4 C 63/2022-63 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se návrhem domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 26 845,81 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení z titulu dluhu žalovaného ze smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně svůj odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“) uzavřela s žalovaným dne 13. 12. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy [anonymizováno] poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč v hotovosti, žalovaný se zavázala částku 35 000 Kč vrátit a zaplatit úplatu 25 251 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 8 577 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29,00 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 11 791 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 883 Kč. Celkovou částku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v 18 měsíčních splátkách po 3 348 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 13. 6. 2020 Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 10. 6. 2019. Žalovaný celkem uhradil částku 16 600 Kč. Pohledávka za žalovaným byla [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobkyni, kdy toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalobkyně v návrhu uvedla, že nepožaduje po žalovaném zaplacení zbývajícího dlužného poplatku, požaduje tak pouze zaplacení dlužné jistiny s příslušenstvím. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení částky 26 845,81 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 065,65 Kč (úrok ve výši 29,00 % ročně z částky 26 845,81 Kč od 14. 6. 2020 do 18. 12. 2020), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 128,82 Kč (úrok ve výši 10,00 % ročně z částky 26 845,81 Kč od 1. 11. 2019 do 18. 12. 2020), úroků ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 26 845,81 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 10,00 % ročně z dlužné částky ve výši 26 845,81 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. 2. Žalobkyně dne 21. 4. 2022 doplnila své podání tak, že má za to, že [anonymizováno] s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr na základě informací poskytnutých od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy, když [anonymizováno] neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného ohledně svých příjmů a výdajů v zákaznické kartě. [anonymizováno] si před uzavřením smlouvy ověřil majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy – DPP ze [datum], 2ks výplatních pásek a zjistil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Žalobkyně následně dále uvedla, že žalovaný celkem zaplatil částku 16 600 Kč, přičemž částka 8 445,81 Kč byla použita na částečnou úhradu poplatku a částka 8 154,19 Kč byla použita na částečnou úhradu jistiny, po započtení těchto plateb činila nesplacená jistina 26 848,81 Kč a nesplacený poplatek 17 096,81 Kč, žalobkyně však úhradu tohoto poplatku nepožaduje. Žalobkyně svým podáním ze dne 10. 6. 2022 vzala žalobu částečně zpět co do částky ve výši 525,10 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení k 18. 12. 2020, kdy tak na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení požaduje pouze částku 2 603,72 Kč. 3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Dle ustanovení § 96 odst. 1, 2 o.s.ř., Žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. 5. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 6. Dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Dle ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 8. Dle ustanovení § 2394 občanského zákoníku, bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 9. Dle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Dle ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 12. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. S ohledem na učiněný procesní úkon žalobkyně (částečné zpětvzetí žaloby) postupoval soud podle citovaného zákonného ustanovení a řízení v rozsahu zpětvzetí návrhu, tedy co do částky 525,10 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku, zastavil, neboť není dána žádná okolnost, která by částečnému zastavení řízení bránila. S ohledem na skutečnost, že ve věci dosud nebylo zahájeno jednání, nevyžadoval soud dle ustanovení § 96 odst. 4 souhlas žalovaného s částečným zpětvzetím návrhu. Předmětem řízení tak zůstává na kapitalizovaném zákonném úroku částka ve výši 2 603,72 Kč. 14. Ze zákaznické karty žalovaného ze dne 13. 12. 2018 vyplývá, že žalovaný požádal [anonymizováno] o zápůjčku ve výši 100 000 Kč, uvedl své osobní údaje, sdělil, že žije s rodiči, je svobodný, nevyživuje žádnou osobu, je zaměstnaný na DPČ/DPP u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a uvedl čistý příjem ve výši 36 800 Kč (ze dvou zdrojů příjmů). Žalovaný uvedl, že nemá žádné externí splátky zápůjček a má odhadované měsíční výdaje ve výši 3 000 Kč. Z dohody o provedení práce ze dne [datum] soud zjistil, že se žalovaný zavázal provést pro zaměstnavatele [jméno] [příjmení], [IČO] ([příjmení] [anonymizována dvě slova]) práci v rozsahu do 300 hodin za kalendářní rok a za výkon této práce mu náleží odměna v hrubé výši 100 Kč/hodina. Z výdajových dokladů [číslo] [rok] a [anonymizováno] [rok] bylo zjištěno, že žalovanému byla za měsíc říjen 2018 vyplacena mzda ve výši 16 800 Kč a za měsíc listopad 2018 mzda ve výši 16 800 Kč. Z výpisu z rejstříku zahájených exekucí soud zjist