4 C 195/2020-83 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se návrhem podaným dne 18. 10. 2020 domáhala zaplacení částky 20.615 Kč s příslušenstvím v podstatě s odůvodněním, že dne [datum] v cca [údaj o čase] hodin upadla na chodníku přiléhajícím z boku k budově [adresa] stojící na pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí], když příčinou tohoto pádu žalobkyně byl špatný technický stav tohoto chodníku, za který je žalovaný odpovědný. V důsledku tohoto pádu byla žalobkyni způsobena zlomenina horního konce pažní kosti pravé končetiny. Po snaze o mimosoudní řešení, za účasti [právnická osoba] obdržela informaci, že jí žádné pojistné plnění poskytnuto nebude se zdůvodněním, že stav předmětné komunikace je dlouhodobý a zcela zřejmý, pročež se údajně nejednalo o závadu ve schůdnosti ve smyslu zákona o pozemních komunikacích. Pokud jde o nárok žalobkyně, ten je doložen lékařskou zprávou. 2. Žalovaný ve vyjádření ze dne 23. 12. 2020 prohlásil, že nárok žalobkyně neuznává, a to zcela a navrhl žalobu v plném rozsahu zamítnout. Ke skutečnostem tvrzeným v žalobě uvedl, že je vlastníkem pozemku, na kterém se nachází mimo jiné chodník umístěný v bezprostřední blízkosti domu [adresa] na ulici [ulice] ve [obec]. Pokud se na žalovaného obrátila žalobkyně s nárokem na náhradu škody, tak žalovaný má u [právnická osoba] sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu a věc pojišťovně postoupil k vyřízení. Šetření pojistné události bylo dne [datum] ukončeno se závěrem, že stav předmětné komunikace dlouhodobý a zcela zřejmý a poškozená v předmětné ulici bydlí, přičemž je povinností chodce svoji chůzi přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu komunikace. O závadu ve schůdnosti, kterou má na mysli zákon o pozemních komunikacích, se tedy nejednalo. Vzhledem k tomu nevznikla žalovanému povinnost nahradit vzniklou újmu. Následně žalovaný odkázal na příslušná ustanovení zákona o pozemních komunikacích s tím, že dochází k závěru, že se nejednalo o závadu schůdnosti ve smyslu ustanovení § 26 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích a tudíž za újmu žalobkyně neodpovídá, neboť k úrazu došlo v důsledku stavebnětechnického stavu chodníku. 3. K návrhu žalovaného přistoupila podáním došlým soudu dne 7. 4. 2021 na pozici vedlejšího účastníka. [právnická osoba] V souladu se stanoviskem žalovaného navrhoval vedlejší účastník zamítnutí žaloby v podstatě s odůvodněním, že u předmětného chodníku došlo v minulosti v důsledku opotřebení k popraskání některých dlaždic a tím ke vzniku nerovností, k souvislejšímu zvlnění povrchu chodníku. V daném případě nešlo o ojedinělé místo v jinak bezvadném chodníku, o lokální nerovnost, kterou by poškozená nemohla předvídat a kterou by žalovaný mohl jednoduše a rychle odstranit. Naopak v předmětném místě se v důsledku používání chodníku časem projevily nerovnosti prakticky po celé šíři chodníku, které i dle fotodokumentace příliš ostře nevystupovaly nad úroveň terénu a spíše se jednalo o souvislejší zvlnění, jehož náprava, odstranění by vyžadovalo nákladnou a složitou komplexní úpravu dané lokality, včetně navazujících ploch a jejich podloží. Nikoliv běžnou údržbu. Navíc žalobkyně místem procházela velmi často, dobře jej znala, neboť se nacházela přímo před domem, kde bydlí. O stavu chodníků věděla a mohla se mu přizpůsobit. Škoda tedy vznikla ze stavebního stavu nebo dopravně technického stavu pozemní komunikace a za těchto okolností s odkazem na ustanovení § 27 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích a za této situace nemá žalobkyně na náhradu škody nárok. 4. Výslechem žalobkyně provedeným u jednání dne 7. 4. 2021 zjistil soud, že když šla z práce a měla v rukou kabelku a kabelu s nákupem, tak na uvedeném místě jí to uklouzlo na štěrku a nerovnosti, která tam byla. Upadla a byla zraněná. Po zavolání přítele ji záchranka odvezla na ošetření. Zdůraznila, že na nohou měla pevnou obuv, neboť dříve měla zlomenou nohu, takže nosí pevné boty, které má stále na sobě. Pokud byla soudem tázána, jak je jí znám stav chodníku, vysvětlila, že šla podél zdi a uhýbala zdi, protože nesla kabelku a kabelu, tak vstoupila ke kraji chodníku a tam to sklouzlo. Doplnila, že na místu, na kterém došlo k pádu, se nějakým způsobem vyhnout nešlo, leda jít po tom štěrku. Ale ona od doby, kdy měla úraz, tak chodí opatrně a po štěrku nešla z obavy, že by se tam mohla zvrtnout noha nebo by jí to tam sklouzlo. Jinou alternativu než zvolenou cestu využít nemohla, neboť kdyby šla po protějším chodníku, tam je situace ještě horší. Kachličky jsou tam vyskákané a tato cesta je přijatelnější. Ví, že na tom místě spadly i jiné lidé, ze sousedního vchodu paní [příjmení]. Chodník je v tomto stavu delší dobu, hádá několik let. U samotného jejího pádu nikdo nebyl. 