§ 212 ZRS – Obsah a rozsah majetku likvidační podstaty
Zákon o zvláštních řízeních soudních · 292/2013 Sb. · § 212 · Procesní právo
Stručně: Paragraf 212 zákona č. 292/2013 Sb. definuje, jaký majetek tvoří likvidační podstatu v řízení o likvidaci pozůstalosti, tedy co všechno se zahrnuje do majetku zemřelého pro účely jeho vypořádání.
§ 212 Obsah a rozsah majetku likvidační podstaty
(1) Majetek likvidační podstaty tvoří
a) majetek zůstavitele, který vlastnil v den své smrti; to neplatí o majetku, který při vypořádání majetku patřícího do společného jmění (§ 162) připadl manželu zůstavitele a o právech vázaných jen na jeho osobu,
b) pohledávky a majetková práva, která vznikla po smrti zůstavitele, která mají původ v právních skutečnostech, jež nastaly za jeho života, a která by zůstaviteli bez dalšího patřila, kdyby nezemřel,
c) právo na vypořádání společného jmění, které bylo zrušeno, zaniklo nebo bylo zúženo ještě za života zůstavitele a dosud nebylo vypořádáno,
d) majetek třetích osob, z něhož lze uspokojit zůstavitelovu pohledávku, protože ušel neúčinným právním jednáním z majetku dlužníka zůstavitele, byla-li neúčinnost právního jednání dlužníka založena rozhodnutím soudu,
e) náhrada za majetek uvedený pod písmenem d), není-li dobře možné domáhat se uspokojení zůstavitelovy pohledávky z tohoto majetku,
f) majetek, o němž platí, že patří do likvidační podstaty (§ 225),
g) další majetek, o němž to stanoví zákon.
(2) Do majetku likvidační podstaty patří také příslušenství, plody a užitky majetku uvedeného v odstavci 1.
Pododdíl 2
Paragraf 212 zákona č. 292/2013 Sb. definuje, jaký majetek tvoří likvidační podstatu v řízení o likvidaci pozůstalosti, tedy co všechno se zahrnuje do majetku zemřelého pro účely jeho vypořádání.
Co to znamená v praxi
Do likvidační podstaty spadá veškerý majetek, který zemřelý vlastnil v den své smrti, s výjimkou majetku, který připadl jeho manželu při vypořádání společného jmění, a práv vázaných výhradně na osobu zemřelého.
Zahrnují se i pohledávky a majetková práva, která vznikla po smrti zemřelého, ale mají původ v událostech za jeho života a patřila by mu, kdyby nezemřel.
Součástí likvidační podstaty je také právo na vypořádání společného jmění, pokud bylo zrušeno, zaniklo nebo bylo zúženo za života zemřelého a dosud nebylo vypořádáno.
Do likvidační podstaty patří i příslušenství, plody a užitky veškerého výše uvedeného majetku.
Na co si dát pozor
Některý majetek, který zemřelý vlastnil, nemusí být součástí likvidační podstaty, například pokud připadl manželu při vypořádání společného jmění.
Likvidační podstata může zahrnovat i majetek třetích osob, pokud z něj lze uspokojit pohledávku zemřelého, protože tento majetek unikl neúčinným právním jednáním z majetku dlužníka zemřelého a neúčinnost byla založena soudním rozhodnutím.
Součástí likvidační podstaty je i náhrada za takovýto majetek, pokud není možné domáhat se uspokojení pohledávky přímo z něj.