11 C 56/2022-43 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 15. 2. 2022 domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 5 364 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 4 500 Kč za dobu od 16. 11. 2019 do zaplacení. Tvrdila, že její předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 24. 10. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalovanému poskytla úvěr ve výši 4 500 Kč splatný nejdéle dne 15. 11. 2019. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný se u její předchůdkyně prostřednictvím jejích webových stránek zaregistroval a odsouhlasil znění rámcové úvěrové smlouvy, bylo mu přiděleno klientské číslo a uhradil odměnu za vytvoření klientského účtu ve výši 1 Kč, čímž byla jeho registrace dokončena. Poté požádal o poskytnutí konkrétního úvěru a předchůdkyně žalobkyně tuto žádost po ověření schopnosti žalovaného úvěr splácet akceptovala a vyplatila žalovanému úvěr ve výši 4 500 Kč, přičemž žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně vrátit částku 5 364 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 5. 2020 ve znění dodatku č. 1 ze dne 3. 10. 2021 byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 4. 10. 2021. Naposledy byl žalovaný o zaplacení dlužné částky upomenut předžalobní výzvou ze dne 4. 10. 2021. K jednání dne 9. 8. 2022 se žalobkyně po předchozí řádné omluvě nedostavila. 2. Žalovaný se k žalobě do dnešního dne nevyjádřil, ač mu byla doručena náhradním doručením na adrese evidované v CEO jako adresa jeho trvalého pobytu společně s výzvou, aby tak učinil, již dne 13. 6. 2022 (obálka čl. 33 ve spojení se sdělením pro vyvěšení na ÚD soudu čl. 35). Rovněž k ústnímu jednání dne 9. 8. 2022 se nedostavil, ač mu bylo předvolání k tomuto jednání doručeno stejným způsobem společně se žalobou. 3. Soud proto věc projednal a rozhodl bez účasti žalobkyně a žalovaného. 4. Závěr, který soud provedeným dokazováním o skutkovém stavu učinil, je následující: Potvrzením společnosti [právnická osoba] (čl. 37) bylo prokázáno, že dne 25. 10. 2019 byla na účet číslo [bankovní účet] vedený na jméno žalovaného převedena částka 4 500 Kč z účtu společnosti [právnická osoba] [bankovní účet]. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 4. 10. 2021 oznámila předchůdkyně žalobkyně, že pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni. Výzvou k úhradě z téhož dne přiloženou k oznámení o postoupení pohledávky žalobkyně zastoupena svým právním zástupcem vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Obě tyto listiny byly svěřeny poštovní přepravě dne 12. 10. 2021 (čl. 25), nicméně doručení této výzvy prokázáno nebylo, tudíž nebylo možno ani vycházet z domněnky dojití třetího pracovního dne po odeslání dle ustanovení § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako o. z.), ve znění pozdějších právních předpisů (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. II. ÚS 2403/19, který v bodě 8 dovodil, že„ Jestliže stěžovatelka podpůrně argumentuje ustanovením § 573 obč. zák., který zakotvuje domněnku dojití zásilky, je k tomu třeba uvést, že tato vyvratitelná domněnka platí jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla. Nejedná se tedy o domněnku dojití písemnosti, která nebyla adresátovi prokazatelně doručena, ale byla prokazatelně odeslána (viz zákonná dikce "došlá zásilka").“). 5. Naopak skutková tvrzení žalobkyně ohledně toho, že její předchůdkyně s žalovaným uzavřela prostřednictvím elektronické komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru s jím vylíčeným obsahem, prokázáno nebylo, když z listin přiložených k žalobě toto nevyplývá, resp. není nijak prokázáno, že (a zda vůbec) žalovaný smlouvu právě s tímto obsahem se žalobkyní uzavřel. Rovněž nebylo prokázáno skutkové tvrzení žalobkyně, že její předchůdkyně před uzavřením tvrzené smlouvy o úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Protože se žalobkyně k soudnímu jednání nedostavila, nemohla být soudem vyzvána podle ust. § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako o.s.ř.) k označení důkazů k prokázání svých skutkových tvrzení, případně nemohla nastat fikce nespornosti jeho skutkových tvrzení dle ust. § 153b odst. 1 o.s.ř. Nemohla být ani soudem upozorněn na možnost jiného právního posouzení dle ust. § 118a odst. 2 o.s.ř. 6. Podle ust. § 101 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako o.s.ř.) K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. 7. Podle ust. § 2991 o. z. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 1958 odst. 2 o.z. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle ust. § 1970 o.z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Aktivní věcnou legitimaci žalobkyně má soud za prokázánu z předloženého oznámení o postoupení pohledávky. 9. Na skutkový stav popsaný výše, kdy zejména nebylo prokázáno tvrzené uzavření úvěrové smlouvy, ani skutečnost, že předchůdkyně žalobkyně před jejím tvrzeným uzavřením řádně zkoumala úvěruschopnosti žalovaného, soud aplikoval zejména výše uvedené právní normy a dospěl k závěru že smluvní vztah mezi účastníky je třeba posoudit po právní stránce podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, kdy předchůdkyně žalobkyně žalovanému ve smyslu cit. ust. § 2991 odst. 2 o. z. plnila bez právního důvodu částku 4 500 Kč, tudíž žalovaný je povinen tuto částku vydat. Pohledávka se ve smyslu cit. ust. § 1958 odst. 2 o.z. stala splatnou až dne 13. 6. 2022, kdy nastala fikce doručení žaloby žalovanému, když k předžalobní výzvě soud nemohl přihlížet, protože nebylo doloženo, že by byla žalovanému skutečně doručena. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni dlužnou částku 4 500 Kč spolu s úrokem z prodlení v žalobkyní požadované výši 10 % p.a. za dobu od 14. 6. 2022 do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a ve zbylé části žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 10. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy podle kritéria úspěchu ve věci, když v souladu se závěry uvedenými v nálezu Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 586/05 ze dne 15.11.2007 při posuzování kritéria úspěchu ve věci vycházel nikoli pouze z výše jistiny, ale rovněž z úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně požadovala na jistině částku 4 500 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru částku 864 Kč a na úroku z prodlení 10 % p.a. z částky 4 500 Kč za dobu od 16. 11. 2019 do vynesení rozsudku další částku 1 269,86 Kč, celkem tedy 6 633,86 Kč. Úspěšná byla pouze co do jistiny a co do úroku z prodlení z částky 4 500 Kč pouze za dobu od 14. 6. 2022 do vynesení rozsudku, tedy co do částky 85,47 Kč, celkem tedy co do částky 4 585,47 Kč. Žalobkyně tedy byla celkově úspěšná z 69,12 % a naopak z 30,88 % byla neúspěšná. Ve smyslu cit. ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. má tedy nárok na náhradu 38,28 % svých nákladů, které vynaložila k účelnému uplatňování nebo bránění práva. 11. Tyto náklady se v tomto případě skládají ze a) zaplaceného soudního poplatku 400 Kč; b) odměny advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb (dále jako vyhláška), sepsání prosté výzvy k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) téže vyhlášky, sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky) ve výši 2,5 x 200 Kč = 500 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky; c) paušální náhrady hotových výdajů za úkony uvedené ad b) výše ve výši 3 x 100 Kč = 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; d) náhrady za DPH ve výši 21 %, což činí částku 168 Kč; a celkem činí částku 1 368 Kč. Z toho poměrná část 38,24 % představuje 523 Kč, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. 12. Pokud žalobkyně ve své žalobě požadovala za jeden úkon právní služby odměnu ve výši 1 500 Kč podle § 7 bod 1 vyhlášky, zjevně zapomněla, že s totožně formulovanou žalobou se na zdejší soud obrátila i ve věci vedené pod sp.zn. 19 C 61/2022. 13. Místo plnění náhrady nákladů řízení bylo stanoveno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., termín plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř.