10 C 379/2022-17 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky 1673,68 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému dne 18.9.2020 úvěr, který měl být splacen nejpozději do 18.10.2020. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 800 Kč, poplatků za poskytnutí úvěru ve výši 873,68 Kč a zákonného úroku z prodlení. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že měla být uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, jejím předmětem měl být úvěr ve výši 800 Kč za poplatek ve výši 873,68 Kč s dobou trvání zápůjčky 30 dní. Smlouva není žalovaným nijak podepsána, obsahuje toliko obecné identifikační údaje o žalovaném a v zápatí je opatřena doložkou„ klient“. Smluvní podmínky jsou obsaženy ve všeobecných obchodních podmínkách pro smlouvy o úvěru uzavřené s věřitelem [právnická osoba] Z Potvrzení o provedení tuzemské platby bylo zjištěno, že dne 18.9.2020 byla na účet žalovaného č. [bankovní účet] poskytnuta částka 800 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným žalobci. Oznámením ze dne 20.1.2022 oznámil právní předchůdce žalobce žalovanému postoupení pohledávky žalobci. Předžalobní výzvou ze dne 20.1.2020 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost soudního vymáhání dluhu. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ust. § 2991 odst. 1 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ust. § 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř. jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Dle ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud je dle ust. § 118a o.s.ř. povinen vyzvat účastníka k doplnění tvrzení a důkazů, avšak takové poučení účastníku poskytne pouze při jednání. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru ve znění žalobcem tvrzeném, soud však tato tvrzení z předložených důkazů nevzal za hodnověrně prokázaná. Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř. Toliko označení údajů žalovaného a doložka„ klient“ nepostačí ke spolehlivému prokázání, že smlouva byla uzavřena, že byla uzavřena právě s osobou žalovaného a že byla uzavřena smlouva o tomto konkrétním obsahu za ujednání těchto konkrétních podmínek. Žalobce žádné jiné důkazy, které by svědčily ve prospěch jeho tvrzení, nepředložil (například takové, ze kterých by bylo zřejmé, že jimi mohl disponovat pouze žalovaný). Veškeré důkazy připojené žalobcem jsou toliko listiny vytvořené jím nebo jeho právním předchůdcem, z žádné z těchto listin není patrné aktivní zapojení žalovaného, tedy právní jednání žalovaného. Ačkoliv žalobce spolehlivě neprokázal, že právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru ve znění žalobcem tvrzeném, bylo prokázáno, že k reálnému převedení peněz došlo, když z provedeného dokazování vyplynulo, že na účet žalovaného byla dne [datum] poskytnuta částka 800 Kč. Žalovaný se tedy na úkor právního předchůdce žalobce o tuto částku bezdůvodně obohatil, právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným žalobci, proto je žalovaný povinen vydat žalobci, oč se obohatil. Žalovanému tak bylo uloženo zaplatit žalobci částku 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaný s úhradou v prodlení. Vzhledem k tomu, že žalobce neprokázal, že právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru o tvrzeném obsahu, byla žaloba ve zbývající části a poměrné části zákonného úroku z prodlení zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v řízení úspěšný pouze ze 48 %, soud tedy rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.