5 C 279/2021-73 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobou doručenou soudu 11. 7. 2021 se žalobkyně domáhala určení, že zrušení pracovního poměru žalobkyně okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne 13. 5. 2021 je neplatné a že je žalovaná povinna poskytnout žalobkyni náhradu platu ve výši 72 933 Kč. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že byla zaměstnána u žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 11. 2019 na pozici laborant a 13. 5. 2021 obdržela od žalované okamžité zrušení pracovního poměru. Okamžité zrušení pracovního poměru žalovaná odůvodnila tak, že žalobkyně měla umístit do lednice v laboratoři syntézy peptidů v budově A areálu žalovaného v [obec a číslo] otevřené nádoby s éterem. Tato skutečnost měla mít za následek explozi a požár, který si vyžádal zásah hasičského záchranného sboru a způsobit tak škodu v řádech milionů korun. Tím se měla žalobkyně dopustit zvlášť hrubého porušení povinnosti dle § 106 odst. 4 písmeno c) a d) ve spojení s § 301 písmeno a) a d) zákoníku práce. Žalobkyně se tomuto postupu žalované bránila tak, že jí zaslala oznámení z 31. 5. 2021, kde sdělila, že nesouhlasí s tím, že by z její strany došlo k porušení povinností opravňující žalovanou k okamžitému ukončení pracovního poměru a dále že trvá na tom, aby ji žalovaná nadále zaměstnávala. Toto oznámení bylo žalované doručeno 3. 6. 2021. Dále sdělila žalované, že okamžité zrušení pracovního poměru nesplnilo zákonné podmínky a má za to, že její pracovní poměr neustále trvá a že jí tedy žalovaná je povinna vyplatit za příslušné období náhradu mzdy. Průměrný měsíční výdělek žalobkyně činil 24 311 Kč. Žalovaná žalobkyni výkon práce neumožňuje a k platnému skončení pracovního poměru nedošlo. Ke dni podání žaloby činí výše náhrady mzdy částku 72 933 Kč (3 x 24 311 Kč). 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že se žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Ke skutkovým okolnostem uvedl, že žalobkyně je odborně vzdělána v oboru chemie. V pracovním poměru u žalované byla řádně proškolena v rámci BOZP o bezpečném nakládání a manipulaci s nebezpečnými chemickými látkami a nadto se nacházela v právním postavení správkyně laboratoře a správce chemikálií. Při plnění pracovních úkolů žalovaná pracovala mimo jiné s dietyléterem jako velmi těkavou látkou, která je snadno zapalitelnou nízkovroucí hořlavou kapalinou s teplotou varu 34,6 ˚C, bodem vzplanutí -45 ˚C, jejíž páry tvoří výbušné koncentrace ve směsi se vzduchem a to v objemové koncentraci 1,7 - 48 %. Žalobkyně vložila 7. 5. 2021 v rozporu s bezpečnostním listem dietyléteru a vnitřními předpisy žalované kritické množství dietyléteru do lednice, v níž se v důsledku odpařování dietyléteru vytvořila výbušná směs, která dne 8. 5. 2021 v 8:05 hodin způsobila výbuch a následný požár. Tato okolnost byla zřejmá již po provedeném pohovoru se žalobkyní po události tam popsané a žalobkyně tuto okolnost doznala. Toto doznání je zaznamenáno na zvukovém záznamu a ten byl na žádost žalobkyně předán také Policii ČR. S ohledem na závažnost doznaného jednání se rozhodla žalovaná k okamžité reakci, navrhla žalobkyni ukončení pracovního poměru dohodou, po jehož odmítnutí byl pracovní poměr rozvázán okamžitým zrušením ze dne 13. 5. 2021. V události figurovali kromě žalobkyně další dva zaměstnanci, s nimiž již byl s ohledem na porušení podmínek pracovního poměru z jejich strany rovněž rozvázán pracovní poměru. V obou případech dohodou. I kdyby žalobkyně vložila do lednice řádově nižší množství dietyléteru, než doznala, bylo jen otázkou času s ohledem na charakteristiky této látky, kdy k výbuchu dojde. Bylo jen velkým štěstím, že k výbuchu došlo v den pracovního klidu, kdy na pracovišti nebyli zaměstnanci a šťastnou náhodou došlo k výbuchu až několik minut poté, kdy byl v inkriminované laboratoři prováděn úklid. Jinak by to mělo fatální důsledky pro jejich život. Jednání žalobkyně tedy mělo takovou intenzitu, která naplňuje skutkovou podstatu § 55 odst. 1 písmeno b) zákoníku práce, přičemž skutek v písemném právním jednání okamžitého zrušení byl žalovanou skutkově vymezen tak, jak vyžaduje § 60 zákoníku práce. 3. Z pracovní smlouvy ze dne 1. 11. 2019 a z popisu pracovní činnosti žalobkyně soud zjistil, že počínaje dnem 1. 11. 