312 C 1/2020-181 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 4.2.2020 domáhal stanovení povinnosti žalovaným zaplatit žalobci částku 198 900 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že žalovaní od roku 2010 užívali část domu [adresa] ve [obec], jehož výlučným vlastníkem je žalobce. O podmínkách užívání však nebyla mezi účastníky sjednána žádná nájemní smlouva. S ohledem na eskalaci sporů mezi účastníky, které pramenily zejména z nevypořádaných vzájemných závazků z půjček, které žalobce žalovanému poskytoval, jakož i skutečnosti, že žalovaní přes výzvu žalobce nehradili žádné nájemné, ani nehradili energie spojené s bydlením, které na úkor žalobce spotřebovávali, podal žalobce u zdejšího soudu žalobu o vyklizení nemovitosti a o zaplacení dluhu ze zápůjčky. Žalovaní užívali nemovitosti žalobce cca od roku 2010 a přinejmenším od roku 2016 byli žalovaní žalobcem urgováni, aby začali platit úhradu za užívání – nájemné a rovněž začali hradit spotřebovávané energie. Výzvy žalobce však zůstaly bez odezvy. Žalobce se touto cestou domáhá vydání bezdůvodného obohacení, kterého se žalovaným dostalo v důsledku bezplatného užívání jeho nemovitosti [adresa] ve [obec] bez právního důvodu, a to v době posledních 3 let. Žalobci náleží právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného v daném místě a čase. Žalovaní užívali do 6.12.2019 obývací pokoj, kuchyň, chodbu, koupelnu, záchod, zádveří, sklad, prádelnu, kotelnu, dílnu, průjezd a garáž. V II. nadzemním podlaží pak dva pokoje směřované na jih a východ a skladový prostor. Tyto prostory obýval žalovaný se svojí rodinou pro účely bydlení. Žalobce žalobou požadoval přiznání částky 198 900 Kč, když dotazem na Obecní úřad Výprachtice bylo zjištěno, že obvyklé nájemné v obecních bytech činí 45 Kč za m² měsíčně. Žalovaní užívali celkem 130 m². Žalobce žalobou požaduje přiznání úroku z prodlení v zákonné výši. 2. Soud vyhověl žalobě a vydal dne 9.4.2020 elektronický platební rozkaz č.j. 312 C 1/2020-20, proti němuž podali žalovaní včasný odpor. 3. Žalovaní v odporu uvedli, že užívali nemovitost, tedy část domu [adresa] ve [obec] na výslovné přání žalobce. Ten často pracovně pobýval v zahraničí a neměl nikoho, kdo by se staral o nemovitosti, jakož i o domácí zvířata. Dohoda byla taková, že žalovaní se budou starat o dům, budou se starat o domácí zvířata a žalobce po nich nebude požadovat žádný nájem, ani náklady spojené s užíváním nemovitostí. Tato dohoda byla stranami plněna a k jejímu plnění nebyly činěny ze strany žalobce žádné připomínky. Protože ta část nemovitosti, kterou užívali žalovaní, byla ve stavu, která neodpovídala řádným podmínkám bydlení, žalovaní se souhlasem žalobce začali tuto část nemovitostí na své náklady opravovat. Když žalobce viděl, že žalovaní se řádně starají o nemovitosti, byl to on, kdo zajistil sepsání darovací smlouvy na část nemovitostí z jeho výlučného vlastnictví tak, že měl zájem na darování částí nemovitostí svému bratrovi, který jako obdarovaný souhlasil s darem. Oba žalovaní v části nemovitosti potom nadále bydleli, spravovali je, neboť si byli vědomi čestného jednání žalobce. Jaké bylo ale jejich překvapení, když zjistili, že Katastrální úřad, pracoviště [obec] neprovedl katastrální změnu ve vlastnictví dle darovací smlouvy, neboť tato byla zatížena vadami. Žalovaní navrhli žalobci tyto vady odstranit a navrhnout nový vklad vlastnictví, ale žalobce tyto nemovitosti zatížil zástavním právem ve prospěch třetí osoby. Teprve v srpnu 2019 byli žalovaní vyzváni žalobcem k placení nájemného a náhrady za služby spojené s užíváním nemovitostí, když dlužnou částku vyčíslil žalobce na nejméně 300 000 Kč, nicméně požadovat zaplatit 210 600 Kč. 4. Žalobce se následně vyjádřil tak, že v roce 2018 vyzval žalované k zaplacení všech dluhů a uzavření řádné nájemní smlouvy, na což žalovaní nepřistoupili. Žalovaní v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 11 C 112/2019 tvrdili, že jim vzniklo k nemovitosti žalobce ze zákona nájemní právo, jehož imanentní součástí je i povinnost platit nájemné. Na druhou stranu však žalovaní nikdy nezpochybnili, že nájemné nehradili. Jejich tvrzení o blíže nespecifikované péči o dům postrádá jakýkoli reálný podklad. Naopak je nutno uvést, že stav vyklizených nemovitostí poté, co je žalobce v prosinci 2019 po žalovaných převzal, byl naprosto tristní. 