10 C 29/2025-82 – Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 313,18 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel , právnická osoba, uzavřel dne 9. 6. 2021 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Na základě této smlouvy v souladu se sjednanou doplňkovou službou komfortního a flexibilního splácení poskytl původní věřitel žalovanému hotovostní peněžní prostředky ve výši 49 000 Kč, a to v den uzavření smlouvy s tím, že žalovaný se zavázal poskytnutou částku splatit společně s částkou 22 665 Kč (kapitalizovaný úrok ve výši 15 853 Kč, poplatek za zpracování smlouvy ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení 5 312 Kč) formou 12 měsíčních splátek po 5 973 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena dne 9. 6. 2022. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 s účinností ke dni 16. 12. 2022. Do postoupení pohledávky žalovaný na předmětnou pohledávku uhradil celkem 19 000 Kč. V období od postoupení pohledávky do sepsání žaloby žalovaný uhradil v 9 platbách celkem 42 500 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny 17 313,18 Kč a úrokového příslušenství.2. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila skutečnosti ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného. Podle žalobkyně původní věřitel splnil svou povinnost ve smyslu § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy úvěru. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného (informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedené v části označené jako ověřené dokumenty). Ze zákaznické karty je zřejmé, že původní věřitel před uzavřením smlouvy ověřil majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy a z výpisů z bankovního účtu (04, 05/2021). Žalovaný uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako řidič ve společnosti , právnická osoba, , kde jeho měsíční příjem činí 50 270 Kč. Uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost ani žádné další závazky vůči jiným společnostem. Bylo nahlédnuto do insolvenčního rejstříku. Původní věřitel ani žalobkyně nemají k dispozici kopie dokladů žalovaného, tyto doklady bývají pouze předkládány při sjednávání a uzavírání smlouvy. Žalobkyně odkázala na rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97, z něhož plyne právní názor, že k řádnému s odbornou péčí, náležitému a úplnému přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného stačilo, že listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), a rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu věci.4. Dne 9. 6. 2021 uzavřel původní věřitel , právnická osoba, s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 49 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem v částce 15 853 Kč, úhradou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatkem za rozšířené doplňkové služby v souhrnné výši 5 312 Kč, tj. celkem 22 665 Kč ve 12 měsíčních splátkách po 5 973 Kč (poslední 5 962 Kč). Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že převzal v hotovosti částku 49 000 Kč. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný za období od 16. 12. 2021 do 16. 11. 2022 uhradil 4 platby v celkové výši 19 000 Kč. Žalovaný byl předžalobní upomínkou ze dne 28. 3. 2024 vyzván k zaplacení dlužné částky. Zaslání této upomínky bylo doloženo podacím lístkem pošty. Svou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně doložila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, seznamem postupovaných pohledávek, potvrzením o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr bylo dále zjištěno, že žalovaný původně žádal o poskytnutí částky 60 000 Kč, je rozvedený, nemá žádnou vyživovací povinnost, je vysokoškolsky vzdělaný a jako cizinec má povolení k pobytu do 31. 10. 2021, konkrétní druh bydlení neuvedl. Pracuje na plný úvazek jako řidič u společnosti , právnická osoba, a dosahuje čistého příjmu 52 270 Kč. Jiný zdroj příjmu nemá. Odhadované měsíční výdaje žalovaný uvedl 12 000 Kč bez bližší specifikace. Žalovaný nemá externí ani interní splátky, nevlastní automobil. Žalovaný měl doložit 2 výpisy z bankovního účtu 4, 5 /2021.5. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle následujících zákonných ustanovení.6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též „zákon o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.8. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele tak, že jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.10. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.11. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Úvodem soud uvádí, že jako nepřípadný hodnotí odkaz žalobkyně na rozsudek Krajského s