2019 vznikl pracovní poměr mezi žalobkyní jako zaměstnancem a žalovaným jako zaměstnavatelem, podle kterého se žalobkyně zavázala vykonávat pro žalovaného práci laborant s místem výkonu práce v [obec]. Podle popisu pracovní činnost bylo povinností žalobkyně vykonávat laboratorní činnosti dle zadání a v rámci svého pracovního místa měla zajišťovat přípravy běžně používaných roztoků, provádět rutinní analýzy nebo experimenty, vést záznamy o experimentech a tvorbě reportů, osvojovat si znalosti laboratorních technik a ovládání laboratorních přístrojů. Měla zodpovědnost za přidělené přístroje, provádění rutinních kalibrací včetně vystavování protokolů a plnit další úkoly uložené nadřízeným a další úkoly vyplývající z popsaného pracovního místa. Měla také pravomoc vyžadovat od nadřízeného informace, které mohou usnadnit orientaci v zadaném úkolu a urychlit jeho řešení a vyžadovat součinnost ostatních laborantů při plnění zadaných úkolů a tvorbě laboratorních záznamů a protokolů. K požadavkům na tuto pracovní pozici vyžadoval žalovaný středoškolské vzdělání v oboru přírodovědném, technickém, zdravotnickém nebo farmaceutickém, řidičský průkaz skupiny B a z odborných dovedností základní orientaci v laboratorních technikách používaných v dané oblasti výzkumu. 4. Z okamžitého zrušení pracovního poměru datovaného dnem 13. 5. 2021 soud zjistil, že se žalobkyní byl okamžitě zrušen pracovní poměr. Z odůvodnění tohoto jednání žalovaného soud zjistil, že ačkoliv je žalobkyně patřičně odborně vzdělána a periodicky školena, když podstoupení školení o bezpečném nakládání a manipulaci s nebezpečnými chemickými látkami se zúčastnila 3. 5. 2021, umístila do lednice v laboratoři syntézy peptidy 4 otevřené nádoby s éterem a tato skutečnost byla příčinou exploze a požáru, který si vyžádal zásah hasičského záchranného sboru a způsobil škodu v řádech milionů korun. Podle § 106 odst. 4 zákoníku práce jí byla uložena celá řada povinností v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a podle § 301 písmeno a) zákoníku práce byla povinna pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností a podle § 301 písm. d) zákoníku práce byla povinna střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Popsaná situace naplňuje důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru, neboť zvlášť hrubým způsobem porušila povinnosti podle § 106 odst. 4 písm. c) a d), § 301 písm. d) zákoníku práce. Převzetí této písemnosti potvrdila žalobkyně na znění okamžitého zrušení pracovního poměru dne 13. 5. 2021. 5. Z potvrzení o zaměstnání – zápočtového listu, z potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti a ze mzdových listů žalobkyně za období leden 2021 až květen 2021 soud zjistil, že žalobkyně byla v pracovním poměru u žalovaného od 1. 11. 2019 a její průměrný měsíční čistý výdělek činil 24 311 Kč. 6. Podáním žalobkyně doručeným žalovanému 3. 6. 2021 vyslovila žalobkyně nesouhlas s řešením žalovaného s tím, že trvá na tom, aby jí žalovaný jako zaměstnavatel dále zaměstnával, když má za to, že okamžité zrušení pracovního poměru nesplnilo zákonné podmínky. Zároveň žádá za příslušné období poskytnout náhradu mzdy. 7. Ze zprávy z interního šetření datované dnem 14. 6. 2021 soud zjistil, že v sobotu 8. 5. 2021 krátce po osmé hodině byl v laboratoři podskupiny peptidů zaznamenán požár, kterému předcházela exploze. Jako původce byla identifikována lednice umístěná v uvedené laboratoři a v průběhu šetření bylo zjištěno, že v lednici byly skladovány dvě kádinky, každá o objemu 2 000 ml, které byly naplněny směsí po srážení peptidů, v níž hlavní srážecí složkou byl čistý dietyléter. Žalobkyně běžně prováděla činnosti spojené se syntézou peptidů včetně srážení pomocí dietyléteru. Tyto činnosti měla zažité. Peptid, který byl připravován v týdnu od 3. do 7. 5. 2021 nebyl standardní. Naposledy byl připravován asi před dvěma lety. Žalobkyně při svém slyšení uvedla, že do lednice uložila minimálně jednu 2 000ml kádinku, ve které byl peptid srážený dietyléterem, a druhá kádinka dle sdělení žalobkyně byla do lednice uložena [jméno] [příjmení]. Ta ale tvrdí, že když odcházela ze zaměstnání, byly ještě obě kádinky s vysráženým peptidem v digestoři. Byla srozuměna s tím, že nakonec budou obě nádoby do lednici uloženy, ale měla je tam dát žalobkyně. Dle žalovaného dietyléter jako nízkovroucí kapalina byl uchováván v lednici, která není k tomu určena, navíc nádoba s velkou plochou odpařování a tyto látky je možné uchovávat pouze v lednici do výbušného prostředí, ale i tak je nutné mít kontejnery, nádoby uzavřeny. S tímto nesprávným postupem, tedy ukládáním kádinek do lednice, byly žalobkyně a [jméno] [příjmení] srozuměny. Žalobkyně uložení jedné kádinky do lednice uvedla při svém slyšení. Obě zmíně