6 C 113/2022-100 — Okresní soud ve Vyškově

1. Dne 27. 5. 2022 žalobce podal proti žalované žalobu o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemků o obsahu dle výroku I. rozsudku s tím, že (ve stručnosti shrnuto z podané žaloby): a) žalobce je držitelem restitučního nároku týkajícího se v minulosti rodičům žalobce odňatého pozemku, jenž nebyl vydán a o kterém dle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále již„ zákon o půdě“ nebo„ zákon č. 229/1991 Sb.“), bylo rozhodnuto pravomocným rozhodnutím Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Prahy ze dne 6. 1. 2009, [číslo jednací] (dále též„ správní orgán“), které nabylo právní moci dne 16. 1. 2009, a to tak, že žalobce není vlastníkem v cit. správním rozhodnutí blíže specifikovaných pozemků v rozsahu podílu id. [anonymizováno]; b) žalobce získal restituční nárok od své [role v řízení] [jméno] [příjmení], [rodné číslo], a to na základě dědického řízení dle usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo]; c) žalovaná ocenila restituční nárok žalobce na částku ve výši 29 994,70 Kč, kterou žalobce neakceptuje, neboť nevydaný pozemek byl v rozhodném období vyvlastněn a převeden na tehdejší československý stát za účelem výstavby obytného souboru [část obce] [anonymizováno], a to na základě územního rozhodnutí vydaného tehdejším Útvarem hlavního architekta hlavního města Prahy dne 21. 4. 1983, [číslo jednací], tudíž aktuální ocenění restitučního nároku provedeného žalovanou neodpovídá skutečnosti; d) za situace, kdy předmětný pozemek byl v době přechodu na stát sice veden v evidenci jako pozemek zemědělský, nicméně byl určen k výstavbě, je podle žalobce třeba tento pozemek, resp. nyní z tohoto původního pozemku vycházející pozemky shora ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1998 Sb., v předmětném znění; e) celková cena předmětného nevydaného pozemku tak podle žalobce – s ohledem na žalobcem odkazované znalecké posudky – činí 2 585 750 Kč, v důsledku čehož nevypořádaný restituční nárok žalobce – po zohlednění jeho částečného vypořádání poskytnutím finanční náhrady ve výši 29 994,70 Kč – činí 1 262 880,30 Kč; f) již právní předchůdkyně žalobce v zákonem stanovených lhůtách uplatnila u předmětného pozemkového úřadu restituční nárok a požádala o poskytnutí náhradních pozemků; ačkoliv byl restituční nárok uplatněn již před téměř 30 lety, nebyl do dnešního dne uspokojen; navíc žalovaná vůči žalobci eviduje nulový zůstatek restitučního nároku, přestože žalobce předložil důkazy, na základě kterých by zbývající nárok žalobce měl činit částku přesahující 1,2 milionu korun; žalobci je tak reálně znemožněno se jakékoliv veřejné nabídky vyhlašované žalovanou účastnit, když žalovaná restituční nárok ve správné (vyšší) výši neuznává; g) z vyložených důvodů tak má žalobce nárok na bezúplatné poskytnutí náhrady a proto se touto žalobou domáhá nahrazení projevu vůle za žalovanou stran bezúplatného převodu předmětných pozemků. 2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě (na č l. 46) odmítla uplatněnou žalobní argumentaci a žalobní nárok žalobce. V žalobě není uvedeno, že žalobce podáním ze dne [datum] výslovně požádal právní předchůdkyni žalované ([anonymizována dvě slova] [země] (dále již„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“))„ o proplacení mého nároku za nevydané pozemky, a to převodem na můj účet…“ Žalobce si tedy sám zvolil zákonný způsob, jak mu má dlužník splnit závazek, spočívající ve vypořádání jeho restitučního nároku z výše uvedeného správního rozhodnutí. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] poté žalobci plnil převodem částky 29 994,70 Kč na jeho bankovní účet, čímž byl nárok žalobce zcela vypořádán, tedy závazek zanikl splněním v roce 2010. Kromě toho nárok žalobce na přecenění restitučního nároku je promlčen; žalovaná tedy namítá promlčení žalobcova tvrzeného nároku na přecenění jeho restitučního nároku a v podrobnostech odkazuje na skutkově obdobný spor, který byl pravomocně skončen u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Kromě toho žalovaná zdůrazňuje, že žalobce zahájil obdobný soudní spor u [název soudu], jenž je veden pod sp. zn. [spisová značka], a ve kterém žalobce na základě stejných tvrzení požaduje 13 pozemků v k. ú. [obec]. Z vyložených důvodů proto žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. 