5. Výslechem svědka [jméno] [příjmení], druha žalobkyně, zjistil soud, že když šla žalobkyně o půl šesté večer z práce, upadla na rozbitém nekvalitním chodníku. Volala jej telefonem, že má zlomenou ruku, a když tam přišel, tak už stála a držela se hromosvodu. Kolem byla rozsypaná taška s nákupem. Pomohl jí na záchod a současně volal rychlou záchrannou službu. Přijeli asi do 10 minut a odvezli na ošetření. Na tomto místě upadlo již více lidí, ale ti neměli tak vážné následky pádu. Protější chodník je totéž v bledě modrém, takže musí chodit po silnici. Asfalt, beton a dlažba je totéž. Je to nebezpečná a je tam jednosměrka, kde jezdí auta. Co se týče stavu cesty, tam je situace podle něj ještě horší, protože tam byl štěrk nebo makadam, takže je lepší jít po chodníku, než po štěrkové cestě. Co se týče obutí, žalobkyně používá kvalitní koženou obuv, kotníčkovou, kterou má na sobě. Když měla operaci s kotníkem. Musí chodit pomalu, nebo pokud jdou spolu, tak se jej někdy chytne. Pokud mluvil se sousedkami paní [příjmení] a paní [příjmení], řekla mu paní [příjmení], že tam upadlo několik lidí, neupřesnila kolik. Pak popsal, že tam bydlí zhruba 35 let a po výkopech dlaždice nedrží, stříká z nich voda při nášlapu. Jde o dlažbu starou 50-60 let, když všude okolo na [anonymizováno] je nová dlažba. 6. Z katastrální mapy v návaznosti na snímek místa nehody a současně jako nesporné prohlášení účastníků (§ 120 odst. 3 o. s. ř.) bere soud za prokázané, že k události došlo na pozemku z majetku [územní celek], a to na parcele [číslo] [územní celek], [list vlastnictví], ostatní komunikace. Ze zprávy lékaře pro odškodnění vytrpěné bolesti MUDr. [jméno] [příjmení], [nemocnice], [anonymizována dvě slova], dále z ambulantních nálezů ošetřujícího lékaře a ambulantního nálezu po ošetření zranění ze dne [datum] bylo zranění popsáno jako zlomenina horního konce pažní kosti PHK s kódem diagnózy 11.15, S 4220 a hodnoceno 60 body. Dále byla vyúčtována finanční úhrada za poskytnutí zdravotní péče za úhradu 140 K za vypracování lékařské zprávy. 7. K důkaznímu návrhu žalobkyně svolal soud dne 23. 4. 2021 jednání na místě samém, na ulici [ulice a číslo] ve [obec], kde bylo provedeno ohledání předmětného chodníku a již slyšený svědek [jméno] [příjmení] ukázal místo, kde žalobkyně spadla s tím, že je tam jednosměrka, kde auta jezdí ve stále tomtéž směru a je tam štěrk, jenž se ze silnice nahrnul na chodník a způsobil nerovnosti. Je to tam také vyježděné. Na místě samém bylo také zjištěno výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], spolubydlící sousedky žalobkyně, která popsala, že na tomto chodníku také spadla, když byla věšet prádlo. To bylo v prostoru za domem, kde byla zdvihnutá kachlička, ale zdravotní následky měla, jen chodila půl roku na rehabilitace, ale u doktora nebyla. Soud taktéž pořídil na místě samém vlastní fotodokumentaci (č. l. 56 – 65 spisu). Žalobkyně se ohledání na místě samém pro zdravotní stav neúčastnila. 8. Podle § 2958 občanského zákoníku zákona 89/2012 Sb. (dále jen NOZ, při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. 9. Podle § 2895 NOZ, škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem. 10. Dle ust. § 26 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (ve znění účinném ke dni 21. 1. 2017, kdy došlo k úrazu žalobce), v zastavěném území obce jsou místní komunikace a průjezdní úsek silnice schůdné, jestliže umožňují bezpečný pohyb chodců, kterým je pohyb přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům. 11. Dle ust. § 26 odst. 7 citovaného zákona, závadou ve schůdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková změna ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu a povětrnostním situacím a jejich důsledkům. 12. Dle ust. § 27 odst. 3 citovaného zákona, vlastník místní komunikace nebo chodníku odpovídá za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo průje