14 C 70/2020-87 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení 71 807 Kč s tím, že žalobce je vlastníkem jednoho bytu a spoluvlastníkem nebytového prostoru v domě [číslo] v ulici [ulice] v [obec] a žalovaný je rovněž vlastníkem nebytového prostoru v témže domě. Žalobce vykonává správu domu, k čemuž byl pověřen vlastníky ostatních bytových jednotek. Prohlášení vlastníků jednotek bylo podepsáno v roce 2014, jedni vlastníci jej však nepodepsali. Všichni vlastníci jednotek se podílejí podle podílu podlahové plochy na nákladech na údržbu, opravu a správu domu. Žalobce zajistil v roce 2015 provedení rekonstrukce svislého vodovodního a kanalizačního potrubí, cena činila 730 495,50 Kč, přičemž žalovaný měl uhradit poměrnou část ve výši 71 807 Kč. Žalovaný tuto částku ani přes výzvy neuhradil. 2. Žalovaný namítl, že nebylo podepsáno prohlášení vlastníků domu [adresa] a je třeba se řídit předchozími stanovami, podle kterých přísluší podíly na společných částech domu výhradně bytovým jednotkám, on však má nebytový prostor. O opravě nebyl informován, členem družstva není. Není povinen hradit cokoli na společné prostory, neboť není jejich spoluvlastníkem, je ochoten uhradit klozetovou mísu a vodoměr. Svůj nesouhlas projevil po zaslání faktury. Dále pak namítl, že nárok žalobce je promlčen, neboť se jedná o bezdůvodné obohacení, když tento nárok nevyplývá ze zákona o vlastnictví bytů ani z jiného právního předpisu. Prostředky na opravu byly vynaloženy v květnu 2015, žaloba byla podána v říjnu 2018. K výši bezdůvodného obohacení však žalobce nic netvrdí, nevzniklo rozhodně ve tvrzené neadekvátní výši. Žalovaný nabyl nebytový prostor bez společných prostor, což dříve možné bylo, nyní to nelze nahradit tím, že by bylo žalovanému přiřknuto cokoli ze společných prostor, což bylo judikováno v souvisejícím sporu. 3. Žalobce namítl, že nárok promlčený není, protože mezi účastníky probíhala jednání a nezačala běžet subjektivní promlčecí lhůta. 4. Po poučení soudem žalobce uvedl, že smlouva o dílo na opravu byla podepsána v lednu 2015, realizace probíhala v dubnu a květnu a 13.5.2015 byla vystavena faktura, která byla 20.5.2015 žalobcem uhrazena. 25.5.2015 proběhla schůze žalobce, na níž bylo odsouhlaseno, že žalovanému bude zaslána faktura na příslušnou částku, kterou měla určit účetní žalobce. Částka pak byla určena podle podepsaného prohlášení vlastníků, které nakonec jedni z vlastníků nepodepsali, a v opravené podobě byla odeslána žalovanému 2.1.2016, ten na ni 14.1.2016 reagoval. Tím, že byla metodika výpočtu ponechána na účetní, bylo vyčíslení provedeno až dne 21.10.2015, původní lhůta k uhrazení byla 4.11.2015. Následně pak probíhala jednání. Obecná promlčecí lhůta je tříletá a začala běžet dne 21.10.2015, resp. od data splatnosti dne 5.11.2015. Žalobce věděl, že povinnou osobou k zaplacení je žalovaný, vycházel však z toho, že povinnost k zaplacení vyplývá ze žalovaným podepsaného prohlášení vlastníka. O tom, že se jedná o bezdůvodné obohacení žalobce nevěděl minimálně do 5.11.2015. Chybí zde tedy druhá podmínka pro začátek běhu promlčecí lhůty u bezdůvodného obohacení. Žaloba byla podána dne 16.10.2018, tedy ještě včas. Výše bezdůvodného obohacení pak je třeba stanovit znaleckým posudkem, když není platné prohlášení vlastníka, je však zřejmé, že se žalovaný na úkor žalobce bezdůvodně obohacuje, když užívá nebytový prostor a nehradí náklady na údržbu a správu společného prostoru, i když není jeho spoluvlastníkem. 5. Soud ve věci vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Žalovaný nevlastní žádný podíl na společných prostorách domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec] (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí). V domě [adresa] byla provedena rekonstrukce zdravotechniky – výměna van a klozetů a potrubí, rozpočet zněl na 727 927 Kč (zjištěno z rozpočtu zhotovitele [jméno] [příjmení] – [anonymizováno]) Dne 20.5.2015 byla doplacena cena opravy z účtu žalobce (zjištěno z výpisu z účtu). Dne 21.10.2015 byla vystavena faktura žalovanému na 71 807 Kč se splatností 4.11.2015 (zjištěno z faktury č. 2015). Žalovaný reagoval dne 14.1.2016 na zaslanou fakturu s tím, že je to poprvé, co se na něj družstvo obrací, žalovaný sděluje, že do registrace prohlášení vlastníka se na údržbě podílet nehodlá, členem družstva není, nikdo ho s opravou a cenou neseznámil a rozhodují o něm bez něj. Je ochoten uhradit klozetovou mísu a podružný vodoměr (zjištěno z dopisu ze dne 14.1.2016). Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka, na kterou reagoval stejně jako v dopise 14.1.2016 (zjištěno z upomínky a reakce). Žalovaný nabyl nebytový prostor se svou manželkou kupní smlouvou ze dne 12.12.2003, podíl na společných částech domu nenabyli (zjištěno z notářského zápisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] č. NZ 316/93, N 299/93). Okresní soud v Hradci Králové svým rozsudkem ze dne 23.11.2016, č.j. 7C 21/2015 – 119 nahradil projev vůle [anonymizováno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] na prohlášení vlastníků bytových a nebytových jednotek ze dne [datum], tento rozsudek nenabyl právní moci, když byl rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5.6.2017, č.j. 21 Co 89/2017 – 216 změněn a žaloba byla zamítnuta. Dovolání proti tomuto rozsudku bylo Nejvyšším soudem ČR usnesením ze dne 15.11.2018, č.j. 26 Cdo 5726/2017 – 243 odmítnuto. Krajský soud uvedl, že prohlášení dle ust. § 31 zákona č. 72/1994 Sb. nemůže měnit již nabyté vlastnické právo, pokud již bylo vlastnictví nabyto, prohlášení pouze vymezuje jednotlivé jednotky. Na tom nemění nic ani kogentní způsob výpočtu podílu na společných částech domu dle ust. § 8 odst.2 zákona č. 72/1994 Sb. (zjištěno ze spisu Okresního soudu v Hradci Králové sp.zn. 7 C 21/2015). Prohlášení vlastníka na dům [adresa] v ulici [ulice] v [obec] v současné době neexistuje (zjištěno ze shodného prohlášení účastníků). Dne 25.5.2015 proběhla schůze družstva, na které bylo odsouhlaseno, že žalovanému bude vyúčtována poměrná částka za rekonstrukci stoupaček (zjištěno ze zápisu ze schůze). 6. Podle ust. § 2991 odst.1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 7. Podle ust. § 2991 odst.2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle ust. § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. 9. Podle ust. § 629 odst.1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky. 10. Podle ust. § 638 odst.1 o.z. se právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. 11. Podle ust. § 647 o.z. v případě uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo o okolnosti, která právo zakládá, počne promlčecí lhůta běžet poté, co věřitel nebo dlužník výslovně odmítne v takovém jednání pokračovat; počala-li promlčecí lhůta běžet již dříve, po dobu jednání neběží. 12. Podle ust. § 619 odst.1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. 13. Podle odst.2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. 14. Podle ust. § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. 15. V této věci je nesporné, že žalobce zaplatil za rekonstrukci potrubí a sanitární techniky v domě, kde má žalovaný nebytový prostor a žádný podíl na společných prostorách. V době, kdy byla oprava zaplacena, neexistovalo prohlášení vlastníků jednotek (nebylo všemi podepsáno) dle zákona o vlastnictví bytů, a neexistuje dosud. Žalobce věděl, že všichni vlastníci dokument nepodepsali a není tedy účinný, i když nevěděli, že by ani podepsání všemi vlastníky nemohlo založit žalovanému podíl na společných prostorách. Nejpozději od schůze dne 25.5.2015 věděl žalobce, že žalovaný by měl přispět na opravu, byť nevěděl, kolik přesně bude tato částka činit. Věděl tedy, že bezdůvodné obohacení vzniklo a kdo je povinným, v ten okamžik počala běžet subjektivní tříletá promlčecí lhůta, která skončila dne 25.5.2018. Žaloba byla podána dne 16.10.2018, žalovaný promlčení namítl a soud tedy nemůže přiznat žalobci jeho právo na zaplacení bezdůvodného obohacení. 16. Skutečnost, že částka byla vyfakturována až v říjnu 2015 na běhu promlčecí doby nemění nic – žalobce již věděl, že žalovanému bylo poskytnuto plnění a že osobou povinnou je právě žalovaný. Pokud by soud přistoupil na výklad žalobce, že až fakturací začíná běžet subjektivní promlčecí lhůta, bylo by jen na libovůli žalobce, kdy bude fakturovat a kdy tedy svým rozhodnutím zahájí běh promlčecí lhůty – to je