17 C 49/2018-51 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně dne 30. 10. 2017 podala proti žalované a proti [jméno] [příjmení] (dále jen původní dlužník) žalobu o zaplacení částky 355.251,46 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 355.089,46 Kč od 5.9.2017 do zaplacení. Domáhala se, aby byli zavázáni k zaplacení částek společně a nerozdílně. 2. Rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí ze dne 29. 11. 2018, č. j. 17 C 247/2018-16 bylo žalobě vůči původnímu žalovanému v plném rozsahu vyhověno. Rozsudek nabyl právní moci dne 29.12.2018. 3. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že na základě Smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření reg. [číslo] ze dne 8.4.2013 poskytla žalované jako dlužníkovi překlenovací úvěr ve výši 500.000 Kč, účelově určený k modernizaci domu [adresa] v k.ú. [anonymizováno]. Žalovaná úvěr čerpala dne 9.4.2013 částkou 500.000 Kč. Úvěr se zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2.050 Kč na účet č. [bankovní účet] (čl. V ./1.1 Smlouvy). Dále se zavázala pravidelně měsíčně ukládat peněžní prostředky na účet stavebního spoření č. [bankovní účet] ve výši 2.500 Kč (čl. V ./2.1 Smlouvy). Dále se zavázala zaplatit i náklady a úhrady (článek VII Podmínek pro poskytování úvěrů ze stavebního spoření). Žalovaná přes opakované upomínky řádně a včas neuhradila splátky za měsíce 2,4,5,6, 7/2017 a nevložila vklady na účet stavebního spoření za měsíce 2,4,5,6, 7/2017. Na základě této skutečnosti vzniklo žalobkyni právo v souladu s čl. IX/1. písm. c) Podmínek, požadovat jednorázové splacení celé dlužné částky z úvěru. Žalobkyně žalované dopisem ze dne 2.8.2017 vyzvala k jednorázovému splacení celé dlužné částky do 4.9.2017. Na výzvu nikdo nereagoval. Splatná pohledávka žalobkyně za žalovanými činí ke dni sepsání žaloby částku 355.251,46 Kč (po snížení dluhu o úspory ze stavebního spoření v částce 175.236,72 Kč a splátky ve výši 94.300 Kč), s tím, že ji tvoří nesplacená část jistiny ve výši 355.089,46 Kč a nesplacené úhrady ve výši 162 Kč. Na základě Smlouvy o přistoupení k závazku ze dne 8.4.2013 se původní žalovaný zavázal vzít na sebe povinnost uspokojit řádně a včas pohledávku věřitele za dlužníka, jestliže tak dlužník neučiní sám. 4. Žalobkyně tvrdí, že po podání žaloby bylo zaplaceno z insolvence žalované 19.10.2020 7.147,48 Kč 20.4.2018 byla připsána na účet žalované státní podpora ve výši 2.000 Kč. Původní žalovaný splatil k 8.2.2023 částku 300.000 Kč, a to po měsíčních splátkách ve výši 6.000 Kč. 5. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 6. Protože v rozsahu dle výroku I vzala žalobkyně žalobu zpět, soud dle § 96 o.s.ř. řízení v této části zastavil. 7. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 8. Ze smlouvy o úvěru, obchodních podmínek soud zjistil: Dne 8.4.2013 uzavřela žalobkyně v postavení věřitele s žalovanou v postavení dlužníka Smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] ve které se žalobkyně zavázala poskytnout dlužnici překlenovací úvěr ve výši 500.000 Kč, účelově určený k modernizaci domu [adresa] v k.ú. [anonymizováno]. Úvěr se zavázala žalovaná splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2.050 Kč (čl. V ./1.1 Smlouvy) a zavázala se také měsíčně ukládat peněžní prostředky na účet stavebního spoření č. [bankovní účet] ve výši 2.500 Kč (čl. V ./2.1 Smlouvy). Dále se zavázala zaplatit i náklady a úhrady (článek VII Podmínek pro poskytování úvěrů ze stavebního spoření). Smlouva odkazuje na obchodní podmínky, ve kterých je obsaženo ujednání o právu žalobkyně na zesplatnění všech závazků dlužníka při prodlení s úhradou více než dvou splátek nebo jedné splátky pod dobu delší než 3 měsíce (čl. IX/1. písm. c) Podmínek). 9. Ze smlouvy o přistoupení k závazku uzavřené mezi žalobkyní a původním žalovaným bylo zjištěno, že dne 8.4.2013 se původní žalovaný zavázal vzít na sebe povinnost uspokojit za žalovanou pohledávku žalobkyně vzniklou ze smlouvy uvedené pod bodem 5 odůvodnění tohoto rozsudku. 10. Žalovaná úvěr čerpala dne 9.4.2013 částkou 500.000 Kč. Od září 2016 bylo na úvěru zaplaceno pouze 7.500 Kč 6.12.2016 a 21.3.2017 7.500 Kč. K datu 29.11.2018 nebylo na úvěru uhrazeno 355.089,46 Kč (zjištěno z výpisu z účtu a z žádosti) 11. Žalovaná byla několikrát o splátky upomínána. Dopisem ze dne 10.7.2017 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužných splátek ve lhůtě do 25.7.2017 s upozorněním, že pokud tak neučiní, bude úvěr zesplatněn. Dne 2.8.2017 byli žalovaná i původní žalovaný vyzváni k úhradě žalované částky. (zjištěno z upomínky, výpisu z účtu, výzev a z dodejek) 12. Podle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 13. Vzhledem k datu uzavření smluv se práva a povinnosti z nich vzniklé posuzují dle ustanovení zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen obch. zák.) a dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013. 14. Podle ustanovení § 533 obč.zák. kdo se bez souhlasu dlužníka dohodne písemně s věřitelem, že splní za dlužníka jeho peněžitý závazek, stává se dlužníkem vedle původního dlužníka a oba dlužníci jsou zavázaní společně a nerozdílně. 15. Podle ustanovení § 497 obch.zák. se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle ustanovení § 502 obch.zák. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. 17. Podle ustanovení § 273 odst. 1 obch.zák. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. 18. Podle ustanovení § 369 odst. 1 obch.zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 19. Podle § 511 obč.zák. jestliže je právním předpisem nebo rozhodnutím soudu stanoveno, nebo účastníky dohodnuto, anebo vyplývá-li to z povahy plnění, že více dlužníků má témuž věřiteli splnit dluh společně a nerozdílně, je věřitel oprávněn požadovat plnění na kterémkoliv z nich. Jestliže dluh splní jeden dlužník, povinnost ostatních zanikne. 20. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 497 an. obch.z., na základě které poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 500.000 Kč. Žalovaná porušila smluvní podmínky, žalobkyně v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila a žalované a původnímu žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Nárok žalobkyně je tak po právu a bylo mu vyhověno. 21. Úroky z prodlení byly přiznány v souladu s ustanovením § 517 obč.zák., podle kterého dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 22. Ve smlouvě o úvěru a ve smlouvě o přistoupení k závazku je stanoveno (a z ustanovení § 533 obč.zák. vyplývá), že žalovaná a původní žalovaný jsou zavázáni k úhradě závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru společně a nerozdílně. Je právem žalobkyně požadovat po všech solidárně zavázaných dlužnících úhradu celého závazku. 23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná a nezavinila částečné zastavení, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15.111 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 14.211 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem