11 C 88/2025-23 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 6. 6. 2025 domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 13 718,41 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku dne 8. 4. 2024 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen Smlouva), na jejímž základě poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr s možností postupného čerpání do výše 64 600 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr společně s úrokem 1,07 % p.d., poplatkem za poskytnutí úvěru 1,99 % z čerpané částky a dalšími poplatky (za službu „, Anonymizováno, “ 461,16 Kč, za službu „, Anonymizováno, “ 330 Kč a za „, Anonymizováno, “ 120,96 Kč) vrátit ve splátkách počínaje první splátkou dne 8. 5. 2024 s tím, že konec kreditového rámce měl nastat 29. 9. 2025. Před poskytnutím úvěru žalobkyně v rámci posuzování úvěruschopnosti zjistila počet členů domácnosti žalovaného, kolik z nich má příjem, měsíční příjmy žalovaného a jeho pravidelné výdaje, dále zjistila, že žalovaný není registrován v registru exekucí, v insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů a do dalších registrů, například katastrálního rejstříku a rejstříku politicky aktivních osob. Úvěr žalobkyně žalovanému poskytla dne 8. 4. 2024 ve výši 5 500 Kč a dne 12. 5. 2024 ve výši 505 Kč, a to převodem na jeho účet č. , č. účtu, , žalovaný však na úhradu svého dluhu zaplatil žalobkyni pouze částku 85,25 Kč a s úhradou pravidelných denních splátek se dostal do prodlení, což žalobkyni vedlo k tomu, že Smlouvu vypověděla ke dni 13. 1. 2025. Ke dni sepsání žaloby činila pohledávka žalobkyně za žalovaným 13 718,41 Kč a byla tvořena- jistinou 5 919,71 Kč;- poplatkem za vyplacení úvěru 79,26 Kč;- smluvním úrokem 7 435,56 Kč;- poplatkem za službu „, Anonymizováno, “ 32,94 Kč;- poplatkem za službu „, Anonymizováno, “ 242,30 Kč a- poplatkem za službu „, Anonymizováno, “ 8,64 Kč.Dlužnou částku však žalovaný neuhradil ani poté co mu byla zaslána předžalobní upomínka ze dne 21. 5. 2025. K jednání dne 19. 12. 2025 se žalobkyně po předchozí řádné omluvě nedostavila.2. Žalovaný se k žalobě do dnešního dne nevyjádřil, ač fikce jejího doručení na adresu evidovanou v ISZR jako adresa trvalého pobytu žalovaného nastala již 8. 12. 2025 (výzva pro vyvěšení čl. 17). K jednání dne 19. 12. 2025 se nedostavil, ač mu bylo předvolání k tomuto jednání doručeno společně se žalobou.3. Soud proto věc projednal a rozhodl bez účasti žalobkyně a žalovaného, přičemž při svém rozhodování vycházel z následujících důkazů, z nichž zjistil:- z výpisu o posouzení úvěruschopnosti, že žalobkyně o žalovaném zjistila, že žije sám, jeho měsíční výdaje na bydlení činí 3 000 Kč (o charakteru bydlení, zda nájemní, nebo vlastnické, zde nebylo uvedeno ničeho, ačkoli tato částka by byla nepřiměřeně nízká i v případě vlastnického bydlení), výše splátek půjček činí 3 500 Kč (o počtu půjček a jejich výši zde nebylo uvedeno ničeho), jeho další nezbytné výdaje činí 1 500 Kč (o charakteru těchto výdajů nebylo zjištěno ničeho), zbytné výdaje činí 4 500 Kč a jeho čistý měsíční příjem činil 42 100 Kč (o typu příjmu, zda ze zaměstnání, důchodu či dávek, zde nebylo uvedeno ničeho). Ostatní zde uvedené údaje vznikly dopočtem. Jednalo se však opět o interní dokument žalobkyně s pochybnou důkazní hodnotou.- z obsahu e-mailové zprávy ze dne 13. 1. 2025, že žalobkyně vyhotovila zprávu, v níž žalovaného upozorňovala na prodlení s úhradou jeho závazků vůči žalobkyni v délce 91 dní. Nicméně nebylo prokázáno, že by tato e-mailová zpráva byla žalovanému skutečně odeslána, či dokonce doručena.- z předžalobní výzvy ze dne 21. 5. 2025 ve spojení s podacím lístkem, že žalobkyně zastoupena právním zástupcem vyzvala žalovaného k úhradě částky 13 718,41 Kč s odkazem na jeho dluh ze Smlouvy. Nebylo však prokázáno, že by tato předžalobní výzva byla žalovanému skutečně doručena.- z potvrzení , právnická osoba, ze dne 11. 8. 2025 (čl. 11), že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaný a že na tento účet byla připsána dne 8. 