7 C 242/2020-38 — Okresní soud ve Vyškově

1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne [datum] domáhala se žalobkyně, aby soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit jí částku 7.875,52 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne [datum] došlo mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], identifikační [číslo] se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému zápůjčku ve výši 6.000 Kč. Tuto částku žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 6.000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 4.612 Kč, celkem tedy 10.612 Kč, v 45 pravidelných týdenních splátkách po 236 Kč. Úvěruschopnost žalovaného posoudil právní předchůdce žalobkyně na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, které byly zaznamenány do zákaznické karty a ověřeny doklady tam uvedenými. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla uhrazena dne [datum]. Žalovaný měl uhradit všechny splátky nejpozději do [datum]. Dne [datum] postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum]. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. 3. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Podle ust. § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud ve věci provedl dokazování listinami – zákaznickou kartou žalovaného ze dne [datum], smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], tabulkou umoření, smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy (řádek [číslo], strana [anonymizováno] z [anonymizováno]), oznámením o postoupení pohledávky žalovanému ze dne [datum] s dokladem o jejím odeslání žalovanému dne [datum], výzvou k plnění ze dne [datum] s dokladem o jejím odeslání žalovanému [datum], z nichž učinil následující závěr o skutkovém stavu: 6. Dne [datum] uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce ve výši 6.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 6.000 Kč s poplatkem ve výši 4.612 Kč, který dle smlouvy sestával z úroku ve výši 799 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 950 Kč a z poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení 2.863 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnutou částku, i s poplatkem ve 45 týdenních splátkách po 228 Kč, když první splátku byla povinna zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou další týdenní splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Poslední týdenní splátka ve výši 228 Kč byla splatná nejpozději do posledního dne dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Smlouvou je sjednána zápůjční úroková sazba 29 % ročně při režimu splácení ve 45 splátkách. Žalovanému tak byla vyplacena částka 9.215 Kč, kterou převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. Právní předchůdce žalobkyně jako postupitel na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni jako postupníka, a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem 2.734,48 Kč. Žalovanému byla zaslána výzva k plnění s upozorněním na možné soudní vymáhání dluhu. 7. Na základě výslovného ujednání stran obsaženého ve smlouvě o zápůjčce se předmětný smluvní vztah řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (ve znění platném a účinném do 29. 12. 2016) a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (ve znění platném v době poskytnutí zápůjčky). 8. V souladu s ustanovením § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastoupenou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Dle ustanovení § 2392 odstavec 1 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 10. Podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku, spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel. Podle ustanovení § 419 občanského zákoníku je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle ustanovení § 420 odstavec 1 a 2 občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 11. Podle ustanovení § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle ustanovení § 1812 odstavec 1 a 2 občanského zákoníku, lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. 12. Podle ustanovení § 2 odstavec 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle ustanovení § 547 občanského zákoníku právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 13. Podle ustanovení § 576 občanského zákoníku týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 14. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. 16. Žalobkyně se domáhá zaplacení nesplacené jistiny ve výši 5.038,30 Kč, nesplaceného poplatku 2.837,22 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně vyčísleného od [datum] tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky do [datum] tj. do data postoupení pohledávky ve výši 496,84 Kč, dále kapitalizovaného smluvního úroku z úvěru ve výši 29 % ročně z částky 5.038,30 Kč od [datum] od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do [datum] tj. do data postoupení pohledávky [datum] celkem 1.570 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplacení smluvního úroku ve výši 29% ročně z částky 5.038,30 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení 8,05 % ročně z částky 5.038,30 Kč od [datum] do zaplacení. 17. Jelikož je předmětná smlouva o zápůjčce smlouvou spotřebitelskou, musí soud z moci úřední posoudit, zda jednotlivá ujednání spotřebitelské smlouvy nejsou bez dalšího zakázaná, či nezakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Cílem posouzení však není stanovit absolutní rovnost práv a povinností účastníků daného závazkového právního vztahu, ale odstranit významnou nerovnováhu práv a povinností účastníků. Soud tedy při posuzování daného smluvního vztahu a jeho konkrétních ujednání postupoval v souladu s ustanovení § 1814 občanského zákoníku, přičemž neshledal žádné ujednání, které by bylo bez dalšího zakázáno. Dále postupoval v souladu s ustanovením § 1813 občanského zákoníku, kdy aplikoval test nepřiměřenosti ujednání předmětné smlouvy a posuzoval, zda se jedná o smluvní ujedná