12 C 96/2022-39 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jímž se domáhala uložení ve výroku označených platebních povinností po žalovaném. Žalobkyně přitom v návrhu, respektive v žalobě skutkově a právně tvrdila následující: 2. Dne 25. 7. 2019 [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále též„ předchůdce žalobkyně“) uzavřel s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále též„ smlouva“) [číslo] v rámci níž byla žalovanému poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy částka 12.000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Ve smlouvě se pak žalovaný zavázal uhradit částku 12.000 Kč (jistinu) společně s částkou 9.600 Kč, která je složena z kapitalizovaného úroku za zápůjčku ve výši 2.400 Kč, a z odměny za administrativní činnost ve výši 2.400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 360 Kč a poslední splátku do 17. 9. 2020. Žalovaný celkem uhradil částku 5.400 Kč, z toho bylo na úrok započítáno 2.400 Kč, na poplatek za administrativní činnost 1.800 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1.200 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2022 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalobkyně pak požaduje zaplacení částky 16.200 Kč sestávající se z dlužné jistiny 12.000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 4.200 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4.202,37 Kč (úrok ve výši 26,43 % ročně z dlužné jistiny 12.000 Kč od 18. 9. 2020 do 7. 1. 2022; tento úrok požaduje žalobkyně v nižší výši, než byla sjednána ve smlouvě), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení (úrok ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny 12.000 Kč od 18.9.2020 do 7.1.2022), úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12.000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úroků ve výši 26,43 % ročně z dlužné jistiny 12.000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení. Žalovaný ani po předžalobní výzvě ničeho neuhradil. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 4. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky předvídané v ustanovení § 115a o.s.ř., soud k projednání této věci nenařizoval jednání, vycházel pouze z listinných důkazů předložených žalobkyní, jimiž (v níže rozvedeném rozsahu) provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti: 5. Dne 25. 7. 2019 uzavřel [právnická osoba] s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které se se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit částku 12.000 Kč (jistinu) společně s částkou 9.600 Kč, která je složena z kapitalizovaného úroku za půjčku ve výši 2.400 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2.400 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 360 Kč, kdy poslední splátka byla určena dnem 17. 9. 2020. Žalovaný svým podpisem smlouvy o půjčce potvrdil, že částku 10.532 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy, když částka 1.468 Kč byla započtena na úhradu předchozí pohledávky dle smlouvy o úvěru [číslo] úrok z úvěru byl sjednán ve výši 32,15 % p.a. (zjištěno ze smlouvy o úvěru včetně podmínek na č. l. 18-19). 6. Z karty zákazníka ze dne 25. 7. 2019 bylo zjištěno, že příjmy žalovaného v domácnosti činily 17.208 Kč, výdaje 10.000 Kč, použitelný příjem byl vyčíslen částkou 7.208 Kč. Byl svobodný, žil s rodiči, zaměstnán byl u [název] [zaměstnavatele] 7. Z tvrzení žalobkyně, že žalovaný ke dni postoupení pohledávky uhradil částku 5.400 Kč. 8. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7.1.2022 včetně přílohy bylo zjištěno, že na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovaným. 9. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem předchůdcem žalobkyně ze dne 3. 2. 2022. Z poštovního podacího lístku ze dne 4. 2. 2022 bylo zjištěno, že oznámení bylo zasláno žalovanému. 10. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 14. 4. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných částek a výzva mu byla zaslána na adresu trvalého bydliště (zjištěno z kopie poštovního podacího lístku ze dne 19. 4. 2022 na č. l. 29). 11. Z dokazování shora soud zjistil, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] smlouvu o úvěru, a to dne 25. 7. 2019 smlouvu [číslo] v rámci níž byla žalovanému poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy částka 12.000 Kč (z toho částka 1.468 Kč byla započtena na úhradu předchozího úvěru). Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Ve smlouvě se pak žalovaný zavázal uhradit částku 12.000 Kč (jistinu) společně s částkou 9.600 Kč, která je složena z kapitalizovaného úroku za půjčku ve výši 2.400 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2.400 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 360 Kč, kdy poslední splátka byla určena dnem 17. 9. 2020. Žalovaný celkem uhradil částku 5.400 Kč, kdy částka 2.400 Kč byla započtena na úrok za sjednanou dobu trvání smlouvy, částka 1.800 Kč na poplatek za administrativní činnost a částka 1.200 Kč za poplatek za hotovostní inkaso splátek. Žalobkyně požaduje úrok ve výši 26,43 % ročně (trojnásobek úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, za měsíc červenec 2017 ve výši 8,81 %), tedy v nižší výši než byla sjednána ve smlouvě (32,15 % p.a.). 12. Z hlediska právního posouzení věci v daném případě předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr. 13. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen„ o. z„) smlouvu o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Z ustanovení § 1970 o. z. vyplývá, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle ustanovení § 1810 o. z. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel. Podle ust. § 1841 a 1842 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. Ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně. 16. Podle § 1812 odst. 1 lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Podle odst. 2 téhož ustanovení k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Podle § 1813 jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Podle ustanovení § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 17. Žalobkyně požaduje z titulu nesplaceného úvěru úhradu dlužné částky, úvěruschopnost žalovaného doložila kartou klienta. 18. V daném případě tedy žalovaný porušil shora konstatované smluvní podmínky a v důsledku prodlení mu vznikla povinnost hradit žalobkyni i úrok z prodlení. 19. Soud dospěl k závěru, že pokud žalobkyně, na kterou byla předmětná pohledávka s příslušenstvím za žalovaným předchůdcem žalobkyně postoupena, se po žalovaném domáhá ze smlouvy [číslo] zaplacení jistiny ve výši 12.000 Kč, poplatků ve výši 4.200 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.311,75 Kč, zákonného úroku z prodlení z nesplacené jistiny ve výši 8,25 % ročně z částky 12.000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, činí tak po právu, neboť v důsledku porušení smluvních podmínek vznikla žalovanému povinnost k těmto platebním povinnostem. 20. Co se týče kapitalizovaného úroku ve výši 4.202,37 Kč a