4. 2024 platba ve výši 5 500 Kč a dne 12. 5. 2024 platba ve výši 505 Kč, v obou případech z účtu č. , č. účtu, vedeného pro žalobkyni.4. Z provedeného důkazu označeného jako- kopií OP žalovaného soud rozhodné skutečnosti (vyjma prostého faktu, že jí žalobkyně disponuje) nezjistil, neboť tato kopie sama o sobě žádné rozhodné tvrzení žalovaného neprokazovala.- „identifikované příjmy“ a „přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli“ soud žádné rozhodné skutečnosti nezjistil, protože se jednalo o interní dokumenty žalobkyně bez důkazní hodnoty.- „smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ soud žádné rozhodné skutečnosti nezjistil, protože smlouva nebyla podepsána žalovaným a nebylo prokázáno, že by právě toto právní jednání (se zde zachyceným obsahem) žalovaný učinil.- „autorizace ověření totožnosti“ soud žádné rozhodné skutečnosti nezjistil, neboť se jednalo o dokument vypracovaný žalobkyní bez důkazní hodnoty.- „obecné principy posuzování a filozofie společnosti“ soud rozhodné skutečnosti nezjistil, neboť se jednalo obecný dokument vypracovaný žalobkyní, bez vztahu k předmětnému sporu a bez důkazní hodnoty.5. Závěr, který soud provedeným dokazováním o skutkovém stavu učinil, je následující: Ve dnech 8. 4. 2024 a 12. 5. 2024 byla na účet číslo , č. účtu, , jehož majitelem byl žalovaný, převedena celkem částka 6 005 Kč z účtu žalobkyně, zatímco žalovaný žalobkyni dle jejích skutkových tvrzení vrátil pouze částku 85,25 Kč. Předžalobní výzva ze dne 21. 5. 2025 byla žalovanému zaslána téhož dne na adresu , adresa, , nicméně doručení této výzvy prokázáno nebylo, tudíž nebylo možno ani vycházet z domněnky dojití třetího pracovního dne po odeslání dle ustanovení § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako o. z.), ve znění pozdějších právních předpisů (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. II. ÚS 2403/19, který v bodě 8 dovodil, že „Jestliže stěžovatelka podpůrně argumentuje ustanovením § 573 obč. zák., který zakotvuje domněnku dojití zásilky, je k tomu třeba uvést, že tato vyvratitelná domněnka platí jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla. Nejedná se tedy o domněnku dojití písemnosti, která nebyla adresátovi prokazatelně doručena, ale byla prokazatelně odeslána (viz zákonná dikce "došlá zásilka").“).6. Naopak skutková tvrzení žalobkyně ohledně toho, že s žalovaným uzavřela prostřednictvím elektronické komunikace na dálku Smlouvu s jí vylíčeným obsahem a že před jejím uzavřením řádně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, prokázáno nebylo, když žalobkyně k prokázání této skutečnosti přiložila pouze listiny, které vyhotovila sama, bez důkazní hodnoty. Protože se žalobkyně k soudnímu jednání nedostavila, nemohla být soudem vyzvána podle ust. § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.s.ř.) k označení důkazů k prokázání svých skutkových tvrzení, případně nemohla nastat fikce nespornosti jeho skutkových tvrzení dle ust. § 153b odst. 1 o.s.ř. Nemohla být ani soudem upozorněna na možnost jiného právního posouzení dle ust. § 118a odst. 2 o.s.ř.7. Podle ust. § 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř. K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.8. Podle ust. § 2991 o. z. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta prvá o.z. Plnila-li strana, aniž tu byl splatný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ust. § 1958 odst. 2 o.z. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle ust. § 1970 o.z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Na skutkový stav popsaný výše, kdy zejména nebylo prokázáno tvrzené uzavření Smlouvy, soud aplikoval zejména výše uvedené právní normy a dospěl k závěru, že smluvní vztah mezi účastníky je třeba posoudit po právní stránce podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalobkyně žalovanému ve smyslu cit. ust. § 2991 odst. 2 o. z. plnila bez právního důvodu částku 6 005