18 C 144/2022-69 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobci se v řízení domáhali, aby bylo určeno, že vlastní v rámci svého SJM jednu polovinu předmětných nemovitostí a že druhou polovinu těchto nemovitostí vlastní sama žalobkyně b). Tohoto požadavku se žalobci domáhali na základě argumentu, že dané nemovitosti darovali žalované, nicméně následně tento svůj dar odvolali dopisem ze dne 20. 6. 2022 pro nevděk obdarované s tvrzením, že delší dobu dochází ze strany žalované k opakovanému porušování darovací smlouvy. Tato porušení žalobci specifikovali i v dopise ze dne 11. 2. 2022. 2. Žalovaná uplatněné nároky neuznala, a to ani částečně, když uvedla, že tvrzení, která uvádějí žalobci, nelze považovat za zjevné porušení etických norem ze strany žalované, přičemž žalovaná ve svém vyjádření také rozsáhle popsala svůj pohled na otázku soužití s žalobci, jakož i její pohled jí na vytýkané jednání. 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Účastníci učinili v řízení nesporným, že půdorys spodního patra domu (bytu žalované včetně prádelny) odpovídá náčrtku vyhotovenému při jednání 6. 2. 2023. 5. Z notářského zápisu ze dne 25. 11. 2019 soud zjistil, že žalobci darovali předmětné nemovitosti žalované, že darovali další nemovitosti své druhé vnučce a že zároveň byla v dané souvislosti zřízena bezplatně služebnost bytu a užívání ve prospěch žalobců a matky žalované, a to ve vztahu k celému rodinnému domu [adresa], a dále služebnost užívání ve vztahu k souvisejícím pozemkům. Veškeré provozní náklady spojené s nemovitostmi má podle smlouvy hradit žalovaná. 6. Z výpisů z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí]. 7. Z výzvy ze dne 11. 2. 2022 a potvrzení o odeslání soud zjistil, že právní zástupce žalobců písemně vyzval žalovanou, aby upustila od omezování žalobců v užívání všech prostor domu, konkrétně přístupu vody do prádelny, dále od slovního atakování žalobců, kdy je jim sdělováno, aby opustili byt v přízemí, a dále od nakládání s movitými věcmi, které vlastní žalobci nebo které mají žalobci složeny v domě či na zahradě. Žalovaná je dále upozorňována, že žalobci zvažují podání návrhu k soudu na úpravu jejich styku s dcerou žalované. 8. Z e-mailové komunikace zástupců účastníků soud zjistil, že v květnu 2022 se řešila otázka jednání účastníků za účelem mimosoudního řešení. 9. Z dopisu ze dne 20. 6. 2022 a potvrzení o odeslání soud zjistil, že zástupce žalobců sděluje žalované prostřednictvím jejího právního zástupce, že žalovaná byla dopisem ze dne 11. 2. 2022 vyzvána, aby upustila od jednání, které je uvedeno výše, popisuje průběh navazujících jednání a dále sděluje, že žalobci z důvodu, že jim žalovaná ublížila zcela úmyslně tak, že tím zjevně porušila dobré mravy, odstupují od darovací smlouvy, přičemž žalovaná byla vyzvána k součinnosti pro přepis vlastnického práva. 10. Z dopisu ze dne 14. 7. 2022 soud zjistil, že zástupce žalované sděluje zástupci žalobců, že žalovaná neposkytne požadovanou součinnost a že žalovaná je přesvědčena, že z její strany k hrubému porušení dobrých mravů nedošlo a že uplatněné nároky neuznává. Ze související e-mailové komunikace zástupců účastníků soud zjistil, že tento dopis byl odeslán zástupci žalobců 14. 7. 2022. 11. Z výpovědi žalobce a) soud zjistil, že vzájemné vztahy začaly být odtažité, rodina žalované žalobce vyloučila, že obě jeho vnučky chodí k vědmě a mají svoji pravdu. Zkoušeli se dohodnout, chtěli se přizpůsobit a nikdy žádné návštěvní hodiny neřešili. Vždy byla možnost se domluvit, žádal manžela žalované, ať se vždycky přijde zeptat v zásadních věcech, než něco třeba vyhodí. Dostával ale odpověď:„ nestarej se“. Šlo o provozní věci, nepadaly žádné výčitky. K těm dispozicím s věcmi žalobců docházelo při úklidu ze strany žalované, on chtěl, ať se zeptají, než něco vyhodí. Mají tam sýpku, stodolu a další věci. Oni odvezli věci, které chtěl dále použít, třeba na plot. Při úklidu se vše vyházelo, šlo o věci i na půdě např. plynový ohřívač nebo náhradní díly do aut. Bylo mu trapně tam pořád chodit, ty věci viděl až v kontejneru. Některé věci chtěl darovat. Před uzavřením darovací smlouvy byly vztahy normální. Co se týče prádelny, koupil pumpu a napojil ji v prádelně, měli i čističku. Před uzamčením měla žalovaná s jeho manželkou dohodu, že si tam může občas využít sušičku. Najednou však byly dveře zamčeny. Do prádelny je přístup ze dvora i z bytu žalované. Tu vodu chtěl používat jako užitkovou. U prádelny je i chodba do bytu žalované, mohlo