12 C 44/2022-37 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 25.11.2021 domáhal stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 15 848,15 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 550,08 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 15 132,97 Kč a úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 15 848,15 Kč od 20.7.2021 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 5 657,79 Kč a dále se domáhal zaplacení částky 690 Kč jako nákladů za vymáhání. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] dne 18.4.2019 uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 23 000 Kč. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 19 756 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se žalovaný zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobce částku 42 756 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 054 Kč. Splatnost poslední splátky připadala na den 18.6.2020. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, když uhradil toliko částku 14 100 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce. Žalobce touto žalobou požaduje zaplacení nesplacené jistiny ve výši 15 848,15 Kč, nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 048,78 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 2 774,36 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 552,40 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 432,31 Kč, postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 2 325,12 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 550,08 Kč a smluvní pokuty ve výši 5 657,79 Kč. V žalobě požaduje žalobce zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 15 132,97 Kč, který je tvořen součtem nesplaceného úroku, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru, nesplaceného inkasního poplatku a postoupeného smluvního úroku. Žalobce dále žádá přiznání částky 690 Kč jako nákladů za mimosoudní vymáhání pohledávky. Ve smlouvě byla platně sjednána i smluvní pokuta ve výši 0,1% z dlužné částky denně, kdy žalobce požaduje částku 5 657,79 Kč za období od 19.6.2020 do 11.6.2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle § 101 odst. 3 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) soud jednal v nepřítomnosti žalovaného, který byl řádně k jednání předvolán. Z jednání se neomluvil, o odročení jednání nepožádal. 4. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 18.4.2019 soud zjistil, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce – [právnická osoba] a žalovaným. Toto smlouvou se věřitel zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 23 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli dále náklady na spotřebitelský úvěr ve výši 19 756 Kč zahrnující kapitalizovaný úrok ve výši 2 214 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 11 270 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 132 Kč a inkasní poplatek ve výši 4 140 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou částku uhradit v 14 měsíčních splátkách po 3 054 Kč s tím, že první splátka je splatná do jednoho měsíce od podpisu smlouvy. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba 15% při splácení v 14ti splátkách. RPSN byla uvedena ve výši 272,44%. Žalovanému byly poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru, což žalobce dokládá listinou, která byla žalovaným podepsána dne 17.4.2019. Ve smlouvě byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% z příslušné dlužné částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, a to za každý den prodlení. Žalovaný písemně požádal o poskytnutí úvěru a uvedl základní údaje o svých majetkových poměrech. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19.7.2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 5.8.2021. Žalobce upomenul žalovaného o zaplacení dlužné částky přípisem ze dne 6.9.2021 s oznámil mu, že věc předává do advokátní kanceláře. Z výpisu mimosoudních úkonů vymáhání pohledávky soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému obyčejný dopis a třikrát vyslal svého zaměstnance na kontaktní adresu dlužníka. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku datovanou 18.10.2021. 5. Pro právní hodnocení věci je nutné s ohledem na datum uzavření smlouvy použít zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. z.) a s přihlédnutím k tomu, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, také zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném k datu uzavření smlouvy, když s ohledem na povahu žalované jako klientky právního předchůdce žalobce lze dospět k závěru, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, kde na straně věřitele vystupuje společnost, jejíž činnost spočívá v poskytnutí úvěru, a na straně druhé dlužník fyzická osoba. Pro posouzení platnosti ujednání takové smlouvy je nutné použít ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem podle § 1810 a násl. obč. z. 6. Podle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1813 obč. z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinnosti stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 8. Podle § 1815 obč. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 9. V ustanovení § 1813 a následujících je provedena směrnice rady č. 93/13 EHS ze dne 15. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti. 10. Z § 1813 vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 občanského zákoníku), zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tzv. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele. 11. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry) je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13 EHS (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno. 12. Žalovaný obdržel od věřitele 23 000 Kč, měl zaplatit úrok ve výši 2 214 Kč. V tomto rozsahu soud shledal žalobu důvodnou, pokud tedy žalovaný dosud zaplatil 14 100 Kč, zbývá doplatit 11 114 Kč. Soud shledal žalobu důvodnou i co do zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 979 Kč, neboť dle § 122 odst. 2, odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % dlužné částky denně a zároveň souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200.000 Kč Smluvní pokuta byla řádně ve smlouvě sjednaná a její výše odpovídá citovaným zákonným ustanovením. Smluvní pokuta byla počítána z dlužné částky ve výši 11 114 Kč. Soud přiznal žalobci i částku 690 Kč za mimosoudní vymáhání pohledávky, tyto náklady jsou v souvislosti s mimosoudními úkony přiměřené. Celkem tedy soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 15 783 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že žalovaný ve stanoveném termínu svůj dluh neuhradil, žalobci vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. Pokud jde o žalobcem požadovanou úhradu nezaplaceného poplatku za poskytnutí úvěru, pak v této části byla žaloba zamítnuta. Soud shledal neplatným ujednání o úplatě za vyhodnocení úvěru i za poskytnutí úvěru, včetně inkasního poplatku. Pokud je placena jakákoliv odměna za poskytnutí úvěru, jedná se o úroky, úrok je cena peněz. Pokud je spotře