17 C 123/2014-70 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobou podanou dne 14. července 2014 se žalobce domáhá proti žalované zaplacení částky 6.696.939,61 Kč s příslušenstvím. Žalobce tvrdí, že ve věci obchodní společnosti [právnická osoba]„ v likvidaci“ (dále jen„ dlužník“) je Krajským soudem v Ostravě vedeno pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] insolvenční řízení, ve kterém byl zjištěn úpadek dlužníka, prohlášen konkurs a insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce. Žalobce zjistil, že dne 8. 10. 2012 uzavřel dlužník s žalovanou dohodu o započtení, ve které bylo potvrzeno, že dlužník má za žalovanou pohledávky, a to za mzdovou úpravu ve výši 728.834,21 Kč za měsíc květen 2012, za mzdovou úpravu ve výši 1.466.406,40 Kč za měsíc červen 2012, za mzdovou úpravu ve výši 1.576.648,40 Kč za měsíc červenec 2012, za mzdovou úpravu ve výši 1.518.670 Kč za měsíc srpen 2012, za mzdovou úpravu ve výši 1.334.539,60 Kč za měsíc září 2012 a pohledávku z titulu půjčky ze základního vkladu ve výši 71.841 Kč. Žalobce má za to, že dohoda o započtení je neplatná z důvodů uvedených v rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě č.j. 31 ICm 1644/2014-222 ze dne 28.6.2022. Protože na výše specifikované pohledávky nebylo dosud ničeho uhrazeno, domáhá se žalobce platby soudní cestou. 2. Žalovaná se k věci přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání. 4. Z dohody o započtení bylo zjištěno, že mezi dlužníkem a žalovanou byla dne 8.10.2012 uzavřena dohoda, ve které strany potvrdily, že dne 30.11.2011 uzavřely smlouvu o prodeji části podniku a dne 28. 3. 2012 dodatek [číslo] ke smlouvě o prodeji části podniku, dle které náleží žalované smluvní pokuta ve výši 6.661.754 Kč za prodlení s platbou zálohy kupní ceny a dále má žalovaná za dlužníkem pohledávku ve výši 180.630 Kč z titulu poměrné části nájemného za nájem nebytových prostor. Oproti tomu má dlužník vůči žalované pohledávky za mzdovou úpravu ve výši 728.834,21 Kč za měsíc květen 2012 vyúčtované fakturou FV [číslo] splatné dne 14.6.2012, za mzdovou úpravu ve výši 1.466.406,40 Kč za měsíc červen 2012 vyúčtované fakturou FV [číslo] splatnou dne 14.7.2012, za mzdovou úpravu ve výši 1.576.648,40 Kč za měsíc červenec 2012 vyúčtované fakturou FV [číslo] splatnou dne 14.8.2012, za mzdovou úpravu ve výši 1.518.670 Kč za měsíc srpen 2012 vyúčtované fakturou FV [číslo] splatné dne 14.9.2012, za mzdovou úpravu ve výši 1.334.539,60 Kč za měsíc září 2012 vyúčtované fakturou FV [číslo] splatné dne 14.10.2012 a pohledávku z titulu půjčky ze základního vkladu ve výši 71.841 Kč. Pod bodem II dohody je ujednáno, že strany započítávají vzájemné pohledávky a závazky do výše 6.696.939,61 Kč, přičemž po započtení zůstává pohledávka žalované vůči dlužníku ve výši 145.444,39 Kč a z titulu úroků z prodlení z uvedených titulů žalované. 5. Z rozsudku Krajského soudu v Ostravě č.j. 31 ICm 1644/2014-222 ze dne 28.6.2022 bylo zjištěno, že tímto byla zamítnuta žaloba žalobce vůči žalované, kterou se žalobce domáhal určení, že smlouva o prodeji části podniku uzavřená dne [datum] mezi dlužníkem jakožto kupujícím a žalovanou jakožto prodávajícím je vůči věřitelům dlužníka neúčinná, že ujednání o smluvní pokutě ze dne 28. 3. 2012 obsažené v dodatku [číslo] ke smlouvě o prodeji části podniku ve výši 1% denně z dlužné částky pro případ, že záloha kupní ceny nebude zaplacena dne 30. 6. 2012 je vůči věřitelům dlužníka neúčinná, že započtení pohledávek dlužníka za žalovanou v celkové výši 6.696.939,61 Kč oproti pohledávkám žalovaného za dlužníkem v celkové výši 6.696.939,61 Kč učiněné na základě dohody o započtení ze dne 8. 10. 2012 je vůči věřitelům dlužníka neúčinné. Krajský soud uzavřel, že žalobě na neúčinnost vyhovět nelze. V řízení nebylo možno určit, zda byla převáděna samostatná organizační jednotka, čímž nebyla splněna esenciální podmínka pro převod části podniku, proto je smlouva o převodu části podniku ze dne 30. 11. 2011 neplatná, tudíž je neplatný i dodatek [číslo] k této smlouvě, který obsahuje ujednání o smluvní pokutě (ze dne 28. 3. 2012). Na základě neplatného ujednání o smluvní pokutě není možné smluvní pokutu požadovat a ani ji započíst. Lze proto i ohledně smluvní pokuty obsažené v dodatku ke smlouvě o prodeji části podniku učinit závěr, že jde rovněž o neplatný právní úkon, proti němuž nelze provést započtení jiných pohledávek. Je-li v rámci řízení o neúčinnosti zjištěno, že jde o právní úkon neplatný, není možné určit neúčinnost smlouvy a dodatků ke smlouvě týkajících se smluvní pokuty a započtení. 6. Podle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 7. Vzhledem k datu vzniku závazků požadovaných žalobou i smlouvy o započtení se práva a povinnosti z nich vzniklé posuzují podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále obč. zák.) a zákona č. 513/1991 Sb. (dále jen obch. zák.). 8. Podle § 269 odst. 1, 2 obch. zák. ustanovení upravující v hlavě II této části zákona jednotlivé typy smluv se použijí jen na smlouvy, jejichž obsah dohodnutý stranami zahrnuje podstatné části smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není. 9. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 10. Podle § 580 obč. zák. mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení. 11. Podle § 323 odst. 1 obch. zák. uzná-li někdo písemně svůj určitý závazek, má se za to, že v uznaném rozsahu tento závazek trvá v době uznání. Tyto účinky nastávají i v případě, kdy pohledávka věřitele byla v době uznání již promlčena. 12. Podle § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 13. Dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 30.6.2013, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. 14. Žalobce dohodou o započtení prokázal existenci a splatnost svých pohledávek vůči žalované za mzdovou úpravu ve výši 728.834,21 Kč za měsíc květen 2012 vyúčtované fakturou FV [číslo] splatné dne 14.6.2012, za mzdovou úpravu ve výši 1.466.406,40 Kč za měsíc červen 2012 vyúčtované fakturou FV [číslo] splatnou dne 14.7.2012, za mzdovou úpravu ve výši 1.576.648,40 Kč za měsíc červenec 2012 vyúčtované fakturou FV [číslo] splatnou dne 14.8.2012, za mzdovou úpravu ve výši 1.518.670 Kč za měsíc srpen 2012 vyúčtované fakturou FV [číslo] splatné dne 14.9.2012, za mzdovou úpravu ve výši 1.334.539,60 Kč za měsíc září 2012 vyúčtované fakturou FV [číslo] splatné dne 14.10.2012 a pohledávku z titulu půjčky ze základního vkladu ve výši 71.841 Kč. 15. Podpisem dohody došlo zároveň ve smyslu § 323 obch. zák. k uznání závazků, když z dohody vyplývá potvrzení dluhu i úmysl ho uhradit (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 32 Odo 929/2005 i Městského soudu v Brně sp.zn. 44 C 207/2020 ze dne 11.11.2021). 16. Zároveň žalobce prokázal, že k zániku žalované pohledávky započtením nedošlo, když prokázal, že pohledávka žalované vůči dlužníkovi neexistovala z důvodů uvedených v rozsudku Krajského soudu v Ostravě č.j. 31 ICm 1644/2014-222 ze dne 28.6.2022. Uvedeným zároveň vyvrátil domněnku existence dluhu založenou dohodou o započtení. Neexistující pohledávku započítat nelze. 17. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2007, sp. zn. 33 Odo 1662/2006 nebo rozsudek sp.zn. 28 Cdo 2901/2007 ze dne 27. srpna 2009) je v případě zamítnutí žaloby třeba přihlížet i k odůvodnění rozhodnutí a jestliže z něj vyplývá, že žaloba byla zamítnuta proto, že žalobce vlastníkem není, je třeba v jiném řízení z tohoto závěru vycházet. Tento závěr se obdobně uplatní i v nyní projednávané věci. Jestliže Krajský soud zamítnutí žaloby o určení neúčinnosti smlouvy o prodeji podniku, včetně ujednání o smluvní pokutě sjednané za porušení uvedené smlouvy vyhodnotil v řízení mezi stejnými