13 C 135/2020-83 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Návrhem doručeným soudu dne 30. 9. 2020 se žalobce po žalovaném domáhal vydání bezdůvodného obohacení ve výši 83.735,79 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] jako úvěrujícím smlouvu o úvěru dne 13. 11. 2017, na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 100.000 Kč, který pro něj byl veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], úvěr nebyl řádně splácen, proto došlo k jeho zesplatnění dne 29. 12. 2018. Vzhledem k tomu, že žalobce má pochybnosti o řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany [právnická osoba], posoudil uzavřenou smlouvu o úvěru za neplatnou a v daném případě požaduje plnění z neplatného právního úkonu, jakožto bezdůvodné obohacení ze strany žalovaného. Žalovaný z předmětných 100.000 Kč uhradil pouze 16.264,21 Kč, žalobce proto požaduje zbylých 83.735,79 Kč. K uhrazení bezdůvodného obohacení vyzval žalobce žalovaného do 7 dnů od doručení předžalobní výzvy ze dne 6. 8. 2020, žalovaný na výzvu nijak nereagoval (dopis z předžalobní výzvou se žalobci vrátil zpět nevyzvednutý). 2. Opatrovník žalovaného ponechal rozhodnutí na úvaze soudu. Ve svém písemném podání ze dne 17. 6. 2021 z procesní opatrnosti uplatnil námitku promlčení, kterou však následně vzal zpět, za situace, kdy žaloba byla podána 30. 9. 2020 a k zesplatnění úvěru došlo 29. 12. 2018. 3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že dne 13. 11. 2017 mezi úvěrujícím [právnická osoba] a úvěrovaným – žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl na úvěrový účet č. [bankovní účet] poskytnut úvěr ve výši 100.000 Kč. Výše měsíční splátky byla sjednána na 1.633 Kč, úroková sazba 11,9 % ročně, splatnost byla sjednána do 15. 12. 2025. Z výpisu z úvěrového účtu za období od 13. 11. 2017 do 31. 12. 2017 č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že 13. 11. 2017 byl žalovanému poskytnut bezhotovostní úvěr ve výši 100.000 Kč. Účet byl veden na jméno žalovaného. Součástí spisového materiálu je žádost o poskytnutí úvěrového produktu, přičemž žádná ze zjištěných skutečností není doložena důkazy (např. příjem ze zaměstnání, nebyly zjišťovány výdaje úvěrovaného apod.). Z potvrzení ze dne 16. 11. 2017 vyplynulo, že žalovaný byl k tomuto datu dlouhodobě ubytován na ubytovně [právnická osoba], [část obce a číslo], [obec]. Tato adresa je pak zaznamenána i v adrese bydliště ve smlouvě o úvěru. Dopisem ze dne 27. 11. 2018 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, nejpozději do 29. 12. 2018. Dopisem z 29. 12. 2018 pak byl žalovaný informován o okamžité splatnosti celkového dluhu. Listiny byly žalovanému doručovány na adresu uvedenou ve smlouvě o úvěru [část obce a číslo], [obec]. Pohledávka byla následně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 8. 2019, což bylo žalovanému oznámeno dne 24. 9. 2019 6. 8. 2020 byla vyhotovena předžalobní upomínka dle § 142a o. s. ř., která byla rovněž žalovanému doručována na adresu uvedenou ve smlouvě o úvěru. 4. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru § 86 odst. 1, 2 platí: Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru § 87 odst. 1 platí: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Jak vyplynulo z provedeného dokazování mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dne 13. 11. 2017, na základě které se do dispozice žalovaného dostaly finanční prostředky ve výši 100.000 Kč. Vzhledem k absenci jak tvrzení, tak prokázání skutečností týkajících se posouzení úvěruschopnosti žalovaného při sjednávání předmětné smlouvy o úvěru lze vyhodnotit tento právní závazek vzhledem k ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru jako neplatný (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 č. j. 1AS 30/2015-39). Na finanční plnění, které se dostalo do dispozice žalovaného tak lze nahlížet jako na bezdůvodné obohacení dle § 2991 občanského zákoníku. Od částky 100.000 Kč byla odečtena částka, kterou žalovaný uhradil, a to ve výši 16.264,21 Kč. Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného tak zůstalo ve výši 83.735,79 Kč. Žalobci rovněž náleží zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 30. 9. 2020 do zaplacení. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Na nákladech právního zastoupení bylo právnímu zástupci žalobce přiznáno: zaplacený soudní poplatek 4.187 Kč, 4 úkony právní pomoci dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) za převzetí a přípravu věci, předžalobní výzvu k plnění, sepis žaloby a jednání u soudu dne 12. 10. 2021 po 4.460 Kč (17.840 Kč), dále 4 režijní paušály po 300 Kč (tj. 1.200 Kč), dále cestovné ve výši 2.631,09 Kč na trase [obec] – [obec] a zpět – 422 km, osobním vozidlem Škoda Fabia sedan 5S86202 při průměrné spotřebě paliva Natural 95 6,6 litrů na 100 km a vyhláškové ceně paliva 27,80 Kč na 1 litr a náhradním koeficientu 4,40 Kč za 1 km, dále zmeškaný čas 1.200 Kč (100 Kč za 12 půlhodin) a DPH 21 % ve výši 4.802,93 Kč, celkové náklady řízení ve výši 31.861,02 Kč je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 11. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému byl ustanoven opatrovník pro řízení v osobě advokáta, bylo výrokem III. rozhodnuto o přiznání odměny za zastupování žalovaného. Tato odměna činí celkem 11.424 Kč, a to za 3 úkony právní pomoci (příprava a převzetí věci, vyjádření ze dne 17. 7. 2021 a účast u jednání soudu dne 12. 10. 2021), tj. 3 x 4.460 = 13.380 + 3 režijní paušály po 300 Kč, tj. 900 Kč. Dle § 12a advokátního tarifu se od uvedené odměny odečítá 20 % tj. 2.856 Kč, celková odměna pro opatrovníka činí 11.424 Kč, která bude opatrovníkovi zaplacena z účtu Okresního soudu ve Vsetíně do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 12. Dle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Vzhledem ke skutečnosti, že z rozpočtových prostředků bude vyplacena odměna opatrovníkovi [příjmení] [jméno] [příjmení] ve výši 11.424 Kč, je následnou povinností žalovaného, jakožto účastníka, který nebyl ve sporu úspěšný, tyto náklady řízení uhradit zpět státu, a to na účet Okresního soudu ve Vsetíně ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.