3. Žalobce v replice (na č. l. 60-64) uplatnil protiargumentaci proti žalované, maje za to, že jeho nárok je podporován i jím dále označovanou judikaturou. Žalobce předně zdůrazňuje, že v žalobě uvedl, že mu bylo částečně plněno, neboť v čl. II. žaloby se po předmětném vyčíslení nároku domáhá aktuální zbývající výše svého restitučního nároku. Ze strany žalované došlo k nesprávnému ocenění restitučního nároku, když žalovaná při vyčíslení restitučního nároku nezohlednila stavební charakter nevydaného pozemku a jeho restituční nárok tak vyčíslila v nesprávné výši, přičemž toto své pochybení odmítá dobrovolně napravit. V tomto kontextu pak žalobce odkazuje na (k této jeho replice připojený) rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve kterém odvolací soud mj. vyložil, že:„ považuje za nepřijatelné…odkazovat oprávněnou osobu 28 let po řádném uplatnění restitučního nároku na povinnost účastnit se veřejné nabídky v situaci, kdy jí špatně stanovená výše restitučního nároku (cca 30-krát nižší než skutečná) fakticky bránila v řádném uspokojení tohoto nároku a navíc v situaci, kdy právě oprávněná osoba sama aktivně přispěla ke správnému zjištění jeho výše. Takový postup by odvolací soud považoval (za) odepření soudní ochrany.“ 4. Právní obranu žalované týkající se promlčení nároku na přecenění restitučního nároku žalobce vytěsňuje mj. odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu v dovolací věci sp. zn. 28 Cdo 4173/2017, v němž dovolací soud zaujal právní názor, že samotný požadavek na přecenění hodnoty pozemku, který nebyl oprávněné osobě vydán pro překážky stanovené zákonem o půdě, a to za účelem určení výše restitučního nároku odpovídající příslušným právním předpisům, nepředstavuje samotné majetkové právo, jež by podléhalo promlčení. V dalším dovolacím rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 1548/2009, Nejvyšší soud zdůraznil, že je-li plnění oprávněné osobě spočívající v poskytnutí náhrady za nevydané pozemky závislé na spolupůsobení (tehdy) Pozemkového fondu ČR, je námitka promlčení nároku výkonem práva v rozporu s dobrými mravy. 5. Podle žalobce žalovanou uplatněná námitka promlčení žalobcem uplatněného nároku je zcela nedůvodná. Nadále přetrvává stav, kdy žalovaná vůči žalobci jako oprávněné osobě porušuje své zákonné povinnosti úplného a řádného vypořádání restitučního nároku. K námitce žalované ohledně uplatnění stejného nároku u Okresního soudu v Hodoníně, žalobce uvedl, že žalobce tuto skutečnost potvrzuje, nicméně uvádí, že s ohledem na výši doposud neuspokojeného restitučního nároku a dostupnost vhodných náhradních pozemků ve vlastnictví žalované, je pochopitelné, že se v žalobě domáhá převodu náhradních pozemků v různých katastrálních územích, přičemž tato mnohdy spadají do obvodů různých okresních soudů, přičemž v případě restitučních řízení jde o zcela běžnou praxi. 6. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující dílčí skutková zjištění: 7. Rozhodnutím [stát. instituce], [pozemkový úřad] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že žalobce„ k podílu id. [anonymizováno] není vlastníkem této nemovitosti: dle PK parc. [číslo] role o výměře [výměra] (dříve [katastrální uzemí]) (dle KN část parc. [číslo] celá parc. [číslo]), nyní vedených u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy] na listech vlastnictví [číslo] pro obec hl. m. [obec] – [katastrální uzemí]“ Uvedený správní orgán při rozhodování vyšel ze zjištění, že v zákonem stanovené lhůtě uplatnili restituční nárok na vydání předmětné nemovitosti původní vlastníci (poznámka soudu: rodiče žalobce) [jméno] a [celé jméno žalobce] v zastoupení (nyní) žalobce, že vyvlastnění předmětného pozemku bylo provedeno za účelem výstavby obytného souboru [část obce] [anonymizováno], a to bez vyplacení náhrady, že žalobce se řízení ve věci dědictví po svém otci ([celé jméno žalobce] starším) nezúčastnil a tudíž neuplatňuje ani nárok na náhradu podílu id [anonymizováno] předmětné nemovitosti, a že předmětný pozemek nelze oprávněné osobě vydat podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, protože je zastavěn, a oprávněné osobě přísluší náhrada dle § 11 odst. 2 a § 17, popřípadě náhrada dle § 16 cit. zákona (zjištěno z cit. správního rozhodnutí na č. l. 24-25). 8. Za účelem vypořádání restitučního nároku žalobce tehdejší [anonymizována tři slova] zadal zpracování znaleckého posudku, který dne [datum] pod [číslo], vypracoval soudní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], jenž shora uvedené pozemky, dříve spadající do [parcelní číslo] původ pozemkový katastr v k ú. [část obce], ocenil na částku 59 989,40 Kč (zjištěno z cit. znaleckého posudku na č. l. 47-48). 9. Na základě tohoto znaleckého