Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí 13 EVC 1/2025-82 – Zaplacení 1 675

Návrhem doručeným soudu dne 4. 12. 2025 se žalobce domáhal vydání evropského platebního rozkazu s tím, že žalobce pro žalovaného na základě objednávky vykonal služby, které jsou specifikovány ve fakturách. Žalobce všechny své povinnosti splnil řádně a včas, proto byly vystaveny dvě faktury s datem splatnosti 4. 5. 2025, a to na částku 1 675 EUR a 3 382,50 EUR.2. Zdejší soud vydal dne 2. 1. 2026 evropský platební rozkaz, kterým návrhu zcela vyhověl. Evropský platební rozkaz spolu s návrhem byl doručen do datové schránky žalovaného 23. 1. 2026. Žalovaný podal dne 4. 2. 2026 odpor.3. K výzvě soudu ze dne 18. 2. 2026 doplnil žalobce svůj návrh podáním doručeným soudu dne 13. 3. 2026. Uvedl, že žalovaný se závazně přihlásil na , Anonymizováno, , který se konal ve dnech 3. 4. 2025 až 5. 4. 2025 v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a této akce se následně zúčastnil. V souvislosti s účastí žalovaného vystavil žalobce dne 20. 4. 2025 dvě faktury se splatností dne 4. 5. 2025. Fakturou č. , hodnota, vyúčtoval účast vystavovatele a registrační poplatky v celkové částce 3 382,50 EUR. Fakturou č. , hodnota, vyúčtoval stravování a ubytování účastníků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , Anonymizováno, v celkové částce 1 675 EUR, přičemž částka 775 EUR představovala náklady na stravování a částka 900 EUR náklady na ubytování za období od 3. 4. 2025 do 5. 4. 2025. Dne 17. 9. 2025 vyhotovil žalobce pokus o smír před podáním žaloby, který byl žalovanému doručen dne 23. 9. 2025., právnická osoba, rámci podání doručeného soudu dne 13. 3. 2026 vzal žalobce žalobu zpět co do částky 3 382,50 EUR s úrokem z prodlení ve výši 10,40 % ročně z této částky od 18. 2. 2026 do zaplacení. Žalobce prokázal výpisem ze svého účtu, že částka 3 382 EUR mu byla uhrazena 17. 2. 2026.5. Usnesením zdejšího soudu ze dne 21. 4. 2026 č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, řízení částečně zastaveno o částku 3 382,50 EUR s úrokem z prodlení ve výši 10,40 % ročně, z částky 3 382,50 EUR od 18. 2. 2026 do zaplacení (přestože žalovaný žalobci uhradil 3 382 EUR, sám žalobce navrhoval zpětvzetí o částku 0,5 EUR vyšší, než byla uhrazena částka).6. V rámci podání doručeného soudu dne 29. 7. 2026 vzal žalobce žalobu zpět co do částky 1 675 EUR s úrokem z prodlení ve výši 10,40 % ročně z částky 1 675 EUR od 17. 6. 2026 do zaplacení. Žalobce setrval na zaplacení částky 0,50 EUR s úrokem z prodlení ve výši 10,40 % ročně z částky: 3 382 EUR od 5. 5. 2025 do 16. 2. 2026, z částky 1 675 EUR od 5. 5. 2025 do 16. 6. 2026 a 0,50 EUR od 5. 5. 2025 do zaplacení. Žalobce prokázal detailem pohybu na účtu, že od žalovaného přijal platbu 1 675 EUR dne 16. 6. 