18 C 199/2023-72 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobce se v řízení domáhal určení, že okamžité zrušení pracovního poměru z 19. 10. 2022 je neplatné, neboť nebyly splněny předpoklady pro ukončení pracovního poměru žalobce u žalované formou jeho okamžitého zrušení, protože žalobce se vytýkaného jednání nedopustil. 2. Žalovaná na okamžitém zrušení pracovního poměru trvala, neboť podle jejího názoru žalobce jako její zaměstnanec porušil své povinnosti zvlášť hrubým způsobem, neboť se dopustil přímého útoku na majetek žalované a k tomu zmeškal sedm směn. 3. Na základě dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Z pracovní smlouvy soud zjistil, že na jejím základě vykonával žalobce pro žalovanou práci jako řidič, místo výkonu práce bylo sjednáno v Ostravě a den nástupu do práce byl 1. 6. 2018 s tím, že pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. 5. Z okamžitého zrušení pracovního poměru soud zjistil, že žalovaná dne 19. 10. 2022 okamžitě zrušila pracovní poměr s žalobcem, přičemž mu vytkla celkem sedm skutků spočívajících v tom, že se služebním vozidlem jel mimo plánovanou trasu, čímž se dopustil útoku na majetek zaměstnavatele. Dále žalovaná žalobci vytkla odcizení jedné zásilky (skutek 8) a rovněž neomluvenou absenci (skutek 9 a 10). V tomto dokumentu není uveden podpis žalobce jako příjemce, nicméně žalobce při jednání potvrdil doručení tohoto dokumentu téhož dne. 6. Z knihy jízd soud zjistil, že jde o přehled vykonaných jízd za měsíc září 2022 s vozidlem [registrační značka], které řídil žalobce. 7. Z interních přehledů žalované soud zjistil, že jde o přehledy vykonaných jízd v srpnu a září 2022, přičemž všechny uvedené jízdy jsou evidovány jako služební a neodsouhlasené. 8. Z upozornění na porušení povinností ze dne 12. 10. 2022 a 19. 10. 2022 soud zjistil, že žalovaná vytýká žalobci neomluvenou absenci ve dnech 5. 10. až 11. 10. a dále jednu zmeškanou hodinu dne 12. 10. 2022. 9. Z map s trasami jízd soud zjistil, že jde o sedm tras jízdy směrem do Ostravy v období od 8. 8. 2022 do 29. 9. 2022, přičemž je zde vždy zřejmá i cesta do místa označeného jako [webová adresa], [anonymizována dvě slova]. 10. Z dopisu žalobce ze dne 14. 10. 2022 soud zjistil, že žalobce sděluje žalované, že nesouhlasí s výtkou na porušení povinností, že svou docházku má v pořádku, že na místo práce stabilně dochází a že pro něj žádnou práci žalovaná nemá. 11. Ze sdělení [právnická osoba] vyplývá, že s žalovanou byla ukončena spolupráce ke konci září 2022. 12. Podle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. 13. Řízení o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru náleží svou podstatou mezi skutkově obtížné spory, u kterých lze předpokládat rozdílná tvrzení účastníků a četnost důkazních návrhů, přičemž důkazní břemeno leží na straně žalovaného zaměstnavatele, který je povinen v řízení tvrdit a prokázat, že zaměstnanec porušil pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem. Tento závěr však platí i ve vztahu k jiným žalobám na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru jednostranným jednáním. Důkazní břemeno k prokázání skutečností, jež odůvodňují takové rozvázání pracovního poměru, tíží totiž vždy toho, kdo rozvazovací úkon učinil (žalovaného), nikoli toho, kdo se takové neplatnosti domáhá (žalobce). Žalovaný je tak povinen v řízení tvrdit a prokázat, že byla naplněna skutková podstata, jež ukončení pracovního poměru jednostranným jednáním umožňuje (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1981/2016). 14. Byla to tedy žalovaná, koho tížilo důkazní břemeno k prokázání naplnění předpokladů pro okamžité zrušení pracovního poměru s žalobcem. Toto břemeno žalovaná neunesla, přičemž pro její neúčast při jednání ji soud nemohl v tomto směru poskytnout poučení podle § 118a o. s. ř. 15. Žalovaná sice uvedla ve svém vyjádření některá konkrétní tvrzení ohledně důvodů pro okamžité zrušení, ale tyto zůstaly pouze v rovině tvrzení. Žádné relevantní důkazy, které by prokazovaly jednání vytýkané žalobci, žalovaná neoznačila. 