13 C 109/2021-135 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Návrhem doručeným soudu dne 27. 5. 2021 se žalobkyně po žalovaném 1) , jméno FO, , právnická osoba, . „v likvidaci“ a žalovaném 2) , jméno FO, domáhala zaplacení částky 552.500 Kč s příslušenstvím s tím, že po rozvodu manželství s , jméno FO, , narozeným , datum, došlo mezi ní a bývalým manželem k majetkovému vypořádání, na základě kterého se její bývalý manžel zavázal uhradit jí částku 600.000 Kč, a to ve lhůtě nejpozději do dvou let od data uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů. Bývalý manžel , jméno FO, svůj závazek neplnil, i přes četné výzvy ze strany žalobkyně, proto se žalobkyně rozhodla vymoci svoji pohledávku přes vymáhací agenturu – žalovaného 1) , jméno FO, , právnická osoba, . Na tuto společnost žalobkyně svoji pohledávku postoupila. Za žalovanou 1) smlouvu o postoupení pohledávky podepsala dnešní likvidátorka , Jméno zainteresované osoby 2/0, , tehdy , jméno FO, . Zprostředkovatelem obchodu byl , Jméno zainteresované osoby 1/0, . , Jméno zainteresované osoby 1/0, - žalovaný 2) se žalobkyni představil jako jednatel a společník žalované 1), která se zabývá vyklizením nemovitostí a vymáháním pohledávek. Až později žalobkyně zjistila, že byla ze strany žalovaného 2) uvedena v omyl, neboť tento nikdy nebyl jednatelem či společníkem žalované. Žalobkyně nikdy osobně nejednala s jednatelem , Jméno zainteresované osoby 2/0, , dříve , jméno FO, , všechny listiny zpracovával žalovaný 2) , Jméno zainteresované osoby 1/0, , který taktéž za žalovanou jednal. Pohledávka na žalovanou 1) byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 5. 2013, pohledávka byla ve výši 600.000 Kč. V uvedené smlouvě o postoupení pohledávky se strany dohodly, že žalovaný 1) je povinen uhradit žalobkyni částku 600.000 Kč do 7 dnů poté, co bude inkasovat pohledávku od dlužníka, tedy od , jméno FO, . V závěrečném ustanovení smlouvy je uvedeno, že tato se uzavírá na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 1 měsíc od podpisu obou smluvních stran. Toto smluvní ujednání je dle žalobkyně neurčité a neplatné, když byla ze strany žalovaného 2) , jméno FO, uvedena v omyl, neboť tento jí sdělil, že toto ujednání znamená, že může kdykoliv od smlouvy odstoupit s měsíční výpovědní dobou. Celá smlouva o postoupení pohledávek byla sepsána tak, aby postupitel neměl šanci se ke svým penězům dostat, neboť pokud postoupila žalobkyně na žalovaného 1) svoji pohledávku ve výši 600.000 Kč, tak za situace, kdy žalovaná vymůže např. 599.999 Kč, nemusí z této částky žalovaný 1) žalobkyni ničeho zaplatit. Dle žalobkyně je smlouva od počátku neplatná. Žalobkyně zaslala žalované 1) výpověď z dané smlouvy o postoupení pohledávek dne 23. 10. 2013 a ve výpovědi žádala, aby jí byly uhrazeny částky, které do té doby byly vymoženy s tím, že si žalovaná má ponechat svoji odměnu 25 % z vymoženého plnění. Žalovaný 1) v průběhu let 2013 až 2019 vymohl celkem 552.500 Kč od , jméno FO, . Žalobkyně dále popisuje, že se 1. 10. 2015 obrátila na Policii ČR s oznámením na , jméno FO, pro podezření z přečinu podvodu. Na základě usnesení policejního komisaře ze dne 29. 12. 2015 byla trestní věc odložena. Následně advokát žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, vypracoval trestní oznámení na , jméno FO, a na žalovanou společnost, kdy ve vyjádření policejního komisaře ze dne 17. 12. 2019 je uvedeno, že tento se ztotožňuje s názorem žalobkyně, že , Jméno zainteresované osoby 1/0, se mohl dopustit podvodného jednání vůči žalobkyni. Dále bylo zjištěno, že , Jméno zainteresované osoby 1/0, , ač vymohl částku 552.500 Kč, tak z této částky nic nepředal žalované. Žalobkyně má za to, že žaloba je podána důvodně a po právu s tím, že jí náleží i úroky z prodlení počínajíc od 7. 8. 2019, tedy den poté, kdy dlužník , jméno FO, uhradil na účet sdělený mu , jméno FO, poslední platbu ve výši , právnická osoba, Kč.2. Žalovaný 1) se k podané žalobě nikterak nevyjádřil.3. Žalovaný 2) , Jméno zainteresované osoby 1/0, v rámci svého písemného podání ze dne 15. 10. 