17 C 67/2021-31 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhá nároků ze smlouvy o poskytování telekomunikačních služeb ze dne 3.1.2020, a to aktivačního poplatku ve výši 1.815 Kč, pokuty za nevrácený router ve výši 1.983 Kč a smluvní pokuty ve výši 2.415,83 Kč za nedodržení splátkového kalendáře sjednaného 10.8.2020. 2. Opatrovník žalovaného sdělil, že žalovaný s ním přes nabízenou pomoc ohledně svých dluhů nespolupracuje. 3. Za splnění předpokladů dle ustanovení § 115a o. s. ř. rozhodoval soud o věci bez nařízení jednání. 4. Z listinných důkazů bylo zjištěno: Žalobkyně jako poskytovatel a žalovaný jako uživatel uzavřeli dne 3.1.2020 smlouvu o poskytování telekomunikačních služeb [číslo] jejichž předmět byl sjednán jako poskytování služby elektronických komunikací tarif [anonymizována dvě slova] + s cenou 265 Kč bez DPH měsíčně se slevou ve výši 53 Kč bez DPH měsíčně. Pod bodem 2 bylo sjednáno, že při ukončení smlouvy je uživatel povinen bezodkladně vrátit vše, co je majetkem poskytovatele a vyrovnat všechny závazky ze smlouvy. Pokud tak neučiní do 7 dnů ode dne ukončení smlouvy, dohodli se účastníci na právu poskytovatele na smluvní pokutu ve výši 8.000 Kč. Při prodlení s platbami delším než 30 dnů, bylo sjednáno právo poskytovatele na úhradu všech nákladů s aktivací a instalací telekomunikačního zařízení, zejména aktivačního poplatku, který byl poskytnut za zvýhodněných podmínek. Ze smlouvy bylo dále zjištěno, že aktivační poplatek ve výši 1.500 Kč bez DPH byl poskytnut za zvýhodněnou cenu 1 Kč bez DPH. (zjištěno z citované smlouvy) Z předávacího bylo zjištěno, že žalovaný potvrzuje převzetí jednoho kusu zařízení [anonymizována dvě slova], a to dne 3. 1. 2020. Dne 28.5.2020 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu k proplacení aktivačního poplatku ve výši 1.815 Kč ve lhůtě do 11.6.2020. Dne 10.8.2020 žalovaný podepsal listinu, ve které žalobkyni uznal, že má vůči ní dluh ve výši 3.798 Kč vzniklý ze smlouvy [číslo]. Dluh se zavázal splácet od 20.8.2021 splátkami ve výši 543 Kč měsíčně. Pro případ prodlení se splátkami obsahuje dohoda účastníků z výše uvedeného dne dohodu o smluvní pokutě ve výši 0,5 % denně z dlužné částky od prodlení do zaplacení. Ze spisu zdejšího soudu č.j. 52 Nc 3408/2020 bylo zjištěno, že na základě podnětu [stát. instituce] ze dne 17. 2. 2020 bylo dne 11. 3. 2020 zahájeno pod sp.zn. 52 Nc 3406/2020 řízení o svéprávnost žalovaného, ve kterém bylo mj. i znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie ze srpna 2020 zjištěno, že žalovaný trpí duševní poruchou, a to závislostí na alkoholu, přičemž tato duševní porucha je u něj chronického charakteru a trvá u něj již více než 10 let. Žalovaný byl rozsudkem ze dne 20.9.2021, č.j. 14 Co 169/2021 – 115 omezen ve svéprávnosti na dobu dvou let tak, že není způsobilý uzavírat žádné písemné smlouvy a smlouvy, zavazující k opakujícím se plněním, zejména úvěrové, leasingové, pojistné, smlouvy o zápůjčce a smlouvy o poskytování bankovních produktů. Opatrovníkem žalovaného bylo jmenováno [územní celek], které je oprávněno a povinno za posuzovaného právně jednat v rozsahu omezení jeho svéprávnosti. Rozsudek nabyl právní moci dne 18.10.2021. 5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 6. Podle § 581 o.z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. 7. Podle § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 8. Podle § 553 odst. 1 o.z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. 9. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 10. Podle § 2048 věty první občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak si výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 11. Podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 12. Žaloba na zaplacení částky 1.815 Kč byla v souladu s § 1746 o.z. shledána důvodnou, když žalobkyně prokázala existenci nároku na cenu za jí poskytnuté služby v žalované výši a žalovaný neprokázal jejich řádnou úhradu. 13. Nárok na smluvní pokutu za nevrácený router není důvodný. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie, přičemž národní úpravu je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve vazbě na znění a účel směrnice Evropské unie tak, aby bylo dosaženo účelu vyjádřenému směrnicí. Nezbytnost ochrany spotřebitele je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), kdy vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající či zakázaný charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti. Základ vnitrostátní právní úpravy ochrany spotřebitele představuje ustanovení § 1810 a následující občanského zákoníku, která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. 4. 1993, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Oproti příloze směrnice (bod 1, písm. e) přílohy směrnice) ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné. Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13 EHS je ujednáním, ke kterému se dle § 1815 o. z. nepřihlíží. 14. Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí smluvní úrok z prodlení, jednorázová smluvní pokuta, smluvní pokuta vyjádřená v závislosti na délce porušování závazku a rovněž poplatky za upomínku. 15. Jestliže si účastníci řízení sjednali smluvní pokutu ve výši 8.000 Kč, přičemž byla sjednána cena za služby 212 Kč bez DPH měsíčně a cena zařízení, jež nebylo žalovaným vráceno, se pohybuje okolo 500 Kč, je smluvní pokuta ve výši 8.000 Kč sankcí, která 16 násobně převyšuje cenu nesplněných povinností. Judikatura soudů přitom považuje dokonce u podnikatelů za nemravnou už smluvní pokutu 2,5 násobně převyšující cenu nesplněné povinnosti (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 33 Cdo 131/2012 nebo rozhodnutí ze dne 14. 2. 2014, sp. zn. 26 Cdo 203/2014), přičemž v daném případě se jedná o spotřebitele, kde kritéria pro posouzení přiměřenosti výše smluvní pokuty jsou mnohem přísnější než u podnikatelů. Sjednaná smluvní pokuta je s ohledem na shora uvedené zjištění, závěry a judikaturu nepřiměřeně vysokým odškodným, a to ve smyslu shora uvedené Směrnice. Jedná se proto o nepřiměřené ujednání, které je podle §§ 1813, 1815 o. z. zdánlivým ujednáním, k němuž nelze přihlížet. Nicotné ujednání nelze moderovat a nezhojí se tím, že žalobce požaduje v soudním řízení zaplacení pouze části smluvní pokuty. 16. Důvodný není ani nárok na smluvní pokutu za prodlení s úhradou splátek. Soud shledává uznávací prohlášení i dohodu splátkách za zdánlivá a neplatná právní jednání dle §§ 581 a 553 o.z. Není z nich totiž seznatelné, jakou část uznává žalovaný na smluvní pokutě za prodlení s vrácením routeru, jakou na aktivačním poplatku, jakou na ceně za telekomunikační služby, jakou na smluvní pokutě za prodlení s platbami za telekomunikační služby. Nadto k datu sepsání dohody o smluvní pokutě nebyl žalovaný způsobilý vzhledem ke své duševní poruše uvedenou dohodu uzavřít. 17. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 18. Podle § 1968 věty prvé o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 19. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 21. Úroky z prodlení z přiznané jistiny byly přiznány v souladu s § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Aktivační poplatek se s