10 C 20/2021-109 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytové jednotce [číslo] vymezené v budově [adresa], postavené na pozemku [parcelní číslo] v obci a [katastrální uzemí], s níž je spojen podíl ve výši 1/12 na společných částech budovy [adresa], a podíl ve výši 1/12 na pozemku [parcelní číslo], vše zapsáno v katastru nemovitostí na listech vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] (dále i jen„ jednotka“ či„ nemovité věci“). Žalobkyně nabyla spoluvlastnictví podíl na základě usnesení soudu o dědictví, žalovaná nabyla spoluvlastnický podíl darem od své matky. Účastnice nejsou schopny bytovou jednotku společně užívat, není shoda na způsobu užívání bytu, aktuálně je byt neužívaný. Rozdělení jednotky není možné, na vypořádání spoluvlastnictví se účastnice nedohodnou. Jednotka by měla být přikázána žalobkyni z důvodu, že žalobkyně od počátku požadovala jednotku do výlučného vlastnictví, má zájem jednotku užívat a starat se o ní, k [obec] má kladný citový vztah a poblíž jednotky vlastní dvě stavby garáží. Žalovaná navrhovala, aby podílové spoluvlastnictví nebylo rušeno, případně aby byla jednotka přikázána žalované. Účastnice v jednotce vyrostly, rodiče účastnic zakoupili pro žalobkyni byt v [obec], matka žalované darovala dům v [obec], který rodina užívala k víkendovým a prázdninovým pobytům. Otec žalovanou vydědil a veškerý majetek odkázal žalobkyni. Matka účastníků žádala v jednotce dožít, žalobkyně se o svou matku nestará. O správě a údržbě jednotky se účastnice dohodly. Žalovaná, respektive její synové, též v [obec] vlastní garáže, též rodinný dům v obci [obec], a má k [obec] úzký citový vztah, bytovou jednotku chce zachovat k užívání matce účastnic. Žalobkyně se nikdy nezmiňovala, že by chtěla v [obec] žít, do [obec], kde žalobkyně pracuje a má zde i chatu, je lepší dostupnost z [obec]. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že polovinu jednotky získala v březnu 2020 na základě závěti po otci. Druhou polovinu vlastnila matka, nabízela jí převod i zřízení věcného břemene, což matka odmítla a svoji polovinu převedla na žalovanou. Žalovanou vyzvala k domluvě, jak vše bude probíhat dál, dohoda nebyla možná. Od prosince 2021 užívá pokoj po otci, jezdí tam přespávat, když potřebuje. Je zaměstnána v nemocnici v [obec] a pracuje i v [obec], jezdí tam dvakrát až třikrát týdně. Byt v [obec] dala synovi, který si ho s přítelkyní opravuje. V [obec] vlastní zahradní domek, to je na léto, jinak přespává v inspekčním pokoji v nemocnici. Byt chce užívat, hlavně až půjde do důchodu, aby tam měla bydlení, má vztah k [obec] a vlastní tam dvě garáže. V současné době kupuje byt vedle bytu, který darovala synovi, aby se propojil s původním bytem, a bude tam mít jednu místnost. Žalovaná vlastní dům v [obec], jedná se o stavení s pozemky a lesy, dostala jej v roce 1993 od rodičů a má postavený rodinný dům ve [obec] u [obec], kde bydlí. Zálohy na byt platily napůl, žalobkyně platila elektřinu, tu jí žalovaná ke konci roku zpětně dorovnala. Nemá nic proti tomu, aby s ní v bytě bydlela i matka. Matka bydlela v [obec], v [obec] bydlet nechtěla. S otcem se pouze rozešli, ale nerozvedli. Když probíhalo dědictví, matka začala tvrdit, že chce bydlet v [obec], nyní bydlí u žalované, v létě je v [obec]. Byt je ve stavu, v jakém byl v roce 1972 postaven, je potřeba celková rekonstrukce. Je majitelkou hrobového místa v [obec], kde je pohřbený otec, její děti mají u [obec] les. Než se rodiče rozešli, bydleli v [obec] a jednotku pronajímali. Když se rozešli, byt plně financoval otec. Na koupi dalšího bytu si vzala hypotéku a syn přispěl 700.000 Kč. Původní byt v [obec] získala směnou za byt v [obec], byl to družstevní byt rodičů. Domek v [obec] získala matka dědictvím po rodičích, dá se v zimě užívat. Matka tam bydlela, než byla u sestry. V [obec] má matka jeden pokoj zamčený. Příčinou rozchodu rodičů byla matčina hamižnost. Před smrtí žalobkyni otec daroval finanční prostředky. Rodiče koupili dům u kasáren v roce 1993 z příjmů otce z autoškoly, pak se zjistilo, že polovina nájmu jde na účet žalované, z čehož byly v rodině rozbroje. Z finančních prostředků od otce financovala byt dcery. Dětem koupil otec les v [obec]. Po matce žádné platby za užívání bytu nechtěla, až nájemné, když obdržela předžalobní výzvu, v SMS je zmínka o nájemném, je to vytrženo z kontextu. O bydlení v [obec] začala uvažovat na vánoce 2020, poté, co syn dostudoval, a bylo jasné, že bude pracovat v [obec]. Z účastnické výpovědi žalované soud zjistil, že polovinu jednotky získala od matky, která jí ji dala v březnu 2020 po dědickém řízení po otci. Matka chtěla srovnat nespravedlnost, když otec udělal závěť ve prospěch sestry. Psala žalobkyni, jak se podělí o platby, dokonce uzavřely smlouvu, jak platby na družstvu budou probíhat. Žalobkyně se s ní nechce stýkat. Matka, když je šeredně, bydlí u nich ve [obec] a v létě je na chalupě v [obec]. Po dobu dědického řízení do konce března 2020 matka bydlela v [obec] v bytě, ale když žalobkyně po ní začala chtít nájem, tak byla u žalované nebo v [obec]. Žalobkyně chtěla nájem od konce roku 2020 tři roky nazpátek. Matka by se ráda vrátila do bytu v [obec], má tam kamarádky, chodí tam na karty, ráda by tam byla. Nechce být v bytě se žalobkyní, ta jí v tom brání, vybírá nájemníky a chce po ní nájem. Žalovaná má postavený dům ve [obec] a má chalupu v [obec], kde matka v létě bydlí. Rodiče je podělili tak, že žalobkyně dostala nový byt v [obec], žalovaná dům v [obec], který běžně užívali všichni, i sestra se svojí rodinou, i rodiče do doby, než se otec začal nevhodně chovat k matce, mlátil ji. Matka chce být v bytě v [obec], je na tom zdravotně dobře, mohla by tam být sama. V [obec] v zimě být nemůže, protože dům je vzdálen od vesnice kilometr a půl a nikdo neprohrnuje cestu. Byt chce sama pro sebe, aby tam matka v klidu dožila. Před smrtí otce žalovaná dostala finanční prostředky od matky, dala to vlastně dětem. Žalobkyni sdělila, že je spoluvlastníkem bytu. Z dědictví po otci nic nepožadovala, se závětí souhlasila pro klid v rodině. Matce se otcovo rozhodnutí ze závěti zdálo nespravedlivé. Matka k [datum] ukončila v bytě odběr elektrické energie a domlouvala na SBD vypořádání přeplatků. Mluvila o tom i se žalobkyní. Matka má trvalý pobyt v [obec] a před tím ho měla v [obec]. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je matkou účastnic, je trvale hlášena v [adresa]. Nyní bydlí u žalované ve [obec], přes zimu pobyt v [obec] není možný, dům je vzdálen od obce, je to tak na kolo nebo na lyže. Manžel učinil závěť ve prospěch žalobkyně a z tohoto důvodu vznikly problémy. Půlku bytu získala žalobkyně a tato nechtěla, aby svědkyně v bytě byla, chtěla byt prodat nebo pronajmout, chtěla po ní nájem. S manželem v bytě bydleli. Když skončilo dědické řízení, dala svůj podíl na bytě žalované. Chtěla tak odstranit nespravedlnost, kterou manžel udělal závětí, neboť žalobkyně od nich dostala dost, dostala byt v [obec], který jí zařídila. Když dala polovinu bytu žalované, považovala za samozřejmost, že v bytě bude bydlet dál, ale žalobkyně po ní požadovala za byt platit, tohle jí strašně bolelo, byla bezradná, chtěla po ní nájem i zpětně, mrzelo ji, že se k ní žalobkyně takto zachovala, byla z toho nemocná, ale žalovaná se o ni postarala, a jenom díky ní se z nemoci vyhrabala. Ráda by v bytě dožila. Postavili ho s manželem svépomocí. Měla za to, že si ho postavili i na stáří. V bytě je ústřední topení, je tam pohodlí, blízko je jídelna, kam chodí pro obědy, prodejna, knihovna, dá se tam pohodlně žít. Je tam mezi svými, má tam známé a přátele. Na chalupě se celoročně žít nedá, tam může být jen v létě. Na žambereckém bytě lpí. Žalovaná je ochotna jí užívání bytu umožnit. Chodit do bytu nepřestala, potřebovala by tam přespávat, neboť má v [obec] rehabilitační cvičení, chtěla by v bytě být, aby mohla žít. Elektriku ke dni 31. 8. 2020 zrušila proto, že žalobkyně tam chtěla nájemníka, nechtěla to platit. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že ke dni 24. 9. 2020 byly spoluvlastníky jednotky účastnice, a to každá v rozsahu jedné poloviny. Ze znaleckého posudku [číslo] bylo zjištěno, že ke dni 24. 10. 2020 byly nemovité věci oceněny na částku 1.691.000 Kč. Ze znaleckého posudku [číslo] 2021 bylo zjištěno, že obvyklá cena nemovitých věcí byla aktualizována na částku 1.855.000 Kč. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 30. 9. 2019, č. j. 20 D 175/2017 – 201, byla schválena dohoda pozůstalé manželky a dědiců o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů. Usnesením zdejšího soudu ze dne 20. 2. 2020, č. j. 20 D 175/2017 – 222, bylo rozhodnuto ve věci pozůstalosti po [jméno] [příjmení] mimo jiné tak, že žalobkyně podle závěti nabyla polovinu jednotky, pozemek p. [číslo] jehož součástí je stavba garáže, polovinu pozemku [parcelní číslo], jeho součástí je stavba garáže, obojí v [katastrální uzemí]. Z protokolu ze dne 16. 10. 2018 a 2. 9. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně a [jméno] [příjmení] s [jméno] [příjme