12 C 85/2022-18 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 19.5.2022 domáhal stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 56 400 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce spol. [právnická osoba] uzavřel s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] podle které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 27 000 Kč představující jistinu ve výši 15 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 24,24 % ročně a poplatek ve výši 12 000 Kč sestávající se z částky 3 000 Kč jako poplatku za administrativní činnost, úrok ve výši 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 450 Kč. Žalovaná podmínky smlouvy neplnila a splátky řádně nehradila, proto vzniklo věřiteli právo na uhrazení celé částky najednou. Žalovaná měla právnímu předchůdci žalobce uhradit celkovou dlužnou částku do 18.10.2021. Věřitel má právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, a to z celé dlužné částky do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované uhrazena v plné výši, úročí se neuhrazené jistina dále úrokem ve výši 24,24 % ročně sjednaném v čl. 1 smlouvy. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce. Žalobce se touto žalobou domáhá zaplacení částky 27 000 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč a dlužného poplatku ve výši 12 000 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 818,10 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 286,88 Kč, úroků ve výši 24,24 % ročně z částky 15 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 15 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení. Právní předchůdce žalobce spol. [právnická osoba] uzavřel dále s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] podle které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 36 000 Kč představující jistinu ve výši 20 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 25,14 % ročně a poplatek ve výši 16 000 Kč sestávající se z částky 4 000 Kč jako poplatku za administrativní činnost, úrok ve výši 4 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 600 Kč. Žalovaná podmínky smlouvy neplnila a splátky řádně nehradila, proto vzniklo věřiteli právo na uhrazení celé částky najednou. Žalovaná měla právnímu předchůdci žalobce uhradit celkovou dlužnou částku do 2.8.2021. Věřitel má právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, a to z celé dlužné částky do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované uhrazena v plné výši, úročí se neuhrazené jistina dále úrokem ve výši 25,14 % ročně sjednaném v čl. 1 smlouvy. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce. Žalobce se touto žalobou domáhá zaplacení částky 29 400 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč a dlužného poplatku ve výši 9 400 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 206,73 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 746,11 Kč, úroků ve výši 25,14 % ročně z částky 20 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 20 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud jednal ve věci v nepřítomnosti účastníků. Žalovaná se k jednání nedostavila, svou neúčast neomluvila ani nežádala o odročení jednání. Zást. žalobce svou neúčast omluvil, o odročení jednání nepožádal (§ 101 odst. 3 z.č. 99/1963 Sb., občanský soud řád – dále o.s.ř.). 4. Soud vzal za prokázaný tento skutkový stav: Právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) uzavřel dne 24.2.2020 s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalované vyplaceny peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit celkem částku 27 000 Kč. Tato představuje 15 000 Kč jako vyplacený úvěr, částku 3 000 Kč jako administrativní poplatek, částku 3 000 Kč jako úrok a částku 6 000 Kč za hotovostní režim splátek. Celkovou částku se žalovaná zavázala splácet v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Z předložené smlouvy soud dále zjistil, že se jedná o formulářovou žalobu, kde jsou údaje o žalované, výše zapůjčených peněz i údaje o splátkách vypsány ručně. V článku 1.4 smlouvy je sjednána roční úroková sazba ve výši 32,15%. V článku [číslo] smlouvy je uvedena RPSN ve výši 206,15%. Právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) uzavřel dne 9.12.2019 s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalované vyplaceny peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit celkem částku 36 000 Kč. Tato představuje 20 000 Kč jako vyplacený úvěr, částku 4 000 Kč jako administrativní poplatek, částku 4 000 Kč jako úrok a částku 8 000 Kč za hotovostní režim splátek. Celkovou částku se žalovaná zavázala splácet v 60 týdenních splátkách po 600 Kč. Z předložené smlouvy soud dále zjistil, že se jedná o formulářovou žalobu, kde jsou údaje o žalované, výše zapůjčených peněz i údaje o splátkách vypsány ručně. V článku 1.4 smlouvy je sjednána roční úroková sazba ve výši 32,15%. V článku 1.10 smlouvy je uvedena RPSN ve výši 206,15%. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalobcem [právnická osoba] ze dne 7.1.2022 vzal soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 3.2.2022, kdy byla zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalované byla zaslána i předžalobní upomínka ze dne 14.4.2022. Z tvrzení žalobce obsaženého v žalobě bylo zjištěno, že žalovaná uhradila ve prospěch druhé smlouvy částku 6 600 Kč. 5. S ohledem na shora zjištěné skutečnosti vzal soud za prokázané, že žalovaná převzala od právního předchůdce žalobce dva úvěry ve výši 35 000 Kč. Dle tvrzení žalobce obsaženého v žalobě zaplatila žalovaná ve prospěch smluv o úvěru částku 6 600 Kč. 6. Pro právní hodnocení věci je nutné s ohledem na datum uzavření smlouvy použít zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. z.) a s přihlédnutím k tomu, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, také zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném k datu uzavření smlouvy, když s ohledem na povahu žalovaného jako klienta právního předchůdce žalobce lze dospět k závěru, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, kde na straně věřitele vystupuje společnost, jejíž činnost spočívá v poskytnutí zápůjčky, a na straně druhé dlužník fyzická osoba. Pro posouzení platnosti ujednání takové smlouvy je nutné použít ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem podle § 1810 a násl. obč. z. 7. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1813 obč. z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinnosti stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 9. Podle § 1815 obč. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 10. V ustanovení § 1813 a následujících je provedena směrnice rady č. 93/13 EHS ze dne 15. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti. 11. Z § 1813 vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 občanského zákoníku), zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tzv. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele. 12. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v roz