7 C 206/2020-40 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobou podanou u Okresního soudu ve [obec] dne [datum] se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 65.500 Kč s příslušenstvím, z titulu dlužného nájemného. Žalovaný jako nájemce uzavřel dne [datum] se zůstavitelem [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem rodinného domu [adresa] na adrese [adresa]. Žalovaný dluží na nájemném a paušálních platbách za služby za měsíc květen 2017 částku 9.500 Kč a za měsíce červen až září 2017 po 14.000 Kč, celkem dluží částku 65.500 Kč s příslušenstvím, tj. se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně jdoucím z dlužné částky od prvního dne následujícího po splatnosti nájemného a paušálních plateb. Usnesením Okresního soudu ve Vyškově vydaným pod č. j. [číslo jednací] dne 26. 7. 2018 byla nařízena likvidace pozůstalosti po [jméno] [příjmení], narozeném [datum], poslední trvalý pobyt [obec a číslo], PSČ [PSČ], zemřelém dne [datum]. Tímto rozhodnutím byl žalobce jmenován likvidačním správcem v pozůstalostním řízení. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se na výzvu soudu, uloženou usnesením zdejšího soudu ze dne 8. 9. 2020, číslo jednací 7 C 206/2020-23 ve věci nevyjádřil. 3. Po splnění podmínek pro postup podle § 115a občanského soudního řádu rozhodl soud na základě předložených důkazů, bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti (a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu): 5. Ze smlouvy o nájmu soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] mezi zůstavitelem [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem. Předmětem smlouvy byl nájem rodinného domu [adresa] nacházejícího se na adrese [adresa], [PSČ] [obec] u [obec] Smlouva byla sjednána na dobu určitou, a to na dobu 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy, s automatickým prodlužováním doby trvání o další 3 měsíce za podmínek upravených ve smlouvě. Nájemné bylo smlouvou sjednáno ve výši 9.000 Kč měsíčně se splatností vždy do 15. dne v měsíci, za který je nájemné placeno. Smlouvou byla sjednána povinnost žalovaného platit za služby poskytované v souvislosti s nájmem v paušální částce 5.000 Kč měsíčně. Nájem byl ukončen ke dni [datum]. Usnesením Okresního soudu ve [obec] vydaným pod č. j. [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] byla nařízena likvidace pozůstalosti po [jméno] [příjmení], narozeném [datum], poslední trvalý pobyt [obec a číslo], PSČ [PSČ], zemřelém dne [datum]. Žalobce zaslal žalovanému dne [datum] výzvu k zaplacení dluhu na nájemném a platbách za služby za měsíce květen 2017 až září 2017 v celkové výši 65.500 Kč. Z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], k datu [datum] (uzavření nájemní smlouvy) a k datu [datum] (smrt pronajímatele) soud zjistil, že pronajatou nemovitou věc vlastnil zůstavitel po celou dobu trvání předmětného nájemního vztahu, tedy i v den své smrti a tato nemovitá věc tvořila majetek likvidační podstaty v předmětném pozůstalostním řízení. 6. Závazkový vztah vzniklý mezi žalobcem (resp. zůstavitelem) a žalovaným ze smlouvy o nájmu ze dne [datum] se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 7. Dle ustanovení § 2201 občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 8. Dle ustanovení § 2246, odstavec 1 občanského zákoníku, strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. 9. Dle ustanovení § 2247, odstavec 1 občanského zákoníku, strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. 10. Dle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. 11. Podle § 212 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších právních předpisů, majetek likvidační podstaty tvoří a) majetek zůstavitele, který vlastnil v den své smrti; to neplatí o majetku, který při vypořádání majetku patřícího do společného jmění (§ 162) připadl manželu zůstavitele a o právech vázaných jen na jeho osobu, a b) pohledávky a majetková práva, která vznikla po smrti zůstavitele, která mají původ v právních skutečnostech, jež nastaly za jeho života, a která by zůstaviteli bez dalšího patřila, kdyby nezemřel. 12. Podle § 206 odst. 1 písm. c) zákona o zvláštních řízeních soudních, likvidační správce vystupuje na místě zůstavitele nebo osob, které dosud spravovaly pozůstalost, jako účastník občanského soudního nebo jiného řízení, jehož předmětem jsou majetek nebo pasiva likvidační podstaty. 13. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že mezi žalobcem (resp. zůstavitelem) a žalovaným existoval v období od [datum] do [datum] smluvní vztah zakládající právo nájmu. Nájemce byl povinen hradit nájemné ve výši 9.500 Kč měsíčně a platby na služby v paušální výši 5.000 Kč měsíčně. Žalovaný dluží na nájemném a platbách za služby celkem 65.500 Kč. V daném případě co do částky 9.500 Kč – nájemné za květen 2017 se jedná o majetek zůstavitele, který vlastnil v den své smrti a tato pohledávka náleží do likvidační podstaty. Co do částky 56.000 Kč (nájemné a služby za červen až září 2017) se jedná o pohledávku ze smlouvy, která byla uzavřena už za života zůstavitele, ale právo na plnění vzniklo až po jeho smrti. I tato pohledávka náleží do likvidační podstaty. Žalobce, jako jmenovaný správce likvidační podstaty zůstavitele [jméno] [příjmení], je ze zákona oprávněn k účasti na předmětném řízení. 14. Soud shledal nárok žalobce uplatněný žalobou důvodným a vyhověl mu v celém rozsahu včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení. 15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byl žalobce zcela úspěšný. Dle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 občanského soudního řádu a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Uvedeným právním předpisem je vyhláška číslo 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Soud žalobci přiznal náhradu hotových výdajů ve výši 600 Kč (tj. 2 × 300 Kč za 2 úkony dle §2, odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky 254/2015 Sb., a to návrh ve věci samé a výzva k plnění. Dále soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení ve výši zaplaceného soudního poplatku 2.620 Kč. Požadovanou náhradu za DPH přiznat žalobci nelze s odkazem na ustanovení § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. 16. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu.