306 C 3/2021-126 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení pohledávky z titulu nesplaceného úvěru, který jí byl poskytnut na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 22.5.2017. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 160 000 Kč. K jeho vyplacení došlo 23.5.2017. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru, sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 38,32 % ročně, splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 6 032 Kč vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem červen 2017, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované následně zasláno na dodejku. 2. Žalobce dále uvedl, že schopnost žalované řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované databází umožňující posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení úvěru jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích [příjmení] a [anonymizováno] (nebankovní registr klientských informací). 3. Po uzavření smlouvy požádala žalovaná v souladu se smlouvou o bezúplatný odklad splátek z důvodu své pracovní neschopnosti. Žádosti bylo vyhověno a došlo k bezúplatnému odkladu splatnosti původní splátky č. 11. Po dobu odkladu této splátky, tedy od 15.4.2018 do 14.5.2018, neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Provedení odkladu těchto splátek žalobce žalované oznámil písemným oznámením, jehož přílohou byl i upravený splátkový kalendář vztahující se ke smlouvě. 4. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobci uhrazeny splátky v celkové výši 102 544 Kč. 5. Za prodlení s jednotlivými splátkami v době před zesplatněním úvěru vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut podle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč, tj. právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení v délce 30 dnů. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátky č. 15 a 19, tedy 2 x 499 Kč. 6. Žalobce dále uplatnil právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 1 600 Kč, neboť podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná jako dlužník ocitla v prodlení o délce 15 dnů. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení nákladů u splátek č. 12, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, tj. 8 x 200 Kč. 7. Žalobce dále uvedl, že v důsledku prodlení žalované se splácením úvěru došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru podle bodu 6.3 smlouvy, neboť se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 19 splatné 15.12.2018. K datu 18.2.2019 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 smlouvy se tak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí tzv. nové jistiny úvěru, která činila ke dni zesplatnění 134 965,47 Kč. 8. Podle bodu 6.5 smlouvy žalobce dále uplatnil po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě od 20.2.2019 až do zaplacení. 9. Žalobce specifikoval svůj žalobní nárok tak, že uplatnil po žalované k zaplacení tzv. novou jistinu ve výši 134 965,47 Kč, tj. původní jistina úvěru ve výši 124 291,47 Kč a úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 10 051,39 Kč, dále smluvní pokutu podle bodu 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč, náhradu nákladů vzniklých s prodlením žalované ve výši 1 600 Kč, smluvní pokutu podle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to v celkové výši 79 002 Kč, dále úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 20.2.2019 do zaplacení, tj. úrok z částky 124 914,08 Kč od 20.2.2019 do 30.11.2020 ve výši 72 182,50 Kč a úrok za poskytnutí úvěru z částky 124 291,47 Kč od 1.12.2020 do zaplacení. Žalobce žalobou uplatnil úrok v nominální roční úrokové sazbě 32,88 %. 10. S ohledem na prodlení žalované s úhradou dluhu požadoval přiznat také zákonný úrok z prodlení u všech dlužných částek s výjimkou pohledávky z titulu nezaplacené smluvní pokuty. Pokud jde o uplatněný úrok za poskytnutí úvěru, limitoval žalobce tento svůj požadavek dosažením částky 347 443 Kč, tj. 120 % částky, kterou měla žalovaná zaplatit podle části A smlouvy. 11. