11 C 29/2025-30 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 11. 11. 2024 ve znění doplnění ze dne 29. 5. 2025 (čl. 23) domáhala se žalobkyně na žalované zaplacení částky 12 553,14 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovanou uzavřela prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku dne 29. 11. 2023 úvěrovou smlouvu č. , hodnota, (dále jen Smlouva), na jejímž základě poskytla žalované spotřebitelský úvěr do 17 200 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr společně s úrokem 1,066 % p.d., poplatkem za poskytnutí úvěru a dalšími poplatky (za službu „, Anonymizováno, “ a za informační SMS servis) vrátit ve splátkách počínaje první splátkou dne 29. 12. 2023 s tím, že konec kreditového rámce měl nastat 22. 5. 2025. Před poskytnutím úvěru žalobkyně v rámci posuzování úvěruschopnosti zjistila počet členů domácnosti žalované, kolik z nich má příjem, měsíční příjmy žalované a její pravidelné výdaje, dále zjistila, že žalovaná není registrována v registru exekucí, v insolvenčním rejstříku, nahlédla do databáze CNCB a do dalších registrů, například katastrálního rejstříku a rejstříku politicky aktivních osob. Úvěr žalobkyně žalované poskytla dne 29. 11. 2023 převodem částky 5 500 Kč na její účet č. , č. účtu, , žalovaná však na úhradu svého dluhu nezaplatila žalobkyni ničeho. Ke dni sepsání žaloby činila pohledávka žalobkyně za žalovanou 12 553,14 Kč a byla tvořena- jistinou 5 499,98 Kč;- poplatkem za vyplacení úvěru 109,45 Kč;- smluvním úrokem 6 720,98 Kč;- poplatkem za službu „, Anonymizováno, “ 102,48 Kč; a- poplatkem za službu „, Anonymizováno, “ 26,88 Kč.Dlužnou částku však žalovaná neuhradila ani poté co jí byla zaslána předžalobní upomínka ze dne 3. 9. 2024. K jednání dne 23. 9. 2025 se žalobkyně po předchozí řádné omluvě nedostavila.2. Žalovaná se k žalobě do dnešního dne nevyjádřila, ač jí byla doručena do vlastních rukou již dne 11. 8. 2025 (doručenka čl. 25v). K jednání dne 23. 9. 2025 se nedostavila, ač jí bylo předvolání k tomuto jednání doručeno společně se žalobou.3. Soud proto věc projednal a rozhodl bez účasti žalobkyně a žalované, přičemž při svém rozhodování vycházel z následujících důkazů, z nichž zjistil:- z výpisu o posouzení úvěruschopnosti, že žalobkyně o žalované zjistila, že žije sama, její měsíční výdaje na bydlení činí 5 000 Kč (o charakteru bydlení, zda nájemní, nebo vlastnické, zde nebylo uvedeno ničeho), výše splátek půjček činí 1 000 Kč (o počtu půjček a jejich výši zde nebylo uvedeno ničeho) a její čistý měsíční příjem činil 14 900 Kč (o typu příjmu, zda ze zaměstnání, důchodu či dávek, zde nebylo uvedeno ničeho). Ostatní zde uvedené údaje vznikly dopočtem.- obsahu e-mailové zprávy ze dne 9. 4. 2024, že žalobkyně vyhotovila zprávu, v níž žalovanou upozorňovala na prodlení s úhradou jejích závazků vůči žalobkyni v délce 102 dní. Nicméně nebylo prokázáno, že by tato e-mailová zpráva byla žalované skutečně odeslána, či dokonce doručena.- z předžalobní výzvy ze dne 3. 9. 2025 ve spojení s podacím lístkem, že žalobkyně zastoupena právním zástupcem vyzvala žalovanou k úhradě částky 13 148,14 Kč s odkazem na její dluh z blíže nespecifikované smlouvy o spotřebitelském úvěru. Nebylo však prokázáno, že by tato předžalobní výzva byla žalované skutečně doručena.- z potvrzení , právnická osoba, ze dne 28. 3. 2025 (čl. 18), že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaná a že na tento účet byla dne 29. 11. 2023 připsána platba ve výši 5 500 Kč z účtu č. , č. účtu, vedeného pro žalobkyni.- z výpisu z účtu žalované za dobu od 30. 11. 2022 do 17. 11. 2023, že jediným příjmem žalované v této době byly různé příspěvky od Úřadu práce. Na výpise se často objevuje údaj, že trvalý příkaz nebyl proveden.4. Z provedeného důkazu označeného jako- „obecné principy posuzování a filozofie společnosti“ soud rozhodné skutečnosti nezjistil, neboť se jednalo obecný dokument vypracovaný žalobkyní, bez vztahu k předmětnému sporu a bez důkazní hodnoty.- „identifikované příjmy“ a „přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli“ soud žádné rozhodné skutečnosti nezjistil, protože se jednalo o interní dokumenty žalobkyně bez důkazní hodnoty.- „smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ a „všeobecné obchodní podmínky“ soud žádné rozhodné skutečnosti nezjistil, protože smlouva nebyla podepsána žalovanou a nebylo prokázáno, že by právě toto právní jednání (se zde zachyceným obsahem) žalovaná učinila.- „informace pro spotřebitele“, „předpis denních splátek“ a „údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru“ soud žádné rozhodné skutečnosti nezjistil, protože se jednalo o interní dokumenty žalobkyně, u nichž nebylo nijak prokázáno, že by žalobkyně s jejich obsahem žalovanou seznámila.- „souhlas se zpracováním osobních údajů“ soud žádné rozhodné skutečnosti nezjistil, protože se tato listina nebyla podepsána žalovanou.- „autorizace ověření totožnosti“ a „bankid výpis“ soud žádné rozhodné skutečnosti nezjistil, neboť se jednalo o dokumenty vypracované žalobkyní bez důkazní hodnoty.5. Závěr, který soud provedeným dokazováním o skutkovém stavu učinil, je následující: Dne 17. 11. 2023 byla na účet číslo , č. účtu, , jehož majitelem byla žalovaná, převedena částka 5 500 Kč z účtu žalobkyně. Předžalobní výzva ze dne 3. 9. 2025 byla žalované zaslána téhož dne na adresu , adresa, , nicméně doručení této výzvy prokázáno nebylo, tudíž nebylo možno ani vycházet z domněnky dojití třetího pracovního dne po odeslání dle ustanovení § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako o. z.), ve znění pozdějších právních předpisů (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. II. ÚS 2403/19, který v bodě 8 dovodil, že „Jestliže stěžovatelka podpůrně argumentuje ustanovením § 573 obč. zák., který zakotvuje domněnku dojití zásilky, je k tomu třeba uvést, že tato vyvratitelná domněnka platí jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla. Nejedná se tedy o domněnku dojití písemnosti, která nebyla adresátovi prokazatelně doručena, ale byla prokazatelně odeslána (viz zákonná dikce "došlá zásilka").“).6. Naopak skutková tvrzení žalobkyně ohledně toho, že s žalovanou uzavřela prostřednictvím elektronické komunikace na dálku Smlouvu s jí vylíčeným obsahem a že před jejím uzavřením řádně prověřovala úvěruschopnost žalované, prokázáno nebylo, když žalobkyně k prokázání této skutečnosti přiložila pouze listiny, které vyhotovila sama, bez důkazní hodnoty. Protože se žalobkyně k soudnímu jednání nedostavila, nemohla být soudem vyzvána podle ust. § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.s.ř.) k označení důkazů k prokázání svých skutkových tvrzení, případně nemohla nastat fikce nespornosti jeho skutkových tvrzení dle ust. § 153b odst. 1 o.s.ř. Nemohla být ani soudem upozorněna na možnost jiného právního posouzení dle ust. § 118a odst. 2 o.s.ř.7. Podle ust. § 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř. K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.8. Podle ust. § 2991 o. z. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta prvá o.z. Plnila-li strana, aniž tu byl splatný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ust. § 1958 odst. 2 o.z. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle ust. § 1970 o.z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Na skutkový stav popsaný výše, kdy zejména nebylo prokázáno tvrzené uzavření Smlouvy, soud aplikoval zejména výše uvedené právní normy a dospěl k závěru, že smluvní vztah mezi účastníky je třeba posoudit po právní stránce podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalobkyně žalované ve smyslu cit. ust. § 2991 odst. 2 o. z. plnila bez právního důvodu částku 5 500 Kč, tudíž žalovaná je dle cit. § 2993 věta prvá o.z. povinna tuto částku vydat, což však dle tvrzení žalobkyně do dnešního dne neučinila. Bylo tak na žalované, aby případně tvrdila a prokazovala, že uhradila více, což však žalovaná při tomto řízení neučinila. Pohledávka se ve smyslu cit. ust. § 1958 odst. 2 o.z. stal