20 C 75/2025-27 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u soudu dne 21. 5. 2025 (ve znění doplňujícího podání ze dne 16. 7. 2025) domáhala po žalované zaplacení částky 31 975,59 Kč s úrokovým příslušenstvím. Uváděla, že žalovaná uzavřela dne 7. 9. 2023 s původním věřitelem , právnická osoba, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr, dále poplatek ve výši 13 878 Kč (přičemž jeho složení žalobkyně specifikovala) a pojistné formou 52 týdenních splátek po 556 Kč. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas. Na dlužné jistině neuhradila částku 13 703,45 Kč a na dlužném poplatku částku 10 772,14 Kč. Na předmětný úvěr uhradila dle sdělení žalobkyně pouze částku 2 400 Kč. Původní věřitel postoupil pohledávku na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 (s účinností k témuž dni). Žalobkyně mimo zaplacení dlužné části jistiny, dlužného poplatku a smluvní pokuty ve výši 7 500 Kč požaduje po žalované uhrazení příslušenství, a to smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení (obojí jak v kapitalizované, tak i v obecně vymezené výši – do zaplacení). Žalobkyně dále sdělovala, jak byla posuzována úvěruschopnost žalované původním věřitelem. Jelikož žalovaná ode dne postoupení pohledávky již ničeho neuhradila, žalobkyně se obrátila se svým nárokem na soud.2. Soud nevydal v této věci elektronický platební rozkaz s ohledem na požadovaný poplatek a smluvní pokutu, když tyto nároky byly již v této fázi řízení hodnoceny jako požadavky, které zřejmě nemohou být přiznány.3. Následným podáním ze dne 19. 8. 2025 žalobkyně doplnila své podání ohledně posuzování úvěruschopnosti žalované. Původní věřitel splnil svou povinnost ve smyslu § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy o úvěru. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované (informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedené v části Ověřené dokumenty). Bylo rovněž nahlédnuto do insolvenčního rejstříku k žalované. Původní věřitel ani žalobkyně nemají k dispozici kopie dokladů žalované, tyto doklady bývají pouze předkládány při sjednávání a uzavírání smlouvy.4. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neučinili soudu žádné podání, zejména tedy ani žalovaná se nevyjádřila jak k textu podané žaloby (která jí byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě nečinila v řízení spornými. Soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání.5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění:Žalovaná prostřednictvím listiny Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 7. 9. 2023 žádala společnost , právnická osoba, o poskytnutí částky ve výši 6 000 Kč. V kartě uvedla, že žije jako spolubydlící, je rozvedená, nevlastní automobil, nevyživuje další osobu. Její příjem je tvořen starobním důchodem ve výši 13 010 Kč. Celkový čistý příjem domácnosti tvoří částku 32 110 Kč. Odhadované měsíční výdaje pak činí 3 000 Kč. Žalovaná dle karty neměla další spotřebitelský úvěr u jiné společnosti ani kreditní kartu. Měly být doloženy složenky za 07 a 08/2023, výměr důchodu a ZP. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, je patrno, že výše uvedená společnost poskytla žalované částku ve výši 15 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala uhradit navíc poplatek ve výši 11 954 Kč (který sestává z úroku 7 457 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč a částky 2 997 Kč za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení). Celková dlužná částka, kterou měla žalovaná uhradit činila 28 878 Kč (včetně doplňkového pojištění 1 924 Kč). Smlouva upravovala další práva a povinnosti smluvních stran, smluvní pokutu. Úroková sazba činila 86 %, RPSN pak 171,93 %. Dlužná částka měla být splacena prostřednictvím 52 splátek po 556 Kč (poslední 522 Kč). Listina je datována 7. 9. 2023, podepsána oběma smluvními stranami. Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru pak upravovaly podrobněji práva a povinnosti smluvních stran, zejména uzavření smlouvy, splácení úvěru, prodlení zákazníka. Z Tabulky umoření je zřejmé, že žalovaná čerpala částku ve výši 15 000 Kč a uhradila celkem částku 2 400 Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025, jejíž přílohou byl seznam postupovaných pohledávek. Tato skutečnost byla žalované oznámena prostřednictvím dopisu Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 1. 2025 (součástí byla listina Informace o zpracování osobních údajů). Zaslání dopisu žalobkyně doložila podacím lístkem pošty. Předžalobní upomínkou ze dne 16. 4. 2025 byla žalovaná upozorněna na možné soudní řízení v případě neuhrazení dlužné částky. K předžalobní upomínce byl rovněž doložen podací lístek pošty. Z rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97, plyne právní názor, že k řádnému s odbornou péčí, náležitému a úplnému přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného stačilo, že listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce.6. Úvodem soud uvádí, že jako nepřípadný hodnotí odkaz žalobkyně na rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97, neboť jmenovaný soud rozhodoval ve věci smlouvy uzavřené za účinnosti zákona č. 145/2010 Sb. , právnická osoba, věc je však relevantní ZosÚ, který v § 78 odst. 1, odst. 2 písm. b), odst. 4 výslovně ukládá povinnost tyto dokumenty uchovávat. Jestliže žalobkyně kopie dokladů nemá, vede to k tomu, že soud nemůže čerpat skutkové poznatky přímo z listin, které mají tvrzené skutečnosti dokládat, a nemůže si tak ani učinit celkový obraz o ekonomické situaci žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru. I kdyby měla zákaznická karta prokazovat, že předmětné listiny žalovaná předložila, nemůže prokazovat jejich obsah, a tím tedy ani nemůže prokazovat, zda původní věřitel dostál svým povinnostem podle ZosÚ.7. Podle § 86 odst. 1 a 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též „ZosÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 věta prvá ZosÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.9. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele tak, že jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a maje