudku je zřejmé, že v řízení byla úspěšnější žalobkyně, a to poměrem 56,8 % ku 43,2 %; žalobkyni tak náleží právo na náhradu 13,6 % účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po 400 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“), a tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 315 Kč, celkem tedy 2 615 Kč, z nichž 13,6 % představuje částku 355,64 Kč. O platebním místu k náhradě nákladů řízení (k rukám advokátky) rozhodl soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. a o lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 téhož zákona.