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Nesporovala tvrzení žalobce o tom, že mezi účastníky sporu došlo v uvedený den k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které obdržela částku 160 000 Kč. Stalo se tak ve dvou platbách, a to 23.5.2017 ve výši 76 979 Kč a platbou ve výši 83 021 Kč dne 23.5.2017. První z uvedených plateb byla poskytnuta na konsolidaci předchozího úvěru poskytnutého od žalobce a druhá platba jí byla zaslána ve prospěch osobního účtu. Ve svém vyjádření se však dovolávala neplatnosti smlouvy o úvěru, neboť žalobce jako věřitel nevěnoval dostatečnou péči při prověřování a hodnocení klienta, tedy zjišťování úvěruschopnosti žalované. Žalovaná jako žadatelka o úvěr v době uzavírání smlouvy splácela předchozí úvěr poskytnutý jí žalobcem, jehož nedoplatek činil před uzavřením další smlouvy 76 000 Kč a žalovaná na tento úvěr měsíčně splácela 1 700 Kč. Měsíční splátky poskytované žalovanou žalobce v analýze úvěruschopnosti neuvedl. Dále v hodnocení klienta (žalované) je uvedeno, že v domácnosti s ní žije jedno dítě. Životní minimum v roce 2017 pro rodinu sestávající se z jedné dospělé osoby a jednoho dítěte ve věku od 6 do 15 let činilo 5 280 Kč, nikoli částku 3 140 Kč, jak bylo uvedeno v analýze bonity žalované. Do ostatních příjmů žalované byla uvedena částka 610 Kč. Jednalo se o státem poskytovaný přídavek na dítě. V analýze bonity žalované u položky ostatní (doprava…) byla uvedena nula, přičemž žalovaná jako svého zaměstnavatele uvádí [anonymizováno] [obec] s místem výkonu práce [obec]. Bydlištěm žalované jsou [obec] ve vzdálenosti přibližně 10 km od [obec]. Je nepochybné, že na dopravu do zaměstnání vynakládá určité finanční prostředky. Z uvedeného je zjevné, že žalobce nevěnoval posouzení úvěruschopnosti žalované náležitou péči, neboť při zohlednění všech relevantních skutečností by nemohl dojít k závěru, že žalovaná měla k datu 22.5.2017 měsíčně volné zdroje ve výši 6 200 Kč. Už jenom ta skutečnost, že u něho měla žalovaná nesplacený úvěr ve výši 76 976 Kč a její čistý měsíční příjem činil 13 400 Kč, byl důvodem pro neposkytnutí dalšího úvěru ve výši 83 021 Kč. Pro případ, že by soud shledal takto uzavřenou smlouvu o úvěru platnou, namítla, že ujednání o sjednaných úrocích z úvěru je nepřiměřené, sjednané v rozporu s dobrými mravy. Požadovaná výše úroku z úvěrů přesahuje obvyklou výši úroků požadovaných bankami v případě spotřebitelských úvěrů ve stejné době. V měsíci uzavření smlouvy, tj. v květnu 2017, činila obvyklá výše úroku 9,38 % Smluvní úrok poskytnutý žalobcem však činil více než čtyřnásobek. 12. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že do zesplatnění úvěru žalovaná zaplatila ve prospěch žalobce 102 544 Kč. Po zesplatnění úvěru, tj. po datu 18.2.2019, žalovaná zaplatila ve prospěch žalobce celkem 10 674 Kč. Učinila tak ve splátkách, když 27.2.2020 zaplatila 2 000 Kč a 15.4.2020 1 500 Kč, 29.5.2020 1 000 Kč, 30.6.2020 1 000 Kč, 31.7.2020 zaplatila 1 000 Kč, 31.8.2020 zaplatila 1 000 Kč, 8.9.2020 zaplatila 174 Kč, 30.9, 30.10 a 30.11.2020 zaplatila vždy 1 000 Kč. 13. Předloženými listinnými důkazy (předsmluvním formulářem a návrhem na uzavření smlouvy, hodnocením klienta, oznámením o schválení úvěru a splátkovým kalendářem) žalobce prokázal svá tvrzení obsažená v žalobě o tom, že mezi účastníky sporu byla dne 22.5.2017 uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Z předložené smlouvy o úvěru, dokladem o vyplacení úvěru a shodných tvrzení účastníků vzal soud za zjištěné, že žalovaná obdržela od žalobce úvěr ve výši 160 000 Kč. Část poskytnutého úvěru ve výši 76 979 Kč byla započtena na úhradu úvěru od žalobce podle smlouvy [číslo] část úvěru ve výši 83 021 Kč byla vyplacena ve prospěch účtu žalované. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud rovněž za zjištěné, že úvěr byl splácen, tak jak bylo v žalobě tvrzeno, a žalovaná celkem zaplatila ve prospěch žalobce částku 113 218 Kč (tj. do zesplatnění zaplatila 102 544 Kč a po zesplatnění úvěru zaplatila 10 674 Kč. Tato skutečnost byla rovněž prokázána předloženou kartou klienta. Výzvou k zaplacení ze dne 17.9.2018 a 15.1.2019 bylo prokázáno tvrzení žalobce o tom, že žalovaná řádně nehradila splátky úvěru a ocitla se v prodlení se splátkou č. 15, 16, 19 a 20. Žalovaná byla upozorněna na možnost zesplatnění celého