se to vyřešit a zachovat přístup k užitkové vodě. Jsou tam zabudované kamna, dalo se tam zatopit a je tam i sprcha. Žalobci i tak přístup k vodě mají. Když se to vyhrotilo, řekli s manželkou, že budou chtít vrátit dar. Žalovaná řekla, aby šli pryč, byla u toho i pravnučka. Nešlo o žádné zásadní slovní výměny, spíše o to, že cítili, že tam nejsou vítáni. Ty prostory jsou oddělené od části, kterou používají, žalobci mají vlastní vchod. Došlo tam k averzi vůči jeho dceři. Řešilo se, ať žalovaná vysvětlí, co a jak se stalo, jeho dcera říkala, že ji žalovaná vyhodila, padaly tam výčitky. Pravidla soužití nikdo neurčoval. Když byla žalovaná pryč, chodil tam pouze zkontrolovat vodu, konvici, vytahoval nabíječky, takto se to dělalo vždycky. Ani ze strany žalobců žádná omezení nedávali. K zamknutí prádelny žádný důvod nebyl ani nedostali žádné vysvětlení. Hned poté si sami koupili sušičku. Šlo asi o pocit nesoukromí. Do bytu žalované chodili spíše sporadicky, občas procházel prádelnou. Když tam šli, vždy klepali nebo zavolali, respektovali jejich soukromí. Když bylo žalobkyni řečeno, ať už tam nechodí, byli překvapeni. S částkou 2 000 Kč nemají problém, když sami část té nemovitosti užívají. Co se týče omezení, tak šlo pouze o prádelnu. Chtěl si odtud propojit vodu ven, ale nepustili ho tam. Byli vykázáni z obývacího pokoje žalované, ne z celého domu. Nedošlo k žádným vulgaritám ani urážkám. Když začal ten úklid, tak žalovaná a ostatní přišli a řekli, že ty věci uklidí, vše šlo pryč, trvali na odvozu. Chtěli tam mít uklizeno. Konkrétní věci přímo neřešil. 12. Z výpovědi žalobkyně b) soud zjistil, že to vnímá tak, že žalovaná rozbila rodinu. Začalo to už před rokem 2020, kdy vnučky začaly chodit k paní provozující stránku kompas radosti, obě se změnily. Dřív to bylo tak, že vychovávali vnuky od malička. Když měla mít žalovaná dítě, byla šťastná. Když se pravnučka narodila, vztahy se dále zhoršily. Akceptovala, když chtěla být žalovaná s manželem ten první týden jenom sama. Pak jí žalovaná řekla, že se může chodit dívat, tak max. půl hodiny nebo 20 minut. Pak se dohodli, že žalovaná bude chodit s pravnučkou za ní, ale moc nechodila. Když chodila do prádelny využívat sušičku, měla příležitost pravnučku vidět. Vždycky opatrně otevřela, ani neklepala, protože malá je bystrá. Když ale viděla, že žalovaná kojí, nikdy tam nešla. Ten incident 24. 7. 2021 proběhl tak, že do ticha se ozval křik žalované. Dcera žalobců [jméno] přišla s brekem, že ji žalovaná vyhodila. Co se týče úklidu, na půdě měla věci především starší dcera, žalobci jenom něco. Žalobkyni vyhodili třeba vlněný běhoun. Ohledně sýpky souhlasila s úklidem, ale nečekala, že to bude takový hurá systém. Její manžel byl nešťastný, co všechno vyhodili, třeba bombu, hořák, pletivo nebo náhradní díly. K těm věcem měli citovou vazbu. V dané souvislosti musel její manžel i vystřílet své holuby. Když tam přišla, některé věci vzala, nikdo se ale neptal, co mohou vyhodit. Ze strany žalobců za nimi ale aktivně nešli. Co se týče prádelny, je tam zánovní Darling, její manžel to chtěl napojit na studnu, aby se dala užít užitková voda. Ptal se na to dvakrát, ale oni vždy všechno hned zamykali, tak už se poté neptal. Jsou tam ještě sprcha, kamna. Žalobkyně tam dřív využívala sušičku. Poté, co to zamkli, jí mladší dcera koupila sušičku. Dřív žili všichni jako jedna rodina, nějaké omezování vstupu neřešili. Snažili se domluvit nejdřív se starší dcerou, ale ta toto odmítla. Následně byli u [anonymizováno] [příjmení], ten řekl, aby se domluvili s vnučkou. Šli tam, zaklepali, ona měla dceru na rukou. Řekli jí, že je potřeba se nějak dohodnout, dát ty věci zase dohromady. Ona to odmítla, řekla, ať jdou pryč, poté ať vypadnou. Tohle slyšela i mladší dcera. Od července do prosince 2021 se snažila to nějak řešit. Žalovaná jí řekla, že její dceru [jméno] nenávidí. Poté udělali ještě jeden pokus. Hned, jak tam vešli, vzala žalovaná dceru do rukou. Žalobkyně se ptala žalované, jestli se jí to takto líbí, ona řekla, že má svědomí čisté a že mají jít pryč. Když se uklízela garáž, vyhodili i okna od sýpky. Žalobci jim říkali, ať se vždycky předem domluví, co se vyhodí, ale to nefungovalo. Aktivně žalobci ale neříkali konkrétní věci, které se nemají vyhodit. Jak žalobkyni žalovaná vyhodila z bytu, už tam nechodí. To zamčení neoznámili předem. Žalobkyně si na pravnučku vždycky čas udělala. Respektovali jejich soukromí. Oni žalobcům určovali čas, kdy můžou chodit. Když žalobkyně přiš