2021 uvedl, že nárok žalobkyně neuznává, a to ani z části za situace, kdy žalovaný 2) nikdy žalobkyni netvrdil, že je jednatelem či společníkem žalovaného 1). Žalovanému 2) je známo, že žalobkyně postoupila na žalovaného 1) pohledávku, která byla v době jejího postoupení v podstatě nevymahatelná, neboť nárok žalobkyně byl již po cca 5 letech od splatnosti promlčen. Žalovaný 1) uzavřel následně dohodu o narovnání s dlužníkem žalobkyně, kdy veškeré finanční prostředky, které žalovaný 2) obdržel od dlužníka, obdržel vždy pro žalovaného 1), nikoliv sám pro sebe. Žalovaný 2) přitom jednal za společnost [za žalovaného 1)] na základě plné moci, kterou doložil jak žalobkyni, tak později i Policii ČR. V dohodě o narovnání bylo mj. sjednáno, že dlužník , jméno FO, bude platit měsíčně 10.000 Kč s tím, že při prodlení s placením je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 500 Kč denně a dále úrok ve výši 6 % ročně. Žalobkyně však po uzavření této smlouvy soustavně mařila plnění dohody, neboť , jméno FO, neustále vybízela, ať neplatí žalovanému 1), ale jí. Tyto skutečnosti již dokládal žalovaný 2) na Policii ČR v podobě SMS žalobkyně. V důsledku neustále opožděných plateb ze strany dlužníka (kdy dlužník prakticky nikdy neplatil řádně a včas) byly dle smlouvy veškeré jeho platby postupně započítávány na smluvní pokutu a na úrok. Jeho platby postupně ustávaly, v posledních dvou letech činily naprosté minimum, až v roce 2019 ustaly úplně. Nikdy však nedošlo ke zpětnému postoupení pohledávky směrem k žalobkyni, a pokud je žalovanému 2) známo, tak pohledávka je stále ve vlastnictví žalovaného 1). Pokud žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek považuje za neplatnou od samého počátku, pak žaloba postrádá právní titul k zaplacení, neboť pokud by smlouva byla neplatná, mohlo by se jednat o režim bezdůvodného obohacení, což však v žalobě tvrzeno není. I tento nárok by však podléhal režimu promlčení. Pokud byla žaloba podána v květnu 2021, pak veškeré splátky učiněné dlužníkem před 26. 5. 2018 již byly promlčeny. Žalovaný 2) proto vznesl námitku promlčení z procesní opatrnosti, a to minimálně od 26. 5. 2018. Žalovaný 2) namítá rovněž nedostatek pasivní legitimace své osoby.4. Usnesením zdejšího soudu č. j. 13 C 109/2021-68 ze dne 8. března 2022 soud připustil, aby do řízení na straně žalovaných přistoupil další účastník – , Jméno zainteresované osoby 2/0, , Datum narození zainteresované osoby 2/0, , bytem , adresa, . Důvodem pro přistoupení žalované 3) je poukaz na souvislost v jednání žalovaného 2) , jméno FO, a nově , Jméno zainteresované osoby 2/0, (dříve , jméno FO, ), kteří využili žalovaného 1), aby se jeho prostřednictvím obohatili na úkor žalobkyně. Žalobkyně dovozuje, že , Jméno zainteresované osoby 2/0, vystupovala jako tzv. bílý kůň.5. Usnesením zdejšího soudu č. j. 13 C 109/2021-72 ze dne 10. 5. 2022 soud připustil změnu žalobního návrhu tak, že žalovaní 1), 2) a 3) jsou povinni společně a nerozdílně uhradit žalobkyni částku 552.500 Kč s 10 % zákonným úrokem z prodlení z této částky od 7. 8. 2019 do zaplacení. Tato změna byla učiněna v souvislosti s přistoupením žalované 3) do řízení.6. Žalovaná 3) se k podané žalobě rovněž nikterak nevyjádřila.7. Z účastnické výpovědi žalobkyně , Jméno zainteresované osoby 0/0, bylo zjištěno, že s bývalým manželem , jméno FO, měla po rozvodu dohodu o vypořádání SJM v tom směru, že bývalý manžel jí má zaplatit na vypořádání 600.000 Kč v průběhu dvou až tří let. Vzhledem k tomu, že bývalý manžel jí nic nezaplatil, tak se obrátila na advokáta, který zjistil, že bývalý manžel je zadlužený. Následně byla v kontaktu se svým kamarádem , jméno FO, , který již nežije, a který jí dal kontakt na žalovaného 2) , jméno FO, s tím, že tento muž jí může dluh u bývalého manžela vymoci. Poprvé a naposledy v životě viděla pana , jméno FO, dne 28. 5. 2013, kdy sebe doma podepsala smlouvu o postoupení pohledávek, kterou donesl , jméno FO, . Smlouva již byla celá vyhotovená, byla i opatřená razítkem firmy , jméno FO, , právnická osoba, . i s tím podpisem, který je uveden v razítku. Ona si smlouvu četla, ale je laik, ze smlouvy pochopila, že dluh u bývalého manžela pro ni vymůže pan , jméno FO, . Ona měla za to, že pan , jméno FO, vystupuje za firmu , jméno FO, , právnická osoba, ., že je to jeho firma. Ona potom sdělila bývalému manželovi, že vymáhání dluhu předala panu , jméno FO, . Následně v průběhu měsíců a let jí bývalý manžel sděloval, že finance hradí buď na účet, který mu pan , jméno FO, sdělil, nebo si pan , jméno FO, pro peníze k němu chodí osobně. Bývalý manžel jí následně sdělil, že má za to, že uhradil celou částku, ve skutečnosti uhradil cca 550.000 Kč. Ona v průběhu doby , jméno FO, telefonicky žádala, aby peníze, které pro ni vymohl, jí poslal alespoň částečně, např. když byla v tíživé životní situaci. , jméno FO, jí však žádné finanční prostředky neposlal. Vymáhání dluhu za bývalým manželem trvalo 3 až 4 roky, ona v průběhu těchto let pana , jméno FO, již osobně neviděla, volala mu asi