2026.7. V dané věci se jedná o řízení s mezinárodním prvkem, když žalobce je právnickou osobou se sídlem na území Slovenské republiky. Ve věci je dána příslušnost soudu České republiky k rozhodování věci, a to dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, a to dle čl. 4 odst. 1 („Nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost, žalovány u soudů tohoto členského státu“). Hmotněprávní vztah mezi účastníky se pak řídí právem Slovenské republiky, a to dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), a to dle čl. 4 odst. 1) písm. b) („V míře, ve které nebylo právo rozhodné pro smlouvu zvoleno podle článku 3, a aniž jsou dotčeny články 5 až 8, je právo rozhodné pro následující smlouvy určeno takto: smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště“). Právní vztah mezi účastníky lze hodnotit jako nepojmenovanou smlouvu dle § 269 odst. 2) zákona č. 513/1991 Zb., Obchodný zákonník Slovenské republiky, neboť obsahem smlouvy bylo zajištění účasti na kongresu, registračních poplatků, ubytování a stravování. Samotné ubytování pak je možné podpůrně posuzovat podle ustanovení Občianskeho zákonníka (zákon č. 40/1964 Zb.) Slovenské republiky, a to dle ustanovení § 754 až § 759.8. Z provedeného dokazování vyplynulo, že právním důvodem plnění poskytovaného žalobcem žalovanému byla smlouva o účasti na , Anonymizováno, konaném ve dnech 3. 4. 2025 až 5. 4. 2025, jejímž předmětem bylo zajištění účasti pracovníků žalovaného na kongresu, včetně registračních poplatků, ubytování a stravování. Listinnými důkazy bylo současně prokázáno, že žalovaný se na uvedenou akci řádně přihlásil a jeho pracovníci se jí skutečně zúčastnili. V průběhu řízení bylo dále zjištěno, že žalovaný nárok žalobce co do základu nezpochybňoval a po podání žaloby postupně uhradil žalovanou jistinu (kromě částky 0,50 EUR, kterou však žalobce rovněž zahrnul do částečného zpětvzetí – viz vysvětleno níže). Z tohoto důvodu bylo usnesením ze dne 21. 4. 2026, č. j. 13 EVC 1/2025-64, řízení v rozsahu částky 3 382,50 EUR spolu s úrokem z prodlení ve výši 10,40 % ročně z částky 3 382,50 EUR od 18. 2. 2026 do zaplacení zastaveno (přestože bylo zaplaceno 3 382 EUR, zpětvzetí bylo v částce 3 382,50 EUR). Následně soud s ohledem na další částečné zpětvzetí žaloby doručené dne 29. 7. 2026 postupoval podle § 96 odst. 2 o. s. ř. a ve výroku III. tohoto rozsudku řízení o zaplacení částky 1 675 EUR s úrokem z prodlení ve výši 10,40 % ročně z částky 1 675 EUR od 17. 6. 2026 do zaplacení zastavil. Oběma částečnými zpětvzetími byla vyčerpána celá původně žalovaná jistina ve výši 5 057,50 EUR. Žalovaný tak žalobci na jistině ničeho nedluží, a to ani částku 0,50 EUR, kterou žalobce zmiňuje v podání doručeném soudu dne 29. 7. 2026. Z provedeného dokazování totiž vyplynulo, že žalovaný uhradil dne 17. 2. 2026 částku 3 382 EUR a dne 16. 6. 2026 částku 1 675 EUR. Soud současně připomíná, že při rozhodování o zastavení řízení byl vázán rozsahem zpětvzetí žaloby učiněným žalobcem, nikoliv částkou, kterou žalovaný fakticky uhradil. Jelikož splatnost obou fakturovaných částek nastala dne 4. 5. 2025, vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 10,40 % ročně od následujícího dne, tedy od 5. 5. 2025. Nárok na úrok z prodlení proto žalobci svědčí z částky 3 382 EUR za období od 5. 5. 2025 do 17. 2. 2026, z částky 1 675 EUR za období od 5. 5. 2025 do 16. 6. 2026 a z částky 0,50 EUR za období od 5. 5. 2025 do 17. 2. 