7 C 108/2022-137 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu 10.5.2022 ve znění pozdějších doplnění domáhal určení vlastnického práva k nemovitostem a to pozemku p. [číslo] p. [číslo] části pozemku p. [číslo] v rozsahu v němž rozděluje pozemky p. [číslo] p. [číslo] vše v k.ú. [obec] u [obec], zapsaných na [list vlastnictví] a [list vlastnictví]. Návrh odůvodnil tím, že na základě darovací smlouvy ze dne 9.6.2000 (právní účinky nastaly dne 13.6.2000) se žalobce stal vlastníkem mimo jiné pozemků p.č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba dům [adresa] v části [územní celek], p. [číslo] p. [číslo]; vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí České republiky, vedeném u [stát. instituce], katastrálního pracoviště v [obec], pro [územní celek], kat.úz. [obec] u [obec]. Dárci předmětných nemovitostí byli rodiče žalobce [jméno] [jméno] [celé jméno žalobce], kteří vlastnictví k předmětné nemovitosti nabyli kupní smlouvou ze dne 15.3.1974. Žalobce i jeho předchůdci užívali a i nadále užívají všechny označené nemovitosti, tj. p.č. st. 180, jehož součástí je stavba dům [adresa], p. [číslo] p. [číslo] rovněž p. [číslo] p. [číslo] části pozemku p. [číslo] v rozsahu v němž rozděluje pozemky p. [číslo] p. [číslo] v rozsahu jejích ohraničení vegetací a to zejména stromy a keři. Teprve poté, co žalobce nabyl vlastnictví k předmětným nemovitostem zjistil, že nemovitosti které jeho rodina od 15.3.1974 v uvedeném rozsahu užívala, jsou v katastru nemovitostí zapsány jako p.č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba dům [anonymizováno] v části obce česká [anonymizováno], p. [číslo] p. [číslo] také jako pozemky p. [číslo] jež jsou nyní ve vlastnictví žalovaného 1/ a dílem i jako pozemek p. [číslo] jež je nyní ve vlastnictví žalovaného 2/ (vše v k.ú. [obec] u [obec]). Nesoulad stavu faktického a právního zjistil v roce 2019. Z uvedených důvodů se žalobce domáhá určení vlastnického práva k předmětným pozemkům na základě vydržení, neboť žalobce společně se svými právními předchůdci užívali pozemky p. [číslo] část pozemku p. [číslo] v rozsahu jež rozděluje pozemky [číslo], [číslo] souběžně s jejich jihozápadní hranicí, v dobré víře po dobu nejméně 10 let, a pozemky tedy ke dni 16.3.1984 vydrželi. Vnější hranice předmětných pozemků jsou v terénu snadno znatelné, oddělené zejména vegetací a terénními zlomy, naopak hranice mezi těmito pozemky a pozemky zapsanými v KN jako [číslo], [číslo] a st. 180 v kat.úz. [obec] u [obec] znatelné nejsou, což v žalobci i jeho rodině vždy vzbuzovalo dojem, že hranice jim vlastněného pozemku jsou až vnějšími hranicemi pozemků p. [číslo] se zohledněním i pozemku p. [číslo] v kat.úz. [obec] u [obec]. Žalobce i jeho předchůdci všechny pozemky užíval a do dne dnešního užívá zejména v souvislosti s užíváním stavby [adresa] a to k rekreaci, dále na pozemcích pěstuje plodiny, vysazuje stromky a keře, pozemky udržuje pravidelným sekáním trávy, shrabáváním listí a sklízením plodů. V době, kdy žalobce pozemky nabyl, byla praxe příslušného správce daně taková, že poté co vlastník nabyl vlastnictví k pozemku, finanční úřad byl vyrozuměn KN o zápisu vlastnictví a následně novému nabyvateli zaslal předpis o výši daně; účastník tak nemusel vyvinout žádnou aktivitu, ani nemusel zjišťovat bližší okolnosti týkající se nemovitostí, nemusel tedy zjistit, jak jsou nemovitosti v KN zapsané. Vlastnické právo vůči žalovaným, žalobce oznámil žalovaným dopisem ze dne 14.4.2022, kde je vyzval k poskytnutí součinnosti při změně zápisu do katastru s tím, že v opačném případě bude nucen se svého práva domáhat soudní cestou. 2. K titulu, z nějž žalobce dovozuje své vlastnické právo, žalobce k výzvě soudu v průběhu jednání označil (a zopakoval v závěrečném návrhu) smlouvu darovací ze dne 9.6.2000, již nabyl vlastnictví k domu čp.2 a přilehlým pozemkům. K převodu vlastnictví došlo v roce 2000, kdy katastr nemovitostí nebyl tak snadno dostupný jako dnes, tedy prostřednictvím internetu, aby si snadno mohl ověřit skutečný stav v katastru nemovitostí. Současně žalobce nabýval nemovité věci od svých rodičů. Dotčené pozemky byly jeho rodinou v té době užívány již déle než dvacet let, a neměl důvod pochybovat o rozsahu vlastnictví. Uvedené pozemky byly užívány již od jeho útlého mládí, a nikdy nikdo tento rozsah nezpochybnil, zejména pak nikdo z právních předchůdců žalovaných. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je dán tím, aby stav skutečný odpovídal stavu právnímu. Dobrá víra předchůdců žalobce není vyvrácena ani obsahem spisu státního notářství. Mimo to žalobce sám po dobu více jak 10ti let pozemky užíval v dobré víře, v rozsahu hranic označených v petitu tyto sekal, vysazoval rostliny a kultivoval je. 3. Žalovaní žalobou uplatněný nárok po celou dobu řízení neuznali a navrhli její zamítnutí. Připustili, že žalobce a jeho právní předchůdci užívali delší dobu p. [číslo] část pozemku p. [číslo]. Namítli však, že žalobce a jeho předchůdci tyto pozemky neužívali v dobré víře. Matka žalovaného 1/ a žalovaný 1/ neiniciovali dodatečné projednání dědictví po jejich předchůdci [jméno] [příjmení], nicméně věděli o svém vlastnickém nároku k dotčeným pozemkům, kdy již na konci 90. let došlo k jednáním mezi nimi a otcem žalobce v záležitosti odkoupení předmětných pozemků a již v tento okamžik právní předchůdce nebyl v dobré víře. Dále namítli, že žalobce a ani jeho předchůdci nedisponují žádným právním titulem, od něhož by mohli odvozovat dobrou víru, že jim předmětné pozemky patří. Z těchto neplatili ani daň z nemovitosti. Odmítli v tomto směru argumentaci žalobce s poukazem na ustanovení § 13a a § 3 odst. 4 z.č. 338/1992 Sb. Dále poukázali na prolomení dobré víry žalobce v jeho jednání s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových na přelomu roku 2018 a 2019. Odmítli rovněž tvrzení žalobce o tom, že pozemky využíval v rozsahu jejich ohraničení vegetací, neboť není znatelná hranice tohoto užívání souvislou řadou keřů či stromů. Poukázali přitom na starší letecké snímky, kdy na některých částech pozemku p. [číslo] se žádná vegetace nenachází, kdy na snímcích z 2003 a 2015 je pozemek téměř holý. Poukázali rovněž na právní úpravu vydržení, která byla do právního řádu zakotvena teprve s účinností od 1.1.1992 na základě z.č. 509/1991 Sb. (novela občanského zákoníku, z.č. 40/1964 Sb.). Při absenci nabývacího titulu a dobré víry nelze dovozovat oprávněnost držby předmětných pozemků. Podmínky nabytí vlastnictví dle § 134 občanského zákoníku nebyly naplněny. Konečně pak poukázali na skutečnost, že výměra pozemků p. [číslo] st.p. [číslo] činní cca . 1000 m2, přičemž výměra pozemků p. [číslo] části [číslo] činí cca . 2000m2, tj. dvakrát více. 4. V závěrečném návrhu dále žalovaní opětovně poukázali na skutečnost, že jak žalobce, tak jeho předchůdci z žalobou dotčených pozemků nehradili daň – tuto hradili pouze z pozemků a jejich výměr, které mají zapsány na listu vlastnictví. Rovněž poukázali na rozpor ve výpovědích žalobce a jeho předchůdců, kdy na jedné straně sdělují, že pozemkové mapy nikdy neviděli, přičemž pozemky do předložených map zakreslili v jejich skutečných hranicích, přičemž tyto nejsou v terénu znatelné markanty, nejsou po celé délce osázeny stromy a keři a není ani viditelná vnější hranice pozemků, neboť se jedná vesměs o trvalé travní porosty. Z obsahu spisu státního notářství v [obec] sp.zn. NZ [číslo] je prokázanou skutečností, že předchůdci žalobce byli obeznámeni, co je předmětem kupní smlouvy ze dne 15.3.1974. 5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, a soud tyto skutečnosti zjistil rovněž z darovací smlouvy ze dne 9.6.2002 (Darovací smlouva, Smlouva o zřízení věcného břemene a Smlouva o zřízení předkupního práva) a výpisu katastru nemovitostí [list vlastnictví], pro k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], že žalobce nabyl s právními účinky vkladu 13.6.2000 darem od svých rodičů pozemek p.č. st. 180, jehož součástí je stavba dům [adresa] v části [územní celek], a pozemek p. [číslo] p. [číslo] s tím, že dárci nabyli citované nemovitosti podle kupní smlouvy z 15.3.1974, která byla sepsána státním notářstvím v [obec] registrována pod č. R I 265/74. Dle citovaného listu vlastnictví výměra pozemku p.č. st. [anonymizováno] činí 146 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), pozemku p. [číslo] činí 589 m2 (zahrada) a pozemku p. [číslo] činí 230 m2 (ostatní plocha). 6. Letecké snímky portálu mapy.cz z doby 2001 2003, 2011, 2015, 2017, 2020 zachycují budovu uprostřed luk, v jejímž bezprostředním okolí se nacházejí různě rostoucí stromy. Na snímcích ortomapy zachycující rovněž vyznačené hranice pozemků je zřejmé, že stromořadí smrků v dolní části parcely p. [číslo] jeden vzrostlý strom ve vrchní části citované parcely rostou na hranici pozemků. 7. Dle výpisu pozemkové knihy - vložka [číslo] katastrální [územní celek] a parcelního protokolu došlo dne 23.12.1954 podle ohlašovacího listu [číslo] z roku 1951 k rozdělení původního pozemku p.p. [číslo] na p.p. [číslo] p.p. [číslo]. Na snímku mapy katastrální ([katastrální uzemí]) k ohlašovací listině [číslo] z roku 1951 j