16. Ve vztahu k předmětným cestám žalovaná doložila knihu jízd, interní přehledy o cestách a mapy s vyznačenými trasami. S ohledem na postoj žalobce však nebylo sporné, že předmětné trasy žalobce skutečně vykonal, spornou zůstala otázka jejich oprávněnosti, přičemž co do tvrzení žalované, že se těmito cestami měl žalobce dopustit hrubého porušení svých povinností, nepředložila žalovaná ani jeden relevantní důkaz. Žalovanou předložené důkazy totiž prokazují pouze to, že cesty byly žalobcem vykonány, což však není samo o sobě dostačující pro závěr o opodstatněnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Na neoprávněnost daných cest pak nelze usuzovat ani pouze z toho, že v interních přehledech jsou všechny cesty za celé dny označeny jako„ neodsouhlasené“, neboť již porovnáním s předloženou knihou jízd je zřejmé, že v daných dnech žalobce auto využíval v rámci výkonu práce a doručoval mnoho desítek balíků – jde tedy zjevně o nějaký interní způsob evidence, který žalovaná nevysvětlila, ale který nemůže být sám o sobě důkazem o neoprávněnosti všech takto evidovaných cest. Pak by totiž žalovaná žalobci nevytýkala najetí 1 km navíc, ale vytýkala by mu všechny takto evidované cesty. Z těchto listin proto důvodnost okamžitého zrušení dovodit nelze a žádné jiné důkazy žalovanou označeny nebyly. 17. Co do vytýkaného skutku č. 8 žalovaná nepředložila žádný důkaz, a proto tento skutek rovněž zůstal v rovině neprokázaného tvrzení. 18. Vytýkané skutky č. 9 a 10 (neomluvená absence) také nebyly doloženy žádným relevantním důkazem. Následné výtky z 12. 10. 2022 a 19. 10. 2022 samy o sobě skutečnost, zda žalobci vznikla neomluvená absence, nedokládají. Žalovaná v daném ohledu nedoložila ani přehled docházky. Obrana žalobce, že žalovaná pro něj od října 2022 neměla práci, je přitom podpořena sdělením [právnická osoba] o ukončení spolupráce s žalovanou ke konci září 2022 (ověření této skutečnosti, která plynula ze spisu, bylo potřebné ke zjištění skutkového stavu). To, že žalovaná žalobci něco následně vytýká, ještě samo o sobě neprokazuje, že k vytýkanému jednání došlo, a to tím spíše, že se proti tomu žalobce písemně 14. 10. 2022 ohradil. 19. V řízení tedy nebylo prokázáno, že by se žalobce dopustil vytýkaného jednání, resp. že by žalobce porušil své povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci způsobem, který byl žalovanou uveden v okamžitém zrušení pracovního poměru. Důkazní břemeno v tomto směru tížilo pouze žalovanou, která však nad rámec jednoho vyjádření zůstala ve věci pasivní. S ohledem na závěr o neunesení důkazního břemene ze strany žalované soud jako nadbytečné zamítl další důkazní návrhy žalobce na výpovědi svědků, neboť tyto by mohly být relevantní až v případě, že by žalovaná své primární důkazní břemeno unesla. 20. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána ve lhůtě podle § 72 zák. práce, a dále jelikož důvody pro rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením nebyly v řízení prokázány, je toto okamžité zrušení pracovního poměru jako právní jednání, které odporuje zákonu a s ohledem na ochrannou funkci pracovního práva zjevně (tedy zřejmě, jednoznačně a nepochybně) narušuje veřejný pořádek, absolutně neplatné (§ 580 odst. 1, § 588 o. z. a § 1a odst. 1 písm. a) a § 1a odst. 2 zák. práce). Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. 21. Žalobce v řízení zastupovala advokátka, která mu byla ustanovena soudem podle § 30 o. s. ř. a jejíž hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty platí stát (§ 140 odst. 2 o. s. ř.). 22. Výše odměny ustanovené zástupkyně žalobce činí částku 15 101 Kč (po zaokrouhlení na koruny) sestávající z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (první porada s klientem, doplnění žaloby, vyjádření a účast při jednání) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 23. 11. 2023 náhrada 1 280,18 Kč za 110 ujetých km v částce 880,18 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,8 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 x 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 480,18 Kč ve výši 2 620,84 Kč. Odměnu za poradu s klientem soud nepřiznal, neboť v dané fázi řízení nedošlo k významné změně oproti stavu při doplnění žaloby a zároveň je přiznávána odměna za následné vyjádření žalobce ve věci samé, které právě reagovalo na repliku žalované k žalobě. 23. Žalobci soud v so