2026; uvedený nárok na zaplacení příslušenství byl proto žalobci přiznán ve výroku II. tohoto rozsudku.9. Přiznaná výše úroku z prodlení (10,40 % ročně) vyplývá z § 369 odst. 2 zákona č. 513/1991 Zb. obchodného zákoníka Slovenské republiky („Ak výška úrokov z omeškania nebola dohodnutá, dlžník je povinný platiť úroky z omeškania v sadzbe, ktorú ustanoví vláda Slovenskej republiky nariadením.“). Dle nařízení vlády číslo 21/2013 Z.z. Slovenské republiky pak platí: „Sadzba úrokov z omeškania sa rovná základnej úrokovej sadzbe Európskej centrálnej banky platnej k prvému dňu príslušného kalendárneho polroka omeškania zvýšenej o osem percentuálnych bodov; takto určená sadzba úrokov z omeškania sa použije počas celého tohto kalendárneho polroka omeškania“.10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy návrh na vydání evropského platebního rozkazu žalobce podal 4. 12. 2025 a žalovaný uhradil celou jistinu dluhu ve dvou platbách (3 382 EUR dne 17. 2. 2026, částku 1 675 EUR dne 16. 6. 2026). Soud vyhodnotil, že žaloba ve věci byla podána důvodně a žalovaný před rozhodnutím ve věci plně uhradil jistinu dluhu. Žalobce tak má nárok na celkové náklady řízení, které v souvislosti s řízením v České republice vynaložil. Vzhledem k tomu, že jistina dluhu byla určena v cizí měně, (EUR), soud vyhodnocoval hodnotu jednotlivých vynaložených právních úkonů ve vztahu ke dni jejich učinění u českého soudu. Žalobci tak byly přiznány následující právní úkony: 1) příprava a převzetí věci – 17. 9. 2025, 2) předžalobní výzva k plnění 17. 9. 2025, 3) podání návrhu ve věci samé 4. 12. 2025, 4) částečné zpětvzetí doručené soudu dne 13. 3. 2026, 5) doplnění návrhu a podání doručené soudu dne 29. 7. 2026 (celkem 5právních úkonů). Kurz CZK/EUR ke dni 17. 9. 2025 činil 24,330 Kč za 1 EUR, ke dni 4. 12. 2025 25,20 Kč za 1 EUR, ke dni 13. 3. 2026 25,095 Kč za 1 EUR a ke dni 29. 7. 2026 ve výši 24,610 Kč za 1 EUR. První čtyři úkony byly vypočteny z celkové dlužné částky 5 057,50 EUR, poslední úkon z částky 1 675 EUR (neboť předmětem zpětvzetí, a tedy soudního řízení byla již pouze tato částka). Za přípravu a převzetí věci a předžalobní výzvu k plnění bylo vycházeno z částky 123 048,97 Kč, za podání návrhu ve věci samé z částky 127 449 Kč, za podání doručené soudu dne 13. 3. 2026 z částky 126 917,96 Kč a za podání doručené soudu dne 29. 7. 2026 z částky 41 221,75 Kč. Dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif - AT) tak za přípravu a převzetí věci a předžalobní výzvu k plnění žalobci náleží dle § 7 AT 6 060 Kč za každý z těchto úkonů, za úkon podání návrhu ve věci samé 6 220 Kč, za podání doručené soudu dne 13. 3. 2026 úkon po 6 180 Kč a za podání doručené soudu dne 29. 7. 2026 náleží úkon po 2 780 Kč. Za každý z provedených úkonů právní služby žalobci náleží rovněž režijní paušál ve výši 450 Kč, a to dle § 13 odst. 4 AT. Celkově tak na přiznaných úkonech právní služby náleží právnímu zástupci žalobce 29 550 Kč (včetně režijního paušálu 450 Kč za každý z 5ti úkonů). Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobce je poplatníkem DPH na území Slovenské republiky, kde DPH činí 23 %, bylo právnímu zástupci žalobce přiznáno na DPH 6 796,50 Kč. Dále byl žalobci přiznán zaplacený soudní poplatek ve výši 6 118 Kč. Celkové náklady řízení činí 42 464,50 Kč, které je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.