7 C 225/2020-41 — Okresní soud ve Vyškově

1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne [datum] domáhala se žalobkyně, aby soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit jí částku 20.465,64 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne [datum] došlo mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], identifikační [číslo] se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému zápůjčku ve výši 15.000 Kč. Tuto částku žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 15.000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 12.320 Kč, celkem tedy 27.320 Kč, v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 1.518 Kč. Úvěruschopnost žalovaného posoudil právním předchůdce žalobkyně na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, které byly zaznamenány do zákaznické karty a ověřeny doklady tam uvedenými. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla uhrazena dne [datum]. Žalovaný měl uhradit všechny splátky nejpozději do [datum]. Dne [datum] postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum]. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění. 2. Příslušnost Okresního soudu ve Vyškově je dána v souladu s ustanovením kapitoly II. oddílu 1, článku 7 odstavec 1, písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012, dle kterého nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, žalovány u soudů jiného členského státu, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Místem plnění je v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty. 3. Protože v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a občanského soudního řádu, soud usnesením ze dne 30. 9. 2020, číslo jednací 7 C 225/2020-33, žalovaného vyzval, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud žalovaného poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odstavec 4 občanského soudního řádu předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odstavec 4 občanského soudního řádu, bez nařízení jednání. 4. Soud ve věci provedl dokazování listinami – zákaznickou kartou žalovaného ze dne [datum], smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], tabulkou umoření, smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy (řádek [číslo], strana 159 z 169), oznámením o postoupení pohledávky žalovanému ze dne [datum] s dokladem o jejím odeslání žalovanému dne [datum], výzvou k plnění ze dne [datum] s dokladem o jejím odeslání žalovanému [datum], z nichž učinil následující skutková zjištění a jim odpovídající závěr o skutkovém stavu: 5. Dne [datum] uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce ve výši 15.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 15.000 Kč s poplatkem ve výši 12.320 Kč, který dle smlouvy sestával z úroku ve výši 3.676 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 3.830 Kč a z poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení 4.814 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnutou částku, i s poplatkem v 18 měsíčních splátkách po 1.518 Kč, když první splátku byl povinen zaplatit v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření Smlouvy a každou další měsíční splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Poslední splátka ve výši 1.514 Kč byla splatná nejpozději do posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Smlouvou je sjednána zápůjční úroková sazba 29 % ročně při režimu splácení v 18 splátkách. Zápůjčka byla poskytnuta za účelem refinancování předchozí zápůjčky dle smlouvy [číslo] do výše 5.785 Kč. Žalovanému tak byla vyplacena částka 9.215 Kč, kterou převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. Právní předchůdce žalobkyně jako postupitel na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni jako postupníka, a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum]. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem 6.854,36 Kč. Žalovanému byla zaslána výzva k plnění s upozorněním na možné soudní vymáhání dluhu. 6. Na základě výslovného ujednání stran obsaženého ve smlouvě o zápůjčce se předmětný smluvní vztah řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (ve znění platném a účinném do [datum]) a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (ve znění platném v době poskytnutí zápůjčky). 7. V souladu s ustanovením § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastoupenou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Dle ustanovení § 2392 odstavec 1 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 9. Podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku, spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel. Podle ustanovení § 419 občanského zákoníku je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle ustanovení § 420 odstavec 1 a 2 občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 10. Podle ustanovení § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle ustanovení § 1812 odstavec 1 a 2 občanského zákoníku, lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. 11. Podle ustanovení § 2 odstavec 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle ustanovení § 547 občanského zákoníku právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 12. Podle ustanovení § 576 občanského zákoníku týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 13. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. 15. Žalobkyně se domáhá zaplacení nesplacené jistiny ve výši 12.813,64 Kč, nesplaceného poplatku 7.652 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně vyčísleného od [datum] tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do [datum] tj. do data postoupení pohledávky, dále kapitalizovaného smluvního úroku z úvěru ve výši 29 % ročně z částky [číslo] od 25. 9 2018 do data postoupení pohledávky [datum] celkem 1.570 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplacení smluvního úroku ve výši 29 % z částky 12.813,64 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení 8,05 % ročně z částky 12.813,64 Kč od [datum] do zaplacení. 16. Jelikož je předmětná smlouva o zápůjčce