5. Žalovaní dále uvedli, že se v říjnu 2010 přestěhovali z [adresa] na [adresa] ve [obec]. Ze strany žalobce byli požádáni, zda-li by jim nevadilo si prohodit bydlení se sestrou [jméno] [celé jméno žalované] z důvodu velice špatných vztahů, které s žalobcem měli. Žalovaní v tom neviděli problém vzhledem k tomu, že žalobci žalovaný několikrát v týdnu jezdil pomáhat. Od začátku přistěhování žalovaní žalobci se vším pomáhali, co se týče vaření, praní, dřeva, topení, stavebních úprav a údržby nemovitosti, starostí o zvířectvo (ovce) – sušení sena, krmení atd. Žalobce se v té době rozcházel s ženou, psychicky na tom nebyl dobře. V září 2012 musel žalobce z finančních důvodů nastoupit na montáže do ciziny (vyrovnání po rozvodu, splácení). Veškerá starost o jeho záležitosti zůstala na žalovaných. V roce 2013 při očekávání narození druhé dcery si žalovaní chtěli pořídit vlastní bydlení a odstěhovat se. Žalobce s tím nesouhlasil, že to není potřeba a požádal [jméno] [příjmení], aby mu vytiskl darovací smlouvu a starou část nemovitosti i s malým pozemkem daroval žalovanému se slovy, že to také vše dostal, co by s tím dělal, že má postavené své a kam by žalovaní chodili. Oháněl se slovy, že jsou rodina a aby si nemysleli, že by je chtěl někdy vyhodit. Poté vše žalobce zatížil hypotékou, nedošlo ke geodetickému rozdělení staré darované části od nové a nemohlo tak dojít v katastru nemovitostí k přepsání. Jednání žalobce bylo pro jeho vlastní prospěch a obohacení na úkor rodiny žalovaného. Žalobce jednal zištně, kdyby se žalovaní odstěhovali, neměl by se kdo o vše starat. Žalobce jezdil z ciziny domů jednou za 2-3 měsíce. Pokaždé před odjezdem sepisoval seznam věcí, které požadoval udělat. Byli v neustálém telefonickém kontaktu. Otec žalobce a žalovaného prohlásil, že by žalovaným měl žalobce platit minimální mzdu za veškerou práci a starosti. Žalobce po žalovaných nikdy žádný nájem nechtěl, protože se mu o vše starali. V srpnu 2018 uzavřeli ústní dohodu o placení energií a zápůjčce. Od září 2018 do odstěhování platili žalovaní žalobci částku 3 000 Kč za energie. V nemovitosti žili žalovaní v dobré víře na základě ústní dohody s žalobcem a poté i darovací smlouvy s ověřenými podpisy a plnou mocí na vklad do katastru nemovitostí. Žaloba odporuje dobrým mravům. Vzhledem k darovací smlouvě žalovaní investovali do nemovitosti svoje finance. Za investice budou požadovat finanční vyrovnání. Žalobce v prosinci 2018 mezi svátky požadoval po žalovaných kopii darovací smlouvy s tím, že ji nemůže najít. V lednu 2019 oznámil žalovaným, že smlouva není platná a že je chce vystěhovat. 6. Žalovaní po poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. uvedli, že se nastěhovali do domu [adresa] ve [obec] v říjnu 2010. Žalobce pobýval pracovně v zahraničí a neměl nikoho, kdo by se staral o jeho nemovitosti, polnosti a domácí zvířata. Byla uzavřena ústní dohoda v říjnu 2010 s tím, že oba žalovaní se budou starat o dům a přilehlé nemovitosti a o domácí zvířata. Za to mohou obývat část nemovitosti [adresa], a to zcela zdarma. Toto ujednání se týkalo nejen užívání nemovitostí, ale rovněž i placení medií dodávaných do domu. Od října 2010 byla tato ústní dohoda realizována. Když přijel žalobce ze zahraničí do domu, nikdy žalovaným nesdělil, že by chtěl, aby platili nájem nebo cenu dodávaných médií. Naopak byl spokojený s tím, jak se oba žalovaní starají o dům a zvířata, především o velký počet ovcí, které choval žalobce. Teprve v měsíci srpnu 2018, poté co žalobce zrušil chov ovcí, tak požadoval po žalovaných, aby od měsíce září 2018 mu platili za energie, konkrétní částka dohodnuta nebyla. Žalovaní od měsíce září začali platit žalobci za dodávky elektrické energie částku 3 000 Kč měsíčně. O tom, že žalobce nepožadoval žádné platby nájmu a do září 2018 ani žádné platby za media svědčí i skutečnost, že žalobce uzavřel s žalovanými darovací smlouvu, která byla oběma stranami podepsaná. Bylo zahájeno vkladové řízení, kde bylo zjištěno, že obsah darovací smlouvy i návrh na vklad neodpovídá skutečnostem a proto bylo řízení přerušeno. Žalovaní se snažili vady odstranit, ale žalobce o toto neměl zájem, proto byl návrh na vklad zamítnut. K domu [adresa] není přivedena voda. Žalovaní kupovali bodu balenou nebo napouštěli vodu u pana [příjmení]. Žalovaní žalobci na jeho výslovné přání se vším pomáhali. Protože v této době žalobce, ještě předtím, než si sehnal práci v cizině, nebyl na tom ekonomicky dobře, takže žalovaní dělali žalobci kompletní servis, tj. kupovali obědy, dělali mu svačiny, pralo se mu prádlo, kupovali mu cigarety, jídlo a potraviny. Toto zajišťovala žalovaná 2/, která byla na mateřské dovolené. Žalovaní vynakládali vel