14 C 3/2022-21 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 3. 1. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč s úrokovým příslušenstvím. Uváděla, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 26. 6. 2020 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku 5 000 Kč a žalovaný se zavázal ji vrátit nejpozději ve lhůtě do 13. 9. 2020. Žalovaný však právní předchůdkyni žalobkyně na zápůjčku nic nehradil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 16. 9. 2020 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným ve výši 5 000 Kč žalobkyni. Žalovaný neuhradil dlužnou částku ani na základě předžalobní výzvy ze dne 24. 6. 2021. Žalobkyně požaduje podanou žalobou pouze zaplacení poskytnutých finančních prostředků. 2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou (náhradní doručení je vyloučeno). Platební rozkaz byl proto v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen. 3. Soud vyzval žalobkyni a žalovaného usnesením, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný neučinili soudu žádné podání, žalovaný se nevyjádřil ani k textu podané žaloby, která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením, tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě nečinil v řízení spornými. Soud podle ustanovení § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. 4. Vzhledem k tomu, že v této věci jde o rozsudek, proti kterému není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), obsahuje další text odůvodnění v souladu s § 157 odst. 4 o.s.ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud činí v této věci skutkové závěry o tom, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o podnikatelské zápůjčce [anonymizováno] [číslo] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Ve smlouvě byla sjednána peněžitá zápůjčka ve výši 5 000 Kč, která byla poukázána na účet žalovaného dne 26. 6. 2020. Žalovaný se zavázal tuto zápůjčku spolu s úroky zaplatit ve 3 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 436 Kč, přičemž první splátka byla splatná 26. 7. 2020, další splátky vždy v intervalu dalšího jednoho měsíce. V čl. 3 smlouvy však bylo sjednáno, že v případě, kdy se klient dostane do prodlení s platbou byť i části byť i jediné splátky delším než 27 dnů, stávají se veškeré i dosud nesplatné závazky klienta vůči věřiteli bez dalšího okamžitě splatnými. Pohledávka se tak stala splatnou 23. 8. 2020 Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 16. 9. 2020 byla pohledávka za žalovaným ze smlouvy o podnikatelské zápůjčce ze dne 26. 6. 2020 postoupena ze [právnická osoba] s.r.o. jako postupitele na žalobkyni jako postupníka. Žalovaný neuhradil ničeho ani na základě předžalobní upomínky ze dne 24. 6. 2021 odeslané 25. 6. 2021. 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“)„ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“ 7. Podle § 1970 o.z.:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; (…)“. 8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.:„ Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.“ 9. Soud uplatněný nárok žalobkyně soud shledal důvodným v celém rozsahu, tedy v částce 5 000 Kč, která představuje zapůjčenou jistinu zápůjčky, která byla žalovanému poskytnuta právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] za základě smlouvy o podnikatelské zápůjčce a žalovaný v řízení neprokázal, že by na tuto pohledávku cokoli uhradil. S ohledem na to, že pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávky postoupena na žalobkyni, má nárok na zaplacení částky 5 000 Kč žalobkyně. Vedle jistiny má žalobkyně nárok na úrok z prodlení z přiznané jistiny v souladu s § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Pokud tak žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky 5 000 Kč od 14. 9. 2020 do zaplacení, soud jí jej přiznal. 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze: a) zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč dle položky 2 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/ 1991 Sb.; b) odměny advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jako „advokátní tarif“), sepis výzvy k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, ve výši 3 x 200 Kč = 600 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 advokátního tarifu, c) paušální náhrady hotových výdajů za úkony uvedené ad b) výše ve výši 3 x 100 Kč = 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu; d) náhrady DPH ve výši 21 % z částek ad b) a c), tj. ve výši 189 Kč; tj. celkem 1 489 Kč, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.