17 C 35/2022-63 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 21.3.2022 domáhala po žalované zaplacení částek uvedených ve výroku I a II tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdí, že společnost [právnická osoba], její právní předchůdkyně (dále jen„ banka“), uzavřela dne 4. 2. 2004 s žalovanou smlouvu o úvěru ke kreditní kartě, na základě níž byla žalované vydána [anonymizována dvě slova] [příjmení] kreditní karta a poskytnut ke kreditní kartě úvěr ve výši 49.000 Kč, který byla žalovaná povinna splácet povinnou měsíční splátkou stanovenou obchodními podmínkami, což však nečinila, proto banka ke dni 7. 9. 2019 úvěr zesplatnila. K datu zesplatnění dlužila žalovaná jistinu ve výši 24.084,96 Kč, kterou byla povinna zaplatit spolu s úrokem ve výši dle sazebníku banky, tj. ve výši 23,99 % p.a. Po postoupení pohledávky žalovaná žalobkyni uhradila splátky v částkách po 2.000 Kč, a to ve dnech 6.4.2021 (z toho žalobkyně ponížila úrok), 20.4.2021 (z toho žalobkyně ponížila úrok), 24.5.2021 (z toho žalobkyně ponížila úrok o 1.429,72 Kč a ve zbytku úrok z prodlení), 9.6.2021 (z toho žalobkyně ponížila úrok o 253,28 Kč a ve zbytku úrok z prodlení), 21.7.2021 (z toho žalobkyně ponížila jistinu o 1.006,09 Kč, úrok o 664,86 Kč a ve zbytku úrok z prodlení), 16.8.2021 (z toho žalobkyně ponížila jistinu o 1.441,21 Kč, úrok o 394,39 Kč a ve zbytku úrok z prodlení), 17.9.2021 (z toho žalobkyně ponížila jistinu o 1.335,21 Kč, úrok o 455,09 Kč a ve zbytku úrok z prodlení), 20.10.2021 (z toho žalobkyně ponížila jistinu o 1.376,71 Kč, úrok o 439,92 Kč a ve zbytku úrok z prodlení), 22.11.2021 (z toho žalobkyně ponížila jistinu o 1.419,01 Kč, úrok o 410,06 Kč a ve zbytku úrok z prodlení), 22.11.2021 (z toho žalobkyně ponížila jistinu o 2.000 Kč), 27.12.2021 (z toho žalobkyně ponížila jistinu o 1.495,24 Kč, úrok o 356,26 Kč a ve zbytku úrok z prodlení) a 21.4.2022 (z toho žalobkyně ponížila jistinu o 501,63 Kč, úrok o 1.057 a ve zbytku úrok z prodlení). K datu podání žaloby žalovaná dlužila na jistině částku ve výši 13.991,49 Kč. 2. Žalovaná potvrdila, že v roce 2004 obdržela od společnosti [právnická osoba] kreditní kartu s limitem 20.000 Kč, která byla později postupně navýšena na 49.000 Kč. Obchodní podmínky a sazebník neobdržela, byť uvedené možná podepisovala při žádosti o kartu. V roce 2020 nesplácela řádně splátky, neví však, zda žalovaný zůstatek skutečně dluží, když přestala mít přístup k výpisům z účtu. V listopadu 2019 se pokoušela sjednat splátky, v lednu 2020 byla vyzvána k okamžité úhradě dluhu ve výši 24.090 Kč. Dne 16.11.2020 byla informována o postoupení pohledávky žalobkyni, následně se dohodla na splátkách v částkách 2.000 Kč měsíčně, která hradila v rozsahu a termínech tvrzených žalobkyní. S ohledem na rozsah provedených splátek i s přihlédnutí k ustanovení § 1932 o.z. by měly být splátky použity na úhradu jistiny. Žalovaná namítá s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 3.11.2020 sp.zn. IV. ÚS 702/20, že v roce 2004 nebyla přezkoumávána její úvěruschopnost, pouze dodala výplatní pásky za dva nebo tři měsíce. 3. Žalobkyně v rozsahu uvedeném ve výroku II žalobu pro zaplacení částky 2.000 Kč žalovanou dne 21.4.2022 vzala zpět. Soud dle § 96 o.s.ř. řízení co do zpětvzaté části zastavil. 4. Z žádosti o [anonymizováno] kreditní kartu MasterCard soud zjistil, že dne 4.2.2004 podepsala žalovaná žádost adresovanou bance o kreditní kartu MasterCard. Na žádosti vyplnila, že má průměrný čistý příjem ze zaměstnání u [anonymizováno] [obec] spol. s r.o. ve výši 13.500 Kč, pracovní poměr je uzavřen na dobu neurčitou, je vdaná, vlastní rodinný dům, má dvě děti. Byla dohodnuta splátka úvěru ve výši 5 % aktuálního zůstatku, poplatky za vedení, výpisy z účtu a platby u obchodníků ve výši 0 Kč, poplatek ve výši 3 %, minimálně 70 Kč za výběr hotovosti, pojištění kreditních závazků za pojistné ve výši 0,49 % z aktuálního zůstatku měsíčně, úrok z úvěru ve výši 26,4 % ročně, avšak při plném splacení do 51 dnů 0 %. Žalovaná v žádosti potvrdila, že obdržela a souhlasí se Sazebníkem a Obchodními podmínkami pro držitele [anonymizováno] kreditních karet. 5. Ze sazebníku pro držitele [anonymizováno] kreditních karet platného od 1. 1. 2014 bylo zjištěno, že úroková sazba u [anonymizována dvě slova] kreditní karty činí 23,99 % p.a., minimální splátka úvěru činí 3,2 %, minimálně 200 Kč. V sazebníku jsou uvedeny i další poplatky, mj. poplatek za vydání karty, za překročení kreditního limitu a za zasílání výpisu z účtu. 6. Z obchodních podmínek [právnická osoba] pro držitele [anonymizováno] kreditních karet (č.l. 50) bylo zjištěno, že tyto jsou účinné od 1. 5. 2005. Je v nich uvedeno, že pokud banka schválí žádost o vydání kreditní karty, bude o tom žadatel informován dopisem zaslaným s kartou. Schválením dochází k uzavření smlouvy. Podmínky odkazují na Sazebník karet, na možnost banky měnit poplatky, úroky i podmínky smlouvy po uveřejnění a po oznámení změny ve výpisu z kartového účtu. Dle podmínek má banka právo rozhodovat o způsobu a pořadí účtování plateb, a to zejména v pořadí nezaplacená DPH, úroky, poplatky, výběry v hotovosti, kartové operace Smlouva upravuje i právo obou stran okamžitě zrušit kartový účet s povinností okamžitého splacení zůstatku. 7. Z dopisu označeného jako okamžitá splatnost ke kreditní kartě (č.l. 11) bylo zjištěno, že dne 9.9.2019 [právnická osoba] sděluje žalované, že přestože byla několikrát upomínána k platbě splátek, splátky neuhradila, a proto banka prohlašuje všechny závazky z výše uvedené smlouvy o úvěru za okamžitě splatné ke dni 7. 9. 2019 a vyzývá žalovanou k úhradě částky 29.084,96 Kč. Dopis byl téhož dne předán poště k doručení žalované (č.l. 14). 8. Ze smluv o postoupení pohledávek (přílohy k žalobě), z oznámení o postoupení a z podacího archu bylo zjištěno, že [právnická osoba] dne 7. 7. 2020 postoupila pohledávku za žalovanou z výše uvedené smlouvy [anonymizováno] [právnická osoba], která dne 8. 7. 2020 pohledávku postoupila žalobkyni. Postoupení byla žalované oznámena (č.l. 4 a č.l. 13, č.l. 6 a č.l. 18). 9. Z výpisů z účtu kreditní karty (č.l. 23 a přílohy k žalobě) bylo zjištěno, že žalované byla vydána karta [číslo], tuto kartu začala od roku 2004 používat. Ve výpisech z účtu bylo mj. v každém měsíci uvedeno, jaký je kreditní limit, hotovostní limit, aktuální zůstatek, výše úrokové sazby, benefity, datum splatnosti, minimální splátka úvěru, zúčtování poplatků, splátek, úroků, čerpání úvěru, poukaz na aktuální Sazebník a podmínky. V roce 2004 činil kreditní limit 25.000 Kč, od roku 2005 35.000 Kč, od roku 2007 49.000 Kč. Žalovaná v roce 2019 přestala hradit splátky úvěru. Spolu s úroky, s úroky z prodlení a poplatky banka evidovala konečný zůstatek nesplaceného úvěru k datu 7. 9. 2019 ve výši 29.084,96 Kč. 10. Z historie transakcí k výpisu z účtu žalované (č.l. 39) bylo zjištěno, že u splátek zaplacených žalobkyni žalovaná uvedla pouze variabilní symbol. 11. Podle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 12. Vzhledem k datu uzavření smlouvy o úvěru se práva a povinnosti z ní vzniklé posuzují podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále obč. zák.) a zákona č. 513/1991 Sb. (dále jen obch. zák.). 13. Podle § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 502 obch. zák. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. 15. Podle § 330 odst. 2 obch. zák. při plnění peněžitého závazku se započte placení nejprve na úroky a potom na jistinu, neurčí-li dlužník jinak. 16. Podle § 340 odst. 1, 2 obch. zák. dlužník je povinen závazek splnit v době stanovené ve smlouvě. Není-li doba plnění ve smlouvě určena, je věřitel oprávněn požadovat plnění závazku ihned po uzavření smlouvy a dlužník je povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu po té, kdy byl věřitelem o plnění požádán. 17. Podle § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 18. Podle § 517 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. 19. Podle §§